Cenu železné rudy žene vzhůru válka na Ukrajině a poptávka po čínské oceli v zámoří

Čínská vláda podporuje domácí hutní společnosti, aby investovaly do železnorudných dolů doma i v zahraničí, zajistily si tak zdroje a získaly cenovou stabilitu. Cena železné rudy roste i na singapurské komoditní burze, kde kontrakt na dubnové dodání posílil o 1,9 procenta na 150,90 dolaru za tunu. Cena kontraktů na ocel se také vyšplhala na dvoutýdenní maxima.

Rekordní je i cena oceli používané pro výrobu automobilových karoserií. Na Šanghajské komoditní burze posiluje třetí den v řadě, tuna stojí 817,08 dolaru, nejvíce od 11. února.

Ceny rudy i oceli žene vzhůru podle oslovených analytiků ruská invaze na Ukrajině a ochromení dodávek surovin z těchto zemí na světové trhy. Na celosvětovém obchodu s ocelí se Rusko podílí deseti procenty a Ukrajina čtyřmi. Přerušení dodávek rudy a oceli z válčících zemí nutí velké kupce hledat alternativní zdroje.

Obrovské volné místo na trhu může podle ocelářských expertů zaplnit pouze Čína. Ta již plánuje prudký nárůst těžby spojený s mohutnými investicemi do zámořských dolů.

„Čína si klade za cíl zásadně vyřešit problém nedostatku surovin pro výrobu oceli do deseti až patnácti let, řekl serveru mining.com Luo Tchie-ťün, místopředseda Čínské asociace železa a oceli. 

Čína plánuje do roku 2025 výrazně zvýšit svůj akciový podíl v zámořských těžebních společnostech a také zvýšit domácí dodávky surovin, uvedl státem podporovaný China Metallurgical News.

Čínská asociace železa a oceli tento plán oznámila v lednu s tím, že ve stejném období zvýší domácí produkci železné rudy o 100 milionů tun na 370 milionů tun a spotřebu ocelového šrotu o 70 milionů tun na 300 milionů tun.

Konflikt na Ukrajině zřejmě ovlivní i poptávku po černém uhlí, jak uvedla mluvčí těžební společnosti OKD Naďa Chattov: „Očekáváme růst regionální poptávky po uhlí. Někteří zákazníci již avizovali, že nedostanou uhlí z Ruska, a proto poptávají další objemy.“