Tvrdé akciové přistání na obzoru? V USA blikají kontrolky ekonomické recese
Investory čeká v mnoha směrech přelomový podzim. Brzy budou mít jasněji v tom, nakolik byla maniodepresivní reakce finančních trhů na zhoršující se ekonomická data USA minulý týden přiměřená. Americké akcie během pár dní zažily střídavě nejhorší, a vzápětí nejlepší obchodní den za poslední dva roky, a tak mohli spekulanti počítat zisky přesahující deset procent i u těch největších titulů. Tedy aspoň ti, kterým se podařilo trefit lokální dno. Ti ostatní ale možná už brzy dostanou další příležitost vydělat na mohutném rozkolísání nejen americké burzy. Pokud se osvědčené makroekonomické ukazatele nemýlí, hospodářství nejmocnějšího státu planety projde recesí.
„Investoři jsou prostě zoufale nervózní, protože podvědomě tuší, že ‚něco' není v pořádku,“ glosoval na síti X náladu na akciových trzích vedoucí investičního oddělení Air Bank Petr Žabža.
Podle jeho mínění navíc současné nacenění firem vůči jimi generovaným ziskům nasvědčuje tomu, že se americká ekonomika chystá na přistání z hladiny vyšších úrokových sazeb, které nakonec nemusí být tak měkké. „Asi ještě nejsme u konce větších pohybů, pochybností a nejistoty bylo zaseto dost,“ dodává v komentáři pro e15 portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan.
Jenže čím více pochyb ohledně výkonnosti USA panuje, tím intenzivněji burziáni věří, že už příští měsíc Fed poprvé od konce pandemie sníží úrokové sazby, a obrátí tak svou přísnou monetární politiku. To je otočka, se kterou trhy během podzimu počítaly. Zároveň ale věřily tomu, že po úrokovém obratu centrální banky nebude jako obvykle následovat ekonomická recese.
Praskliny v růžovém obrázku
Teď tahle víra v pomyslné měkké přistání prochází zkouškou. Sílí přesvědčení, že Fed vhodný okamžik pro první snížení sazeb od roku 2020 promeškal. Tím, že nechal vyšší sazby působit na tamní ekonomiku relativně dlouho, podle skeptiků zadělal na její propad.
Aktuálně tyto negativní myšlenky investorům vštěpuje do mysli takzvané pravidlo Sahmové, jehož cílem je zavčas odhalit klopýtnutí ekonomiky v dostatečném předstihu předtím, než by její pád neoddiskutovatelně potvrdila čísla poklesu hrubého domácího produktu.
VIDEO: Za výkyv na amerických trzích mohou i investoři na dovolené, říká ekonom Jan Švejnar v pořadu FLOW.
Americká ekonomka Claudia Sahmová se proto rozhodla si všímat toho, jak prudce ve sledovaném období roste nezaměstnanost. To může být zrádný ukazatel, protože jak Sahmová vysvětlila pro Bloomberg, počet lidí bez práce může poměrně dlouho růst jen postupně.
Pak však má tento nárůst tendenci prudce zrychlit. Stále se zvyšující počet nezaměstnaných zároveň znamená, že si čím dál méně lidí může dovolit utrácet. Ekonomka svoje logicky znějící pravidlo ohraničila přesnými čísly: pokud se tříměsíční průměr míry nezaměstnanosti dostane o půl procentního bodu nad jeho minimum z posledních 12 měsíců, jde podle její poučky o příznak recese.
Právě podmínky tohoto pravidla, představeného v roce 2019 a zpětně otestovaného a potvrzeného historickými daty, naplnily před necelými dvěma týdny údaje z amerického trhu práce.
Ta čísla působí varovně i pohledem člověka, který pravidlo Sahmové nezná: zatímco loni na jaře míra nezaměstnanosti v USA dosahovala 3,4 procenta, za tento červenec už je téměř o procentní bod výše. Přitom právě míra nezaměstnanosti pod čtyřmi procenty byla jedním z hlavních důvodů, proč americká centrální banka nechtěla oficiálně označit propad reálného amerického HDP v prvních dvou kvartálech 2022 za recesi, ačkoli tehdy Spojené státy znaky této definice naplnily.
Zachovat klid
„Nikde není garance, že se pravidlo Sahmové nemůže zmýlit, ale stojí za zmínku, že se zatím historicky nikdy nespletlo,“ připomněl ve svém příspěvku na X analytik J&T Banky Pavel Ryska důvody toho, proč aktivace zrovna tohoto pravidla investory tolik děsí.
