Cena ropy zaznamenala v pondělí nejprudší propad od války v Perském zálivu v roce 1991, když se severomořský druh ropy s názvem Brent propadl k blízkosti 31 dolarů za barel. V průběhu dne černé zlato část ztrát vymazalo a odpoledne už se jeden barel prodával za zhruba 35 dolarů. I přesto však od pátečního večera ropa ztratila zhruba čtvrtinu své hodnoty.
Důvodem ke strmému pádu jsou půtky uvnitř Organizace států vyvážejících ropu (OPEC), kterým se v pátek nepodařilo dohodnout na dalším snížení produkce. „Rijádu, který tuto politiku dlouhodobě prosazuje, už poté jednoduše došla trpělivost a rozhodl se jednat samostatně,“ komentuje situaci analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak s tím, že ostatní členové OPEC zvýšení ceny tak bytostně jako Saúdská Arábie nepotřebují.
Saúdská Arábie proto hned v sobotu srazila své ceny zahraničním ropným odběratelům nejvýrazněji za posledních zhruba dvacet let, čímž si chce zajistit vyšší podíl na trhu. Ten ale podle Tomčiaka pokles ceny stejně nevykompenzuje. „Rijád se v rámci nové strategie snaží spíše přinutit OPEC a Moskvu k tomu, aby opět zasedly k jednacímu stolu a dohodly se alespoň na nějakém kompromisním snížení těžby,“ míní Tomčiak.
S tím souhlasí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, podle kterého teď nastává válka nervů. „Současná situace nemůže vyhovovat žádnému hráči na trhu. Zatímco pro Saúdskou Arábii je kvůli státnímu rozpočtu důležité držet cenu ropy nad hranicí 80 dolarů za barel, Rusko ji potřebuje aspoň na 45 dolarech za barel,“ vysvětluje.
Podle Tomčiaka je tak téměř jisté, že Rusové a Saúdové se budou muset znovu usmířit a dojednat novou dohodu v nejbližších měsících. Mezitím přitom na trhu mohou odpadnout ti nejslabší, tedy nejmenší těžaři s malou kapitálovou rezervou. To může být příklad i některých amerických těžařů břidličné ropy. Aby se jich ale nízká cena ropy výrazněji dotkla, musela by na této úrovni setrvat minimálně do června.
Američtí těžaři jsou podle Tomčiaka přitom čím dál silnější. Jejich objem produkce neustále roste, díky čemuž se z USA stáva stále významnější ropný exportér. Tamní produkce nedávno dokoce dosáhla rekordu, když poslední únorový týden těžaři vyprodukovali v průměru 13,1 milionu barelů ropy denně. „A až se ceny dostanou opět do normálu, bude tento trend pokračovat. Výrazně navíc porostou také státy jako Kanada a Brazílie,“ míní Tomčiak.
Ali Khedery, dřívější poradce ropné společnosti Exxon pro Střední východ, se ale domnívá, že je ve hře ještě jeden scénář. „Cena 20 dolarů za barel se blíží a bude to mít dalekosáhlé geopolitické důsledky. Na jednu stranu z toho budou těžit země, které ropu dovážejí, a na druhou lze čekat hrůzné dopady pro nefunkční a na ropě závislé státní systémy, jakými jsou třeba Írán či Irák,“ napsal na Twitteru.
Země OPEC se nyní podle serveru The Wall Street Journal podílejí už jen třetinou na globální produkci ropy a podle Mezinárodní agentury pro energii bude jejich podíl dále klesat. I kvůli tomu mohou být členové skupiny OPEC stále nervóznější. „Současný a těžko zastavitelný trend vyvolává stále větší tlak na to, aby se jednotlivé státy stále více soustředily především na vlastní zájmy. Kdy a zda se vůbec kartel zhroutí, však nelze předjímat,“ říká Kovanda.
