České firmy milují bizjety. Trh s letadly je krizím navzdory vyprodaný
Na českém nebi zavládla byznysová tlaková níže. Letečtí dopravci, kteří provozují soukromé lety, marně shánějí letadla, přitom zájem cestujících o takzvané bizjety v tuzemsku roste meziročně o desítky procent. Ve světě má trh v příštích letech narůst o více než čtyřicet procent. Krizím navzdory.
„Letadla do flotily sháníme neustále, protože zákazníků přibývá. V exponovaných měsících od června do září jsme při nejlepší vůli a snaze někdy nebyli schopni uspokojit poptávku,“ hovoří o velkém zájmu cestujících a nedostatku letadel na trhu šéf společnosti Aeropartner Richard Santus.
Obdobně je na tom konkurenční ABS Jets. „Nárůst zájmu o soukromé lety byl vloni i letos enormní. My jsme konkrétně zaznamenali loni růst oscilující okolo 20 procent. Tento trend se přesunul i do roku 2022,“ popisuje marketingový manažer ABS Jets Petr Wessnitzer.
Za trendem stojí covid, konkrétně nepřehledná pravidla a restrikce, jež komplikují a protahují manažerům cestování. Pokud pro ně dosud bylo standardem cestovat v byznys třídě, soukromé lety nejsou pro firmu vysílající vícečlenný tým výrazně větší finanční zátěží. Cesta soukromého letadla po Evropě pak vyjde řádově na stovky tisíc korun. Cestující přitom získávají přinejmenším časovou výhodu: letět soukromým letadlem se dá klidně už dvě hodiny od odeslání požadavku, na letišti stačí být pár minut předem. Tedy nikoliv tři hodiny, jak doporučují šéfové přetížených letišť.
„Pravidelná spojení se obnovují jen pozvolna a s tím souvisí nedostupnost některých spojení – časy, city pairs a lety jsou často vyprodané, bavíme-li se o business class. A samozřejmě že klienti, kteří si tento způsob dopravy vyzkoušejí, od něj už nechtějí odejít,“ přidává další důvody zájmu Richard Santus.
Zájem v Česku kopíruje celosvětový trend. A právě kvůli tomu začala na trhu kriticky chybět vhodná letadla. Podle nedávného průzkumu americké Vantage Market Research čeká trh se soukromými letadly více než čtyřicetiprocentní skok v hodnotě tržeb – z 29,3 miliardy dolarů v roce 2021 na 42,7 miliardy do roku 2028.
Loni se dokonce uskutečnil největší počet transakcí na trhu „secondhandových“ letadel v historii. Celkem se loni globálně zobchodovalo na tři tisíce olétaných letadel, zhruba o polovinu více, než kolik bylo v minulém desetiletí obvyklé. Na trhu je dokonce nejnižší počet letadel k prodeji v historii měření statistik od roku 1986. „Bohatí ještě více bohatnou, a když se dostanou na určitou úroveň, začnou zvažovat vlastní letoun. Podobný trend vnímáme i u korporací, které zjišťují, že je pro ně jednodušší mít vlastní letoun, s nímž může management flexibilně a diskrétně cestovat za obchodními partnery kamkoli po Evropě i po světě,“ vidí důvody Richard Santus.
Obě oslovené firmy přiznávají, že rozšiřování flotily není jednoduché. „Není výjimkou, že naši inženýři, mechanici a piloti cestují doslova po celém světě, aby se podívali na letoun, zkontrolovali ho a následně třeba i převzali pod naše křídla,“ popisuje Petr Wessnitzer.
Získat nové letadlo je ještě komplikovanější. Výrobci mají kapacitu vyprodanou na více než rok dopředu, i když cena nových letadel vyletěla zhruba o čtvrtinu.
Největší evropskou baštou bizjetů je Německo, kde má registraci zhruba každé páté takové letadlo na starém kontinentě. Celková flotila se v této zemi za posledních pět let rozrostla téměř o sto letadel, tedy o pětinu. Prudký růst počtu transakcí hlásí také Malta, jejíž výhodné daňové podmínky využívá ke koupi strojů řada Evropanů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
