Lapčíkova SAB Finance jde na pražskou burzu | E15.cz

Lapčíkova SAB Finance jde na pražskou burzu

Tereza Zavadilová

Vstoupit do diskuze
0

Zakladatel a spolumajitel Trinity Bank Radomír Lapčík vydá akcie firmy SAB, která se zabývá směnou deviz, na pražském parketu Standard. Emisi, která by měla mít objem 2,7 miliardy korun, už podle sdělení SAB Finance schválila Česká národní banka. Obchodovat se začne na konci ledna. Lapčík uvedl, že firma bude vyplácet dividendy dvakrát ročně, a peníze by chtěl použít na expanzi skupiny do zahraničí.

Co vás k rozhodnutí o vstupu na burzu SAB Finance vede?

Tento krok považuji za přirozenou součást růstu společnosti, která má v portfoliu 18 tisíc klientů a kontinuálně roste. Cílem veřejné emise akcií SAB Finance je zahraniční expanze a získání kapitálu pro další investice skupiny SAB Finance do bankovního sektoru.

Primárně jednáme v rámci skupiny o nákupu švýcarské banky s cílem poskytnout klientům špičkový private banking na globální úrovni. Analyzujeme také možnosti nákupu banky v Německu.

Jak se chystáte na příští rok, jaká budou pro vaši skupinu hlavní témata?

Strategie dlouhodobého a kontinuálního růstu platí pro všechny společnosti ve skupině. Pro FCM Bank je prioritní vyšší tvorba zisku a další růst depozitních obchodů na německém trhu. Pro SAB Finance je to kromě zmíněného IPO na pražské burze také další posílení ziskovosti.

Letošní rok byl pro řadu odvětví velmi náročný. Jaký byl pro vaši banku, co byly největší těžkosti?

Letošní rok je pochopitelně mimořádný, ale pro Trinity Bank je nejúspěšnější v historii. Plán zisku překračujeme o více než polovinu. Významně nám roste objem úvěrového portfolia, meziročně přes třicet procent. Díky konzervativnímu přístupu jsme jednou z mála bank, kterým letos neklesá zisk.

Vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na financování nemovitostí a developerských projektů, nemusíme vytvářet opravné položky v takové míře jako mnohé jiné banky. Jsme jednou z mála bank v České republice, které v porovnání s loňskem poroste zisk v desítkách procent.

Zhoršila se u vás kvalita úvěrů? Jak řešíte problémy klientů a kde je situace nejsložitější?

Nenabízíme spotřební úvěry, téměř nefinancujeme hotely, takže u nás o problémech v této souvislosti naštěstí nemusíme mluvit. Několik klientů o řešení své situace požádalo, ale jedná se o jednotky případů. Vzhledem k tomu, že klademe velký důraz na osobní přístup, řešíme každého klienta individuálně.

Konzervativní strategie naši stabilitu nyní jednoznačně posiluje. Nemovitostní výstavba jede ve velkém, hodně se vracejí klienti, s nimiž jsme již v minulosti na jejich projektech spolupracovali, a naše úvěrové portfolio se rozrůstá o čím dál větší projekty.

Hodně firem naopak zrychlilo transformaci či okamžitě zavedlo změny. Také se vám povedlo uchopit nějaké příležitosti?

Určitě ano. Rekordního úspěchu dosáhl on-line prodej našich depozitních produktů. Za nejúspěšnější měsíc letošního roku jsme získali více depozit než dříve za celé roky, nabrali jsme přes 7,4 miliardy korun. Naše bilanční suma se tak za jeden měsíc zvýšila o téměř 7,5 miliardy korun. Takže prodej depozitních produktů on-line zaznamenal opravdu enormní úspěch.

Myslíte, že se svět s covidem trvale změní?

Vítězem je on-line. Všichni, kdo umějí prodávat prostřednictvím on-line, výrazně posilují. Jasně je to vidět na příkladu českého Rohlíku, který pozitivním způsobem změnil jeden ze základů našeho života. I moje maminka ve svých 75 letech už nakupuje potraviny on-line.

Další obrovskou změnou ve světě financí je zaplavování ekonomik penězi centrálních bank. Je možné, že přecházíme na japonský model soustavného tištění peněz. Efekty, jako například nepředstavitelný růst cen akcií, jsou signálem nové doby a většina ekonomů, včetně Warrena Buffetta se v této revoluční době musí zorientovat. Moc si však přeji, abychom se v těchto bouřlivých dobách opírali hlavně o morální hodnoty. Například přicházející Vánoce jsou úžasný čas pro zamyšlení se sám nad sebou a věnování více času těm nejbližším.

Jak si globální ekonomika poradí s obrovským množstvím dluhů, které zbydou po covidových podporách?

To je možná největší výzva, která západní civilizaci v ekonomické oblasti čeká. Nemyslím jen dluh vzniklý v souvislosti s covidovými podporami. Z odborné diskuze začíná povážlivě mizet hlas, který zněl silně ještě při globální finanční krizi před deseti lety, a sice že přemíra dluhu je dlouhodobě krajně dusivá.

Západ uvěřil, že centrální banky snad mohou zaplavovat ekonomiky levnými úvěry a levnými penězi donekonečna a že citelnější inflace a s ní související výraznější růst úrokových sazeb nenastanou. Nejsem si tím vůbec jist. Ale vždy platilo, že dluhy se musejí splatit.

 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!