Sama autorka v současnosti propíraného pravidla se ale snaží nervozitu mírnit. Jak napsala pro Bloomberg, může tentokrát její poučka spustit planý poplach. Argumentuje strukturou amerického trhu práce, kde lze nárůst volné pracovní síly do velké míry vysvětlit četnější imigrací, a ne masovým rozdáváním výpovědí. To ale podle Sahmové pořád ještě neznamená, že za této konstelace nakonec nemůže recese opravdu nastat.
„Je třeba říci, že vysoká míra imigrace do USA není novinka posledních měsíců, spíše jde o poslední roky. Kdyby byla hlavním tahounem růstu nezaměstnanosti imigrace, zřejmě by na sebe pravidlo Sahmové upozornilo již dříve než letos v létě. To by tudíž naznačovalo, že se poptávka po zaměstnancích skutečně ochlazuje,“ doplňuje pro e15 Ryska.
Manažeři velkých firem se ostatně na podobný scénář už připravují, jak plyne ze srpnové aktualizace pravidelného průzkumu společnosti McKinsey. Ta se opakovaně dotazuje zhruba tisícovky řídicích pracovníků nadnárodních firem na jejich očekávání globálního ekonomického vývoje. Zatímco podle červnových dat předpovídala recesi jen menšina dotazovaných, podle těch srpnových s ní počítá 53 procent dotazovaných.
Před několika dny navíc banka JPMorgan zvýšila ve svém odhadu o deset procentních bodů pravděpodobnost toho, že ještě letos Amerika spadne do recese. Takovému scénáři dávají bankéři šanci 35 procent. Podobné prognózy se ovšem mohou aspoň částečně stát takzvaným sebenaplňujícím proroctvím, pokud se jimi budou sami manažeři velkých firem řídit například úpravou svých plánů na nábor pracovníků nebo investičních záměrů.
Americké finanční trhy se nicméně nacházejí v situaci, kdy by řadě investorů hospodářský propad paradoxně mohl přinést klid na duši. Některé jiné zavedené ukazatele totiž věští Spojeným státům recesi už přes dva roky, což přispělo k popularizaci rčení, že pesimisté sice znějí chytře, optimisté ale vydělávají peníze. Ostatně za poslední dva roky mohli jenom na americkém indexu S&P 500 takzvaní býci vydělat i přes nedávný výkyv 25 procent.
Svět, který (ne)dává smysl
Dva roky je zároveň také bezprecedentně dlouhé období, po které americké dluhopisy s dvouletou splatností vynášely více než ty desetileté. To mimo jiné znamená, že investoři považují blízkou budoucnost za rizikovější než tu vzdálenější a zároveň očekávají, že kvůli tomu dojde ke snižování sazeb. Jde ale o neobvyklý úkaz, proto se o něm mluví jako o inverzi výnosové křivky, a zároveň jako o dalším spolehlivém signálu blížící se recese.
Od začátku srpna se ale oba ostře sledované výnosy vůči sobě téměř narovnaly, a pomyslná varovná kontrolka tudíž zdánlivě hasne. Ani tohle ale ještě nemusí znamenat, že je hrozba citelného ekonomického zpomalení Spojených států zažehnána.
„Zatímco inverze výnosových křivek naznačuje možnou recesi dlouho dopředu, jejich návrat do normálu obvykle signalizuje, že na prahu hospodářského propadu už jste, nebo že jste do něj už dokonce vstoupili,“ tvrdí podle agentury Reuters expert investiční společnosti State Street Global Advisors Matthew Nest.
Finanční portál Barron’s ale připomíná, že dlouhodobé investory nemusejí různé interpretace dluhopisových výnosů znervózňovat více, než je nutné. Široký akciový index S&P 500 podle něj v průměru posílil o dvanáct procent s ročním odstupem poté, co delší období inverze výnosových křivek skončila. Barron’s to tvrdí na základě šesti historických příkladů od roku 1977.
Pokud by ale přestaly fungovat dosud spolehlivé makroekonomické kontrolky, burziáni by se pořád mohli uchýlit k jinému a v mnoha směrech banálnějšímu pravidlu: není vůbec důležité umět časovat trh, ale zůstat na akciovém trhu po dostatečně dlouhý čas. „Vyhlídky pro dlouhodobé investory jsou pozitivní, pokles sazeb přichází,“ míní portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan. Očekávání obratu v politice Fedu by mohla podpořit i čísla o vývoji inflace ve Spojených státech, která tamní statistický úřad zveřejní ve středu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
