Svět se může zbláznit z českých státních dluhopisů. Zájem poptávky z řad velkých hráčů je takový, že umožňuje tuzemské vládě nabídnout investorům podstatně nižší výnosy než obdobné ekonomiky a významně tak ušetřit na úrokových nákladech. Česko si tak například dokáže půjčit o třetinu levněji než Polsko. A to přesto že obě země mají podobnou inflaci i obdobně přísné centrální banky. Právě výše sazeb centrálních bank je přitom pro „láci“ státního dluhu klíčovým faktorem. Současné náklady by dramaticky nedokázalo snížit ani euro, země si aktuálně totiž může dovolit odměňovat investory úrokem velmi blízkým vládám zemí platících společnou měnou. Zdánlivě neprůstřelná důvěra investorů v Česko ovšem nemusí být věčná.
„Výnos dluhopisu je ztělesněným názorem celého trhu na důvěryhodnost země.
Obecně lze říci, že zahraniční důvěru v Česko dokonce přímo měříme právě úrokovým příplatkem, který zahraniční investoři požadují za to, že české vládě půjčí peníze,“ vysvětluje ekonom Natlandu Petr Bartoň. Česko momentálně těží z poryvu pozitivní nálady kapitálu vůči rozvíjejícím se zemím, kam země na burzovní mapě světa stále patří.
„Investoři se pod vlivem ustupující averze k riziku masivně navezli do korunových aktiv,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. „Jeden z klasických indikátorů stavu dluhopisového trhu dokonce na první pohled vysílá signál, že investoři věří českému státu více než tuzemským bankám,“ dodává Pfeiler. Důvodem je i dobrá pověst koruny, kterou je v případě oslabení připravena podpořit Česká národní banka, což limituje potenciální ztráty zahraničních investorů.
Půjčku na deset let získá stát momentálně podle dat Thomson Reuters od investorů za roční úrok jen mírně přesahující 4,7 procenta. To je dramatický rozdíl oproti sousednímu Polsku, po kterém investoři za stejnou půjčku žádají přes 6,6 procenta. V obou zemích přitom drží centrální banky základní sazbu kolem sedmi procent a tak vysoký rozdíl podle znalců nedokáže vysvětlit ani nižší rating polských papírů.
„Rozdíl by dával smysl, pokud by byla jiná inflační očekávání, na která navazuje vývoj sazeb, v Česku i v Polsku,“ říká analytik společnosti XTB Jiří Tyleček s tím, že aktuální rozdíl ve výnosech odráží očekávání trhu, že inflace by měla být v Polsku dlouhodobější a vyšší než v Česku. „Pro tento scénář však nevidím zásadní důvody,“ zdůrazňuje Tyleček.
Jen o pár desetin procentního bodu levněji než Česko si půjčí třeba vláda v Římě. Základní úrokovou sazbu přitom ECB drží ani ne na poloviční úrovni tří procent. Ještě minulý týden pak například Litva platící eurem platila za stejnou půjčku o dvě desetiny procentního bodu více než Česko.
Berlín jakožto výkladní skříň evropské ekonomiky pak získá stejnou půjčku za aktuální úrok 2,5 procenta. Každý procentní bod výnosu státních dluhopisů navíc znamená na každé miliardě desetileté půjčky státu celkově stomilionový náklad navíc. „Pro vysvětlení relativně nízkých českých úroků se skutečně nabízí nadstandardní důvěra u investorů v Česko, ale chybějí mi k tomu dostatečně silné argumenty,“ doplňuje Tyleček.
Čáru přes rozpočet může udělat nezvládnutá inflace. „Může tak nastat scénář, kdy ČNB přehodnotí svůj laxní přístup k měnové politice a začne zvyšovat úroky s cílem znovu nastolit cenovou stabilitu. V takovém momentě by se tuzemské dluhopisové výnosy vydaly nahoru,“ zdůrazňuje Pfeiler.
Ještě na podzim byla přitom situace dramaticky odlišná a koncem října investoři v Česku za stejnou půjčku žádali takřka 6,4 procenta. Mezitím se nezměnily ani úrokové sazby, ani rating českých bondů. Ten je podle agentury S&P momentálně AA-, polskou schopnost splácet tato agentura hodnotí horší známkou A-. Kupříkladu Itálie má sice rating BBB, tedy výrazně horší než Česko, na druhé straně ale dominantně těží z nastavení úrokových sazeb ECB.
„Aktuální rating České republiky je velmi dobrý, ale nemusí tomu tak být vždy. Pokud by se stav našich veřejných financí vlivem zadlužování, neřešení penzí nebo aktuální situace výrazně zhoršoval, může v budoucnu dojít i k jeho snížení,“ připomíná analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
I tak je úročení státních dluhopisů v kontextu poslední dekády relativně vysoko. Úplně nejlevněji si Česko půjčovalo během roku 2016, kdy investorům stačil za desetiletou půjčku díky všeobecně prakticky nulovým sazbám roční úrok 0,25 procenta a kratší splatnosti dluhů investoři dokonce akceptovali se záporným výnosem. Český státní rozpočet tehdy z tohoto titulu inkasoval stamiliony korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
