30 let bez RVHP. Rada "chránila" trh před dostatkem a konkurencí

Budova někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v Moskvě.

Budova někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v Moskvě. Zdroj: ČTK/Doležal Michal

V roce 1949 byla v Moskvě založena organizace o šesti zemích a 250 milionech obyvatel. Když byla o 42 let později, 28. června 1991, rozpouštěna, kolovalo o ní sice mnoho vtipů, ale zároveň stále zahrnovala deset zemí a 400 milionů obyvatel. Řeč je o RVHP, Radě vzájemné hospodářské pomoci, jejímž věrným a zakládajícím členem bylo i Československo.

RVHP vznikla z vůle Sovětského svazu, který chtěl po dosažení politické kontroly nových východních satelitů získat i kontrolu ekonomickou. Pod zástěrkou socialistické solidarity se zformoval blok hospodářsky i geograficky značně nesourodých zemí, v němž měl Sovětský svaz jasnou dominanci.

Země střední a východní Evropy – Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko – o vznikající NDR nemluvě, měly tradiční obchodní trhy i mnohé dodavatele na západ od svých hranic. V podmínkách RVHP došlo k obrácení těchto vztahů na východ, dovnitř sovětského bloku.

Zpočátku byla prosazována silná militarizace ekonomik, každá země východního bloku začala masivně investovat do vlastního těžkého průmyslu, i když pro něj neměla příznivé podmínky. Role RVHP se omezovala na výměnu a poskytování výrobních technologií. Z toho sice mohly profitovat méně vyspělé země, výzkum v těch rozvinutých ale začal upadat. Pravidelně probíhaly též pokusy vzájemně koordinovat pětileté hospodářské plány jednotlivých členů, ovšem opět bez úspěchu. Jejich realizace se totiž s představami výrazně rozcházela.

V sedmdesátých letech se prosadila jakási národní specializace v různých výrobních odvětvích, díky čemuž byl zajištěn například odbyt pro smíchovské tramvaje nebo cvičné proudové letouny. Na druhou stranu ale třeba pražské metro muselo koupit zastaralé sovětské vagony. Někteří ekonomové proto RVHP viděli spíše jako vzájemný ochranářský systém, naprostý opak domnělé konkurence Evropských společenství založených právě na odbourávání překážek trhu.

Výsledkem byla nedostatková ekonomika. Jakmile s pádem komunistických režimů začali jednotliví členové mezi sebou obchodovat za „tvrdou“ měnu, výměna se propadla a smysl RVHP zanikl. Zůstaly po ní jen dluhy.