Národní železniční dopravce drží na hotovosti dvojnásobnou sumu než v minulých letech.
Ke konci loňského roku činila hotovost Českých drah 7,7 miliardy korun, což meziročně představuje téměř dvojnásobek. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, která zkoumala loňské hospodaření podniku.
Nárůst objemu hotových peněz lze zřejmě připsat výhodnému refinancování staré emise eurových dluhopisů a také prodeji nádraží Správě železniční dopravní cesty. „České dráhy využijí tuto hotovost primárně ke snížení zadlužení,“ uvedl mluvčí ČD Radek Joklík. V příštím roce je totiž splatná čtyřmiliardová emise korunových dluhopisů z roku 2013. Společnost zřejmě využije část peněz na investice do vozového parku. Tuto část plánů ale neupřesnila.
„Díky zlepšení hotovostní situace a očekávané pokračující solidní tvorbě provozního cash flow by firma měla být schopna bez výraznějších problémů financovat své vysoké kapitálové výdaje,“ uvádějí autoři analýzy.
Konsolidovaný dluh skupiny loni dosáhl 37,8 miliardy korun. Podle analýzy tak představuje 4,3násobek hrubého provozního zisku EBITDA. Pokud se podaří udržet dluh pod 4,5násobkem EBITDA, mohlo by to vést podle ekonomů z Cyrrusu k dalšímu vylepšení ratingu, který si už loni v květnu polepšil na stupeň Baa2.
ČD loni vykázaly zisk 882 milionů korun, předloni prodělaly 1,35 miliardy. Tržní podíl podniku by se přitom v příštích letech neměl citelněji zhoršit, analytici předpovídají prodloužení smluv s kraji.
Analytik: Liberalizace dostane dráhy do lepší kondice
Hospodaření Českých drah podrobil zkoumání analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Na čem stavíte domněnku, že kraje nestihnou vysoutěžit tratě a budou plynule pokračovat ve spolupráci s ČD?
Existuje více faktorů, které nás vedou k závěru, že většina krajů nakonec prodlouží spolupráci s ČD. Aktualizovaná smlouva o zajištění stabilního financování regionální železniční osobní dopravy (z roku 2016) neuvádí mezi podmínkami nezbytnými pro získání spolufinancování ze státního rozpočtu nutnost pořádat soutěže na poskytovatele. České dráhy se snaží vycházet krajům vstříc – investují do obnovy vlakových souprav, dochází i k rekonstrukcím některých nádraží. Firma navíc jako jediný dopravce dokáže zajistit obslužnost všech tratí v regionech.
Jaký je váš názor obecně na problematiku přímých zadání na železnici? Měly by ČD dostat smlouvy napřímo až do posledního možného termínu (tedy r. 2034)?
Obecně se přikláníme k soutěžím v železniční dopravě. Zvítězit by měl ten dopravce, který nabídne nejlepší podmínky. Neobáváme se však, že by zavedení soutěží bylo pro ČD likvidační. Naopak se domníváme, že postupná liberalizace přinutí firmu zefektivnit hospodaření. Pro národního dopravce tak liberalizace může znamenat určitý ozdravný proces, ze kterého vyjde v lepší kondici.
Co obecně udělá liberalizace požadovaná EU s Českými drahami a jejich dluhy?
Povede k tlaku na vyšší efektivitu hospodaření. Na dluh, respektive výši úroků, bude mít vliv spíše tuzemská a globální makroekonomická situace. Jelikož je ČR jediným akcionářem ČD, lze kreditní riziko národního dopravce považovat do značné míry za omezené. Pokud uvažujeme liberalizaci v horizontu asi deseti let, můžeme očekávat vyšší úrokové náklady (předpokládáme, že dojde k normalizaci monetární politiky světových centrálních bank a tím pádem konci období ultra nízkých úrokových sazeb).
Pokud jde o zadlužení, co by mělo být cílem podniku? Jeho snížení nebo spíše trvalá udržitelnost řekněme na dnešní úrovni?
ČD udržují mírně vyšší úroveň dluhu k EBITDA než hlavní evropští železniční dopravci (Deutsche Bahn, SNCF Mobilités). Nicméně agentura Moody’s uvádí, že udržení aktuální úrovně zadlužení považuje za dostatečný impuls pro potenciální zvýšení ratingu. Domