Svět riskuje druhou vlnu inflace. Česko se může snadno nakazit, cenová nálož už tiká
Svět včetně Česka koketuje s érou druhé inflační vlny. Alespoň to naznačují data agentury Bloomberg, podle nichž globální ekonomika během posledních dvou měsíců zažila nejsilnější inflační vzedmutí od loňského podzimu. Zatímco ještě na počátku srpna ukazoval otáčkoměr světové inflace cifru pod šesti procenty, v závěru září tempo růstu cen zrychlilo o více než půl procentního bodu. Malá a extrémně otevřená tuzemská ekonomika je přitom magnetem na globální trendy a podle odborníků může primárně ropným „šokem“ opětovně zažehnutá inflační jiskra přeskočit i do tuzemska. A to dokonce v ještě dramatičtější podobě, v domácí ekonomice totiž stále přetrvává masivní inflační podhoubí.
„Je docela dobře možné, že jsme právě svědky počínající druhé velké globální inflační vlny,“ soudí investiční stratég Conseq Investment Management Michal Stupavský. Vedle rostoucích cen ropy, která od začátku prázdnin podražila takřka o třetinu, má inflaci rozjíždět řada dalších impulsů.
Ropný impuls totiž přichází v okamžiku, kdy státy včetně Česka do svých ekonomik pumpují nové peníze a zaměstnanci mohou své firmy dotlačit ke skokovému růstu mezd. „Mezi hlavní globální proinflační faktory v tuto chvíli patří stále extrémně vysoké rozpočtové deficity v klíčových ekonomikách, a také i nadále hodně utažené trhy práce, včetně velmi solidního růstu nominálních mezd,“ soudí Stupavský.
Průměrná globální míra inflace, počítaná agenturou Bloomberg, vyvrcholila číslovkou 10,4 procenta v listopadu loňského roku. Od tohoto okamžiku pak probíhal globální proces dezinflace, tedy klesající míry inflace, přičemž dosavadní srpnové dno ukázalo loňskou optikou milosrdnou cifru 5,9 procenta.
Od tohoto okamžiku začala průměrná globální míra inflace opět růst.
Univerzální trend relativně rychle slábnoucí inflace letos se zhruba dvouměsíčním zpožděním prakticky kopírovalo i Česko, jehož poslední známé tempo růstu cen se v srpnu zastavilo na osmi a půl procentech, tedy na nejnižší hodnotě od ledna loňského roku. Další etapa snižování se ovšem může zadrhnout.
„Inflační nálož v ekonomice je pořád velice silná. Ve službách nikdy nebyl tak velký inflační potenciál jako dnes. Druhé velké téma je pokles reálných mezd, ani ten nebyl nikdy tak hluboký jako nyní a zaměstnanci budou logicky chtít, aby jim tuto epizodu ‚sanovaly‘ podniky, které mají stále slušnou ziskovost,“ uváděl v závěru srpna na adresu české ekonomiky pro e15 radní ČNB Jan Procházka. Svět včetně Česka tak měl k částečné inflační recidivě našlápnuto už za situace oproti současnosti podstatně levnější ropy.
„Druhou vlnu, či spíše zpomalení tempa poklesu inflace, a tím i návratu k cíli centrálních bank, zmiňujeme jako riziko pro další vývoj inflace již delší dobu,“ uvádí senior portfolio manažer Amundi Petr Zajíc s tím, že výstřelek cen ropy a pohonných hmot riziko inflační druhé vlny jen dále zvětšuje.
„V Česku se inflační tlak i díky slabší koruně nebo návratu poplatku za obnovitelné zdroje do cen elektřiny může projevit ještě silněji,“ dodává Zajíc. Jen koruna za necelý poslední půlrok oslabila vůči euru o zhruba šest procent, čímž zdražila dovozní ceny, a vydatně tak přiložila pod českou inflaci. I proto očekává Amundi inflaci spíše na vyšších úrovních.
Prakticky to znamená míru inflace kolem dvojnásobku cíle centrální banky. „Trh společně s prognózou ČNB nyní věří v hladké přistání inflace na dvouprocentním inflačním cíli ČNB, ne-li pod ním. Obávám se, že tak hladce a rychle ale inflace neklesne,“ soudí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle ní je reálná česká inflace v horizontu půldruhého roku mezi třemi až čtyřmi procenty. „Domnívám se, že v prvním pololetí příštího roku se bude inflace pohybovat ještě kolem čtyř až pěti procent,“ předpokládá Stupavský. Její míru ovlivní i tempo ekonomického růstu. „Může reagovat na ekonomický růst výrazněji, než jsme byli doposud zvyklí,“ varuje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Druhá vlna inflace, i kdyby nastala pouze ve formě jejího pomalejšího ústupu, by zamotala v Česku hlavu primárně České národní bance. Ta ve svém základním scénáři stále předpokládá, že inflace v prvních měsících příštího roku klesne na dohled od dvouprocentního inflačního cíle. S tím jde ruku v ruce prognóza sazeb ČNB, která do konce příštího roku počítá se základní sazbou pod čtyřmi procenty a s počátkem snižování sazeb už v závěru tohoto roku.
Výsledkem případného inflačního oživení, či jejího pomalejšího ústupu tak může být delší dobu drahý úvěr. „Snižování sazeb lze očekávat v příštím roce, nicméně za předpokladu, že dezinflační proces bude pokračovat rapidním tempem. Riziko opětovné akcelerace inflace nelze brát na lehkou váhu a ČNB by měla držet sazby na současných úrovních alespoň dalšího půl roku,“ soudí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
