S nutností hlubších změn ve zdravotnictví je to podobné jako s důchodovou reformou. Důvodem je stárnutí silných ročníků. Zvyšující se počet seniorů bude vyžadovat nejen důstojné penze, ale i odpovídající zdravotní péči. Politickým stranám se však do nepopulárních kroků, jako je připojištění, většinou nechce. Zatím ho bez bližších parametrů navrhuje trojkoalice Spolu. Dvojblok Pirátů a STAN plánuje úspory pomocí digitalizace. ANO hodlá představit své cíle v červnu.
Epidemie nemoci COVID-19 přitom odhalila, že bez 70 miliard korun, které vláda poslala nemocnicím, by systém zkolaboval. Letos bude zřejmě potřeba dalších až 30 miliard. Na rostoucí výdaje si stát půjčuje. „Reformovat zdravotnictví je obrovská výzva pro každou zemi. To, co by se mohlo stát předmětem reformy, je bezesporu úprava zdrojů. Koronavirus ukázal, že by měl být vytvářen další prostor pro diverzifikaci příjmů,“ řekl deníku E15 šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Jako možné řešení zmínil komerční připojištění. „Myslím, že v Česku je prostor pro debatu o tom, zda má nebo nemá být umožněno. Přestože v našem středoevropském naturelu není toto pojištění zažité, nevidím důvod, proč ho kategoricky odmítat,“ dodal. V České republice působí celkem sedm zdravotních pojišťoven. VZP je s více než 5,9 milionu klientů největší. Z jejích propočtů plyne, že kvůli demografickému vývoji se na konci dekády může propadnout do schodku 110 miliard korun.
Uzákonění valorizace
Hospodářská komora (HK) míní, že dlouhodobým cílem by měly být výdaje státu do zdravotní péče a sociálních služeb kolem deseti procent HDP, což je průměr zemí Evropské unie. „Demografická křivka je nemilosrdná. S tím, jak bude stárnout populace, bude přibývat lidí, kteří budou potřebovat kvalitní lékařskou péči, což navýší výdaje systému. Epidemie tuto skutečnost jen dále akcelerovala,“ uvedl prezident HK Vladimír Dlouhý.
Zástupci zaměstnavatelů jsou přesvědčeni, že je nezbytná pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce, tedy za děti, seniory nebo za nezaměstnané. Jiný způsob, jak finančně posilovat zdravotnictví, stát nemá. 
„V opačném případě hrozí, že za několik let ponesou příliš velkou část nákladů na zdražující se zdravotní péči prostřednictvím odvodů za zaměstnance podnikatelé,“ podotkl Dlouhý. Uzákonění valorizace plánuje i dvojblok Pirátů a STAN nebo ČSSD, dlouhodobě ho požadují komunisté. Odpadly by tak spory ministerstev zdravotnictví a financí, které se opakují prakticky každý rok.
Znovuzavedení poplatků
Nejedná se však o diverzifikaci zdrojů. „U plateb za státní pojištěnce musíme zohlednit inflaci,“ řekla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová s tím, že jde pouze o první krok, který problémy s předluženým zdravotnickým systémem trvale neodstraní.
Za řešení považuje Richterová digitalizaci a elektronizaci. „Pro nás je to zásadní téma, které podle našich odhadů přinese do rozpočtu až 20 miliard,“ podotkla. Na digitalizaci sází i trojkoalice Spolu tvořená ODS, lidovci a TOP 09. Mimo jiné navrhuje jednotnou elektronickou kartu pacienta. Plánuje i další kroky. „Umožníme doplňkové připojištění zdravotních a sociálních služeb a pojištění na míru dle přání občana,“ stojí ve volebním programu Spolu. Radikálnější představy mají někteří odborníci.
Například šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt by se vrátil k poplatkům, které v roce 2008 zavedla tehdejší vláda Mirka Topolánka. „Že bychom měli mít nějakou formu spoluúčasti, připouštěli tehdy všichni, kteří systému zdravotnictví a jeho financování aspoň trochu rozuměli, včetně levicových politiků. A připouštějí to i dnes. Problém je v tom, že u nás chybí vůle ke změně, přestože ji mnozí formálně deklarují,“ uvedl v podcastu Diagnóza zdravotnictví Cikrt
