Konec éry nekritického myšlení na burzách, potenciální inflační epilog a síla recese jako nový základní kámen agendy ekonomických redakcí i hospodských rozhovorů. I takové mohou být dopady jediného „pokaženého“ amerického víkendu, který dal vzpomenout na velkou finanční krizi, jež na burzovním parketu vrcholila právě před čtrnácti lety. Pád bankovního tandemu Silicon Valley Bank a Signature Bank vyhlásil válku riziku ve všech jeho podobách, která má podle ekonomů šanci nastavit nové globální ekonomické klima.
„Reálné ekonomické dopady budou záviset na tom, zda se současná situace rozvine v širší bankovní problém,“ soudí analytik J&T Banky Pavel Ryska s tím, že pokud by vznikla vlna, která by poškodila ještě několik dalších bank, mohl by americký bankovní sektor z opatrnosti omezit tok peněz do ekonomiky.
„Banky by se rovněž mohly snažit co nejrychleji zpeněžit části svých investic, aby měly dostatek hotovosti. To by potom mohlo poškodit ekonomiku jako celek, neboť by firmy přišly o financování investic či provozu,“ dodává Ryska. Už nyní trhy prakticky překlopily optiku, s jakou hledí do globální ekonomické budoucnosti.
„Trhy odstavily inflační problém na druhou kolej,“ zdůrazňuje ekonom Patria Finance Tomáš Vlk. Zatímco ještě ve čtvrtek sázely trhy na to, že americká centrální banka Fed v boji s inflací zvýší do konce roku sazby až o celý procentní bod, nyní investoři předpokládají, že do roka budou americké sazby níže než dnes. Inflační optiku tak prakticky nahradila ta recesní.
Tržním odrazem nového pohledu burziánů na globální ekonomiku pak byla téměř čtyřprocentní týdenní ztráta světových akciových burz, a naopak lavina zájmu o světové vládní bondy, které za týden v průměru podražily o téměř půldruhého procenta.
„Vyhlídky pro americkou ekonomiku se posouvají dolů. Otázkou je jak moc,“ uvádí Vlk. Dosavadní legenda o milosrdném dopadu vyšších sazeb na ekonomiku prý bere za své. „Končí období optimismu, kdy investoři věřili, že kombinace vyšších sazeb a inflace skončí bez velkých problémů hladkým přistáním,“ domnívá se Vlk. Pád Silicon Valley Bank a posléze Signature Bank spojených s divokou kartou byznysu technologických startupů se rovněž odrazí ve změně uvažování burziánů v odvětví ekonomiky před rokem ještě glorifikovaném.
„Projektům řady menších technologických firem v USA se nyní ztíží získávání financí externí cestou, tedy úvěrem, a budou se muset více spoléhat na emise akcií. To bude tlačit ceny jejich akcií dolů,“ dodává Ryska. Nejen mezi americkými bankami se pak může rozhořet boj o hotovost, ze kterého může těžit část střadatelů. Byl to přitom paradoxně právě předchozí růst úrokových sazeb v Americe, který stál za současnými problémy padlých bank.
„V případě Silicon Valley Bank došlo k útěku za kvalitou, tedy za bankami, které propisovaly střadatelům na úrocích podstatně vyšší podíl na zvýšených úrocích od Fedu,“ vysvětluje ekonom Natlandu Petr Bartoň. Případné další zvyšování úrokových sazeb, které Fed ještě před týdnem plánoval dokonce zintenzivnit, by tak migraci hotovosti mezi bankami mohlo ještě přitvrdit, a to především v případě menších a středně velkých amerických bank.
„V současnosti banky propisovaly do úroku střadatelům kolem 40 procent zvýšení sazeb Fedu. Nyní toto procento stoupne odhadem nad 60 procent. Čistě proto aby si banky pojistily úložky proti jejich vybírání,“ dodává Bartoň.
Americké problémy přitom mohou být jen na samotném počátku. Jako příští potenciální strůjci problémů se skloňují bankovní jména s rizikovějším byznys modelem, jako jsou PacWest, Western Alliance nebo First Republic.
„Vyšší úrokové sazby zpřísňují podmínky a odhalují v ekonomice problémy či neefektivní projekty. Říká se, že zvyšování sazeb Fedu nakonec v ekonomice vždy něco pokazí,“ zdůrazňuje Vlk. Globální investoři dali americkému riziku velkou váhu a začali vyprodávat celý sektor financí. V Evropě tak například ztrácel bankovní index Stoxx 600 Banks během pondělního odpoledne necelá čtyři procenta.
VIDEO: Hrůzný americký bankovní víkend se snaží přepsat budoucnost
