Česká republika musí rozvíjet svoje sebevědomí, efektivitu státní správy, vzdělávání a strategicky investovat, aby se dostala ze současné stagnace, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na páteční konferenci Česko na křižovatce. Největší potenciál mají podle předsedy vlády investice do energetiky, dopravy, jádra, lithia, čipů a do informačních technologií. Na konferenci představily podnikatelské svazy i odbory své vize a strategie pro dalších třicet let.
Česká republika ve své historii podle premiéra sdílela dvě velké vize, které dokázaly překlenout několik volebních období a na kterých byla společenská shoda. Jedna z vizí byla sametová, tedy postkomunistická transformace, druhá spočívala ve snaze se dostat do NATO a EU. Se vstupem do Evropské unie ovšem dlouhodobé ideály podle Fialy zmizely. „Vypadalo to, že žádnou vizi nepotřebujeme. Mysleli jsme si, že prosperita musí přijít automaticky,“ řekl premiér. Posledních deset let se ovšem podle něj ukázalo jako ztracených, kdy se země nerozvíjela a nepřipravila se na nové hrozby, ale ani příležitosti.
„Tady nechybí ideály, ale společenská shoda na jejich naplnění,“ myslí si Fiala, podle kterého je potřeba, aby politici, média i firmy začali spolupracovat na stejných vizích. „Česko nesmí stát na křižovatce, ale stát se křižovatkou,“ řekl premiér s tím, že by Česko mělo využít svou geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál a stát se důležitou silou a křižovatkou Evropy.
Vize České republiky jako křižovatky Evropy stojí podle Fialy na čtyřech pilířích, na jejichž vybudování mají všechny hlavní síly v zemi spolupracovat, ať už jde o politiky, podnikatele, novináře, nebo občanské aktivisty.
1. Sebevědomá země
Česko musí být podle Fialy sebevědomým politickým národem, který se konečně přestane podceňovat. „Jen ten, kdo si skutečně věří, opravdu dosáhne toho, co si předsevzal,“ myslí si premiér. Naplnění této priority spočívá zejména v kvalitní zahraniční politice a Fiala připomněl úspěchy českého předsednictví v oblasti energetiky a tvrdý postoj země v otázce války na Ukrajině. „Naši partneři v Evropě oceňují, že jsme konečně stát, jenž se chová konstruktivně. Ale také vědí, že dokážeme tvrdě bojovat za svoje zájmy, když je třeba,“ dodal.
2. Efektivní stát
Ideální stav státní správy je podle Fialy takový, aby od roku 2030 nemusel člověk vidět více než jednoho úředníka v životě. „Toho, který vám v den patnáctých narozenin vytvoří elektronickou identitu, s jejíž pomocí pak zvládnete všechno sami. Od zaplacení daní, převodu auta, vyřízení dokladů až po založení firmy,“ popsal. Modernizace státní správy a odstranění byrokracie proto patří mezi hlavní priority Fialovy vlády.
3. Smysluplné vzdělávání
Předseda vlády věří, že se Česko stane do deseti let centrem vzdělanosti. Základní školy musejí podle něj umět děti lépe rozvíjet, aby rozuměly světu kolem sebe, střední školy by měly být schopné nabídnout uplatnění každému, kdo má dobré výsledky, a vysoké školy mají mít ambici proniknout mezi světovou univerzitní špičku. Podporovat se musí také věda a výzkum, a zároveň je třeba je propojit s reálnou ekonomikou. „A nemyslím tím pouze tradiční obory, jako je jaderná energetika, ale mám na mysli třeba nanotechnologie nebo umělou inteligenci. Tam je reálný potenciál přinést do naší ekonomiky potřebné inovace,“ dodal.
4. Strategické investice
Nejobsáhleji se Fiala věnoval strategickým investicím, u kterých je podle něj nutná politická shoda na desetiletí dopředu. Pro tento účel vláda zřídila vládní výbor pro strategické investice. Má jít o investice v hodnotě bilionů korun. Podle premiéra by bylo ideální, kdyby se podařilo oddělit rozpočet na strategické investice od běžného provozu státu.
Premiér vyjmenoval šest nejdůležitějších oblastí, kam se má investovat:
Dopravní infrastruktura
„Pokud chceme být jednou z hlavních křižovatek Evropy, tak bez dostatečného množství reálných křižovatek, dálnic, podjezdů, nadjezdů a mostů to nikdy nezvládneme,“ popsal Fiala. Do deseti let má být podle premiéra dostavěna dálniční síť. Zopakoval taky potřebu vybudování vysokorychlostní železnice.
