Peking se ve snaze o splnění letošního plánovaného pětiprocentního růstu musí vypořádat s další ranou. Čínský export klesá nejrychleji za tři a půl roku. Může za to opadající zájem západních zákazníků i nedůvěra západních zemí, které chtějí oslabit roli Číny v globálních dodavatelských řetězcích. Roste jen vývoz do Ruska, které kupuje luxusní zboží, ale tamní malý trh nemůže čínské problémy vyřešit. Píše o tom Wall Street Journal.
Zájem Západu o čínské zboží klesá s drobnou jarní přestávkou už od října loňského roku. Západní zákazníci přestávají kupovat tradičně silné čínské komodity, hlavně elektroniku a nábytek, a raději utrácejí doma za zábavu nebo jídlo v restauracích. Na klesajícím exportu se podepisují i zhoršené geopolitické vztahy Západu s Čínou. Některé západní firmy se snaží vyřadit Čínu ze svých dodavatelských řetězců a snížit tak závislost svých ekonomik na čínském zboží.
Zámořský export z Číny klesl v červenci meziročně o 14,5 procenta, což představuje nejstrmější pokles za tři a půl roku. Vyplývá to z dat, která zveřejnila čínská celní správa. Ještě markantnější je propad ve vývozu do Spojených států a Evropské unie, který v obou případech klesl o více než 20 procent.
Ekonomové navíc předpovídají, že v důsledku přetrvávajících inflačních tlaků v USA a v Evropě bude pokračovat omezování spotřebitelských výdajů i podnikatelských půjček. „Celkový výhled globálního obchodu ve druhé polovině letošního roku je tak pesimistický,“ stojí v červnové zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji. Organizace zároveň předpokládá, že globální obchod klesl ve druhém čtvrtletí o 0,4 procenta v porovnání s prvními třemi měsíci letošního roku.
Rusko žádá luxus
Jediná exportní oblast, ve které Čína meziročně posilovala, je Rusko. Vývoz do této země vzrostl v červenci meziročně o 52 procent především díky zájmu Rusů o luxusní zboží a automobily, které si kvůli západním sankcím nemohou pořídit jinde.
Za celý letošní rok čínský vývoz do Ruska vzrostl dokonce o 73 procent. Podle expertů ale rostoucí objem obchodování mezi Ruskem a Čínou nemůže čínské ekonomice výrazně pomoci, protože je to stále relativně malý trh. Současný objem obchodů mezi Čínou a Ruskem odpovídá zhruba třetině obchodů mezi Čínou a USA.
Čína přitom není jediná asijská země, která se potýká s exportními problémy. Jihokorejský vývoz klesl v červenci meziročně o 16,5 procenta, zatímco v červnu to bylo šest procent. Snížený zájem hlásí i Vietnam.
Slábnoucí export vyvolává v Číně i domácí problémy. Hospodářství, které utrpělo rozsáhlými covidovými uzávěrami, ztrácí na síle už od dubna. Číňané nechtějí investovat větší částky, čímž trpí především realitní sektor, tradiční motor domácího hospodářského růstu. Zájem o nemovitosti klesl v první polovině letošního roku meziročně o osm procent.
Pád do deflace
Je to jeden z nejvýraznějších signálů, že na tom země není dobře. K tomu je potřeba přičíst rekordní nezaměstnanost mladých lidí a fakt, že se Čína po více než dvou letech ocitla v deflaci. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně klesly o 0,3 procenta. Desátým měsícem v řadě klesal také index výrobních cen. Čína je tak od roku 2021 první zemí ze skupiny G20 v deflaci.
Meziročně klesl také čínský dovoz, v červenci o 12,4 procenta, což bylo o pět procentních bodů více, než ekonomové předpokládali. Čína dováží především součástky sloužící ke kompletování hotových produktů. Pokles importu se tak dá vysvětlovat jako další důkaz slábnoucí role Číny v globálním výrobním řetězci.
Ekonomové se také domnívají, že nepříznivé trendy v čínském hospodářství donutí Peking použít nástroje, které by ekonomiku nastartovaly. Vláda už dříve oznámila, že je třeba oživit soukromý sektor. Slíbila, že se soukromými firmami bude nakládat podobně jako se státními podniky. Národní komise pro rozvoj a reformy chce také přilákat více soukromého kapitálu. Ten by měl pomáhat s velkými národními projekty a plány na rozvoj průmyslového dodavatelského řetězce.
Privátní finance v Číně by měly směřovat do výzkumu a vývoje, dopravy, ochrany vodních zdrojů, zelené energie nebo do moderního zemědělství.
