Situace v Izraeli dlouho nebyla vypjatější, čeští exportéři ale počítají se zklidněním

Noční obloha nad Izraelem posetá raketami.

Noční obloha nad Izraelem posetá raketami. Zdroj: profimedia

Konflikt v Izraeli si už vyžádal desítky mrtvých a stovky zraněných, převážně na palestinské straně.
Rakety Hamásu vypálené na Izrael
Nejvýznamnější českou společností, která působí v Izraeli je automobilka Škoda Auto. Problémy s exportem prozatím nepociťuje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
5
Fotogalerie

Už týden probíhají v Izraeli nejintenzivnější boje mezi Židy a Palestinci za posledních sedm let. Násilné demonstrace v Jeruzalémě vyústily ve vzájemné ostřelování mezi izraelskou armádou a radikálním palestinským hnutím Hamás. Izraelci podnikli také letecké útoky na vojenské cíle v Pásmu Gazy. Konflikt si už stihl vyžádat desítky mrtvých a stovky zraněných, převážně na palestinské straně. České firmy působící na izraelském trhu ale mohou být podle odborníků v klidu. 

„Zatím neregistrujeme žádnou paniku ani nervozitu českých podnikatelů, kteří obchodují s Izraelem,“ říká Ondřej Bočkay, výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory. „Nechci žádným způsobem aktuální situaci zlehčovat, ale za posledních sedmdesát let se Izrael naučil žít ve stavu ohrožení. Pokud tento střet nepotrvá delší dobu, ekonomiku země to nijak výrazně neohrozí,“ míní Bočkay.

Jeho slova potvrzují i samotní exportéři. „Situaci v Izraeli pečlivě sledujeme. V tuto chvíli nejsou dodávky ani prodej vozů nijak výrazně omezeny,“ uvedl Martin Ježek, mluvčí automobilky Škoda Auto, která je dlouhodobě nejviditelnější tuzemskou značkou působící na izraelském trhu.   

S dlouhými boji se nepočítá

S optimismem hledí na současné dění na Blízkém východě i mezinárodní ratingová agentura S&P Global Ratings. Ta o víkendu potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Izraele na úrovni AA-. Výhled ratingu tak zůstává stabilní, což signalizuje, že agentura nepočítá s dlouhým trváním konfliktu. 

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Izraelské hospodářství by mělo navzdory nynější eskalaci bezpečnostních a politických rizik letos vyrůst o pět procent, zejména díky rychlému očkování proti nemoci COVID-19.

To, že by probíhající střety mezi Židy a Palestinci mohly přerůst v dlouhodobý válečný konflikt, nepředpokládají ani experti na blízkovýchodní politiku. „Hamás už svých strategických cílů v podstatě dosáhl a není v jeho zájmu ostřelování příliš prodlužovat,“ tvrdí Irena Kalhousová z Univerzity Karlovy. Boje podle Kalhousové skončí nejpozději v řádu několika týdnů, až izraelská armáda dospěje k závěru, že dosáhla dostatečného odstrašení svého nepřítele.      

Češi straní Izraeli

Češi mají na základě mínění akademiků tendenci podporovat v izraelsko-palestinských sporech spíše izraelskou stranu. „Je to dáno mnoha faktory. Od obdivu Čechů k izraelské vojenské síle přes negativní postoj části české veřejnosti vůči muslimům až po výroky našich politiků, z nichž většina byla vždy proizraelská,“ vysvětluje Kalhousová. 

Svoji roli nepochybně hraje též byznys. Izrael je pro Českou republiku jedním z pěti nejvýznamnějších obchodních partnerů mimo Evropu. Jen za loňský rok bylo z Česka do Izraele vyvezeno zboží za 22 miliard korun. Exportérům do tohoto regionu vévodí zmiňovaná Škoda Auto, aktivně zde však působí třeba také environmentální společnost Dekonta, výrobce optiky Meopta nebo producent zdravotnických lůžek Linet. 

„Obchodní výměna se děje rovněž v bezpečnostně-obranném odvětví, ta je však většinou pod informačním embargem. Obecně jsou česko-izraelské hospodářské vztahy velmi bohaté,“ zmiňuje Bočkay.

Odborník na Blízký východ Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně nicméně varuje, že „v některých ohledech začalo české spojenectví s Izraelem přerůstat až do postoje absence jakékoliv kritiky“. To se podle Čejky týká nejen politiků, ale i širší české veřejnosti. 

Na tuto jednostrannost se ostatně už loni pokoušeli upozornit i tři bývalí čeští ministři zahraničí – Tomáš Petříček, Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09), kteří ve společném článku podrobili některé minulé kroky izraelských vlád kritice.