Dalších dvacet procent dolů? Tržní apokalypsa připomíná vakuum po pádu Lehman Brothers
Třetí největší šok za posledních třicet let po velké finanční krizi a covidové pandemii. Takové poselství momentálně nabízí indexy monitorující intenzitu hrůzy panující na burzách. Kupříkladu populární index VIX je momentálně čtyřikrát výše než koncem února a svou aktuální hodnotou například zcela zastínil okamžik vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Potenciální kolaps mezinárodního obchodu a palčivá hrozba globální recese se odráží v katastrofickém účtu za naivitu spojenou s volbou Donalda Trumpa. Světové akcie jako celek v pondělí ztrácely ze svého letošního vrcholu kolem jedenácti procent a smazaly tak veškerý růst za poslední rok.
Ztráty po obou stranách Atlantiku jsou ještě bolestivější. Wall Street jen za duben přišla zatím o necelých jedenáct procent, evropský index Euro Stoxx 600 ztrácí od apríla aktuálně dokonce kolem třinácti procent, obdobný „výkon“ předvádí v dubnu i pražská burza.
„Vidina nekončící eskalace obchodního napětí může podnikům po celém světě zcela svazovat ruce a vést k odkladu veškerých investic do budoucna. Podobný stop stav jsme viděli v průběhu velké finanční krize po pádu investiční banky Lehman Brothers,“ vysvětluje rezervoár emocí pro tržní propady ekonom Patria Finance Jan Bureš s tím, že budoucnost závisí na tom, jaký scénář vývoje globální ekonomiky investoři přijmou za nejvíce pravděpodobný.
VIDEO: Večírek po studené válce skončil. Evropa se už nemůže spoléhat na Spojené státy, říká Pojar ve FLOW
„Pokud by měly hlavní globální ekonomiky zažít recesi spojenou s výjimečnou dávkou nejistoty, jsou současné poklesy globálních akciových trhů nedostatečné,“ zdůrazňuje Bureš. Průměrný pokles indexu S&P 500 u poválečných recesí se podle dat Patria pohyboval okolo 25 procent od svého vrcholu, což vytváří potenciální prostor pro další propad kolem deseti procent z pátečních zavíracích hodnot.
Mimořádnost šoku do globálního obchodu nicméně podle analytiků nevylučuje extrémnější historické scénáře poklesu o pětatřicet procent z vrcholu, tedy dalších více než dvacet procent. „To by bylo dobře představitelné při poklesu firemních zisků o deset procent,“ dodává Bureš, podle něhož nicméně prozatím není recese jeho základním scénářem.
„Otázkou je, jaký bude dlouhodobější dopad chování a přesvědčení Trumpovy administrativy, že právě zavedení cel je ten správný postup k dosažení ve volbách proklamovaného cíle,“ soudí šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Již dnes je podle něho Amerika svědkem vznikajícího rozporu mezi konzervativními republikány a Trumpovými stoupenci. „Myslím, že se dá očekávat další prohlubování příkopu mezi těmito dvěma frakcemi a nejistota trhům příliš nesvědčí,“ obává se Sladkovský. I tak ale experti očekávají, že tržní dno rychle využijí spekulanti na obrat.
„Zatím to nevypadá, že obchodní válka bude větší problém než třeba covid, a i u něho byl burzovní propad – ač hluboký – relativně krátký,“ soudí ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Masivní propad by byl podle expertů důvodem, proč zvýšit podíl akcií v portfoliích.
„Pokud by byly propady hlubší, budeme uvažovat o navýšení podílu v akciích. O tom bychom uvažovali, pokud by se trhy propadly o nějakých 25–30 procent ze svých maxim. To se týká amerického trhu jako celku. Nyní ale hledáme příležitosti v jednotlivých akciích, z nichž některé atraktivně zlevnily,“ uvádí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Experti připomínají, že i přes propady jsou primárně americké akcie stále luxusním zbožím. „Stále jsme toho názoru, že americké akcie s velkou tržní kapitalizací a americké akcie ze sektoru informačních technologií jsou i nadále předražené,“ soudí investiční stratég Consequ Michal Stupavský.