Energetická bezpečnost
Energetiku považuje Fiala za podobně zanedbaný sektor jako dopravu. Je podle něj potřeba zajistit rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů a zahájení dostavby Dukovan a Temelína, plynofikaci teplárenství doplněnou o výstavbu flexibilních plynových zdrojů, posilování energetických sítí včetně budoucích úložišť a navýšení kapacity propojení s Německem.
Jaderná energetika
„Jádro musí v Evropě zůstat preferovaným čistým zdrojem. Děláme pro to v rámci naší zahraniční politiky naprosto všechno,“ řekl Fiala. „Česká republika bude potřebovat další jaderné reaktory – výhledově až čtyři – a bude tam směřovat obrovské množství peněz,“ dodal. Česko musí být podle něj také v centru vývoje modulárních reaktorů, což může do budoucna přinést nemalé příležitosti českým firmám.
Lithium
V České republice je evropské ložisko lithia. „Tři až pět procent dosud objevených celosvětových zásob. Jde o klíčovou surovinu pro elektromobilitu, zejména bateriová uložiště. Proto pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026,“ řekl Fiala s tím, že vláda pokračuje ve snaze přilákat investory k výstavbě gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií do elektroaut.
Čipové centrum
Význam čipů pro českou ekonomiku neustále roste a země musí využít současné snahy přesunout výrobu tohoto klíčového produktu do Evropy. „Pracujeme proto na tom, abychom na severní Moravu získali velikou investici ve výši mnoha desítek miliard korun v rámci koncernu Onsemi. A doufám, že úspěšní budeme i v dalších projektech,“ řekl Fiala.
Umělá inteligence
Včasné osvojení umělé inteligence může znamenat pro Česko konkurenční výhodu, je přesvědčený Fiala. Nebo také hrozbu. „Je tedy v našem bytostném zájmu, abychom v dalších letech zvládli propojit práci českých výzkumníků s tradičním českým průmyslem,“ myslí si.
Firmy vnímají českou ekonomiku negativně
Stejné požadavky mají i firmy a podnikatelé, kteří se na konferenci sešli. Z průzkumu mezi více než tisíci firmami vyplynulo, že šedesát procent českých firem vnímá vývoj české ekonomiky negativně. Nedostatek strategických investic do dopravy a energetiky může podle nich způsobit odchod velkých firem do okolních zemí. Firmy zopakovaly potřebu stavět dálnice a vysokorychlostní železnice. „Byli bychom rádi, kdyby ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu vyrazili do zahraničí, aby vyjednali propojení české dopravní a energetické infrastruktury s tou evropskou,“ řekl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Stát může podle podnikatelů pomoci v celé řadě konkrétních oblastí. Například výrobce cihel Wienerberger chce po státu podporu pro výzkum a vývoj bezemisního způsobu výroby cihel a zdiva. „Je také nutná investice do energetické infrastruktury, aby byla schopná pojmout více fotovoltaických elektráren,“ dodal šéf firmy Kamil Jeřábek, který si postěžoval, že z jeho dvanácti továren bylo možné instalovat fotovoltaiku jen u čtyřech z nich.
Podnikatelé ve stavebnictví zopakovali, že je potřeba zrychlit povolovací procesy a touhu po funkčním stavebním zákoně. Stát by se měl podle nich zaměřit také na těžbu důležitých materiálů. „Během posledních čtyřiceti let navíc nebyl otevřen jediný kamenolom,“ upozornil Jiří Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví, podle něhož to bude mít vliv mimo jiné i na výstavbu vysokorychlostních tratí. Podle Nouzy je nutné do financování strategických investic zapojit i soukromé peníze.
Důležitý je podle podnikatelů také rozvoj dostupného bydlení. Zde hrají klíčovou roli obce a města, měla by však podle firem více spolupracovat se soukromým sektorem. Developer Tomáš Pardubický z Finepu připomněl, že pilířem rozvoje jsou lidé a bydlení pro ně. „Je potřeba najít balanc mezi dostupností a udržitelností,“ upozornil.
Zaměstnavatelé kromě toho volají po propojení firem se vzdělávacím sektorem, rozvoji technického vzdělávání, podpoře výzkumu a vývoje nebo po rozvoji trhu práce.
