Byznys v souladu s vírou. Moravský investor vydělává podle zásad katolické církve

Také katolická církev, v jejímž čele stojí papež František, se věnuje investování.

Také katolická církev, v jejímž čele stojí papež František, se věnuje investování. Zdroj: Reuters

Loni na podzim vydala katolická církev dokument Mensuram Bonam čili Pro dobrou míru. Jeho prostřednictvím se Vatikán obrací na církevní i necírkevní investory a popisuje v něm principy, které by bylo dobré zavést do procesu investování. Mensuram Bonam také vyjmenovává problémové oblasti a obory, kterým by se měli investoři vyhýbat. Zásadami katolické církve se při investování řídí třeba i fond Brodis Invest Jaroslava Hlavici.

„Jsem katolík a věřím v Boha. A pokud bych investoval přes jiné fondy či indexy, tak ty často zahrnují firmy, které z mého pohledu nejsou slučitelné s vírou,“ vysvětluje Hlavica v rozhovoru pro E15.

Investování podle katolické víry podle něj vychází z evangelijního náhledu na bohatství a peníze. „Bible říká, že tento svět stvořil Bůh i se vším bohatstvím, které mu patří. My si na svět nic nepřinesli a ani neodneseme,“ vysvětluje investor z Uherského Brodu. „Bůh nám propůjčuje bohatství a planetu do správy, takže se máme starat a odevzdat ji v lepším stavu, než jsme ji dostali,“ dodává.

“Mensuram Bonam”. Faith-Based Measures for Catholic Investors: A Starting Point and Call to Action

Podle bible nejsou peníze a bohatství něco špatného, ale záleží na tom, jak je lidé využívají – zda ku prospěchu společnosti, k ochraně důstojnosti člověka, rodiny, rozvoje společnosti, nebo nikoli. „Z toho pak vycházejí také investice, tedy zda dané společnosti vyrábějí produkty či nabízejí služby, které chrání a nepodkopávají život a jeho důstojnost, podporují rodinu a obecné blaho,“ říká Hlavica.

Brodis Invest je fondem kvalifikovaných investorů (FKI), takže nejnižší možná investice do něj činí podle zákona jeden milion korun. Fond spravuje okolo třiceti milionů korun – vedle Hlavici, který se v minulosti řadu let věnoval risk managementu v jedné z největších tuzemských bank, v něm mají peníze příbuzní, přátelé a známí. 

Nabízí se podobnost s fondem Buffett Partnership, který od roku 1956 až do konce šedesátých let řídil dnes už legendární americký investor Warren Buffett. I tento již zaniklý fond, předchůdce konglomerátu Berkshire Hathaway, spravoval peníze jen poměrně úzkého okruhu lidí.

A stejně jako Buffett i Hlavica se považuje za hodnotového investora – vyhledává tedy akcie, které jsou v dané chvíli na burze z nějakého důvodu podhodnocené a do budoucna slibují zajímavé zhodnocení.

„Hodnota firem závisí na tom, kolik do budoucna vygenerují cash flow, které pak mohou rozdělit akcionářům. Dívám se na konkrétní firmy, zda jsou dobré, málo zadlužené, aby přežily krizi, pokud by nějaká přišla. Snažím se hledat hodnotu,“ uvádí investor.

Fond je stále poměrně mladý, vznikl teprve v závěru minulého roku. Vzhledem k tomu Hlavica drží většinu majetku v hotovosti a teprve vyhledává zajímavé příležitosti. Do budoucna pak hodlá mít v portfoliu jen nízký počet titulů. „Nerad držím více než deset, nanejvýš dvanáct firem. Když se mi nějaká líbí, tak do ní klidně zainvestuji i třicet procent portfolia. Myslím si totiž, že zajímavých investičních příležitostí není mnoho. A když se nějaká naskytne, je třeba ji využít,“ popisuje strategii.

Před vznikem FKI Hlavica od roku 2015 spravoval peníze rodiny a přátel v rámci alternativního fondu registrovaného u České národní banky. Na rozdíl od fondů kvalifikovaných investorů však předchozí fond nespadal pod regulaci ČNB, která dohlíží na tuzemský finanční trh. Čistý dosažený výnos alternativního fondu činil během zhruba sedmileté existence přibližně deset procent ročně.

Objem peněz ve správě by chtěl Hlavica časem zvýšit získáním nových investorů mimo okruh stávajících. Důvodem jsou i vysoké náklady. Regulované fondy totiž musejí vynakládat peníze například na depozitáře či administrátora. „Beru to jako podnikání, jako dlouhodobý projekt. Ze začátku budu provoz částečně dotovat,“ říká.

Hlavica nehodlá od investorů vybírat každoroční poplatek za správu, ale pouze devatenáct procent z dosaženého zhodnocení. Procento zahrnuje pětiprocentní daň ze zisku fondu a pak čtrnáctiprocentní výkonnostní poplatek. Ten se platí pouze z nově vytvořeného zisku, uplatňuje se tedy takzvaný princip High-water mark. 

Investor přiznává, že podle zásad katolické víry neinvestoval hned od počátku. „Když jsem začínal s původním fondem, tak tam ještě nebyl nádech na etické investování. Postupem času jsem to změnil,“ říká a dodává, že jedním z impulzů byl před lety nákup akcií řecké sázkové a loterijní skupiny OPAP: „Když dostala licenci na výherní automaty, tak jsem si říkal, že to je sice skvělý byznys, ale že nechci vydělávat na tom, že v nich lidé prohrají výplatu a dostanou se do exekuce.“

Zároveň přiznává, že kvůli víře si omezuje počet zajímavých firem, do nichž může fond Brodis investovat. „Zužujete si investiční spektrum tím, že mezi problémové investice patří i oblast návykových látek, tedy výrobci tabáku či alkoholu nebo hazardní hry. A to jsou často byznysy, které mají slušnou ziskovost a nízkou volatilitu. Takže těchto firem se v portfoliu vzdávám.“

Mezi další byznysy či obory do budoucna v portfoliu fondu Brodis Invest nenaleznete například ani zbrojařské firmy, společnosti nerespektující ekologické normy a významně poškozující životní prostředí, podniky porušující lidská práva či takové, které se chovají nezákonně vůči zaměstnancům. Podle Vatikánu by se investoři měli vyhýbat také výrobcům antikoncepce či firmám, které se angažují v oblasti potratů.

Zatímco v Česku je fond investující podle víry rarita, v zahraniční je to běžnější. V USA například investiční společnost Inspire Investing nabízí několik burzovně obchodovaných fondů, jejichž akciová a dluhopisová portfolia se odvíjejí od toho, co hlásá bible. Společnost Inspire spravuje přes jednu miliardu dolarů, více než 21 miliard korun.

Svým způsobem je spravování portfolií podle katolické či jiné víry obdobou udržitelného, impaktového, etického či ESG investování. I tyto investiční přístupy berou ohledy na environmentální nebo sociální faktory. Podle katolické církve však zásady ESG investování nestačí, a proto přišla s vlastními pravidly.