Svět prožívá komoditní šílenství. Jen od počátku roku podražily komodity jako celek o více než třetinu. Zhruba polovina tohoto růstu připadá na dobu po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Zejména energetické suroviny ale rostly až násobně rychleji. Symbolem komoditní tenze se stalo uhlí, jehož cena jen letos vzrostla o 172 procent, z toho téměř o tři čtvrtiny za uplynulý týden. Cena energetické suroviny, které svět ještě nedávno dával jen malé šance na přežití, je tak nejvyšší v historii. Ruská invaze byla přitom jen posledním hřebíčkem do rakve stability surovinových cen. V rozhodující části si svět vybírá daň za letitou éru levných peněz.
„Současný geopolitický vývoj je jen zrychlujícím faktorem trendu, který započala dlouhodobě uvolněná politika hlavních světových centrálních bank. Už leden, tedy už období před konfliktem, byl pro ceny komodit nejbrutálnější od roku 1980,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Válkou zároveň ještě gradují problémy v obchodu započaté během pandemie. Ceny komodit šplhaly vzhůru už loni. Důvodem bylo silné oživení poptávky a problémy v dodávkách, takže jsme viděli během roku silné růstové vlny u řady komodit,“ dodává analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Podle ekonomů je zrychlený růst komodit během války jen dalším krokem na cestě ke globální stagflaci, tedy rychlému růstu cen ve spojení s letargickým ekonomickým růstem. „Některé firmy nebudou schopné při daných cenách vyrábět a zmizí z trhu, což bude nicméně následně znamenat impulz pro pokles komoditních cen,“ dodává Sklenář.
Komoditní index S&P GSCI je letos už o 34 procent výše než na počátku roku a ukazuje hodnoty blízké osmiletému maximu. Nejvýše za téměř osm let je také komoditní index agentury Bloomberg, který letos vzrostl „jen“ o 26 procent. Uplynulý týden se podle statistiky společnosti Refinitiv může stát érou nejrychleji rostoucích cen komodit od roku 1970.
„Komoditní trhy vydělávají na ruské invazi na Ukrajinu nejvíce ze všech aktiv. Vzhledem k situaci na energetických surovinách i potravinách to dává smysl. Rusko i Ukrajina jsou velkými exportéry těchto důležitých komodit,“ říká analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Pro trhy už prý není rozhodující prostý růst cen. „Čím dál větší obavy plynou z prostého fyzického nedostatku,“ dodává Tyleček s tím, že vývoj na komoditních trzích se blíží energetické krizi z roku 1974. Rostoucí ceny komodit navíc vytvářejí zacyklenou spirálu. Investoři v očekávání rostoucí inflace hnané cenami komodit se proti ní zajišťují spekulacemi na nejrychleji rostoucí třídu aktiv, což jsou právě komodity.
„Plošnější nárůst je dán hlavně tím, že válka hrozí omezit dodávky hned z několika stran. Řada investorů pravděpodobně nakupuje širší komoditní indexy, což také zvedá korelaci mezi cenami,“ připomíná analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Pohledem komoditních sektorů hned po energetice zdražují nejrychleji zemědělské suroviny; letos je to podle statistik Reuters v průměru o čtvrtinu. O osmnáct procent v průměru rostou od počátku roku ceny průmyslových kovů.
„Už před konfliktem ceny rostly, jelikož poptávka v posledních kvartálech převyšuje nabídku. Mírné zdražení komodit by nastalo pravděpodobně i bez konfliktu,“ dodává analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Vůbec nejvýše byly ceny komodit na prahu globální finanční krize v roce 2008. Tehdy v jarních měsících si index S&P GSCI sáhl dokonce až na trojnásobek současné hodnoty. Během následujícího roku, kdy finanční krize kulminovala, se posléze ceny komodit v průměru zhruba o dvě třetiny propadly. Rok 2008 byl zároveň rokem vůbec nejdražších komodit v historii.
Proč stále rostou ceny energií?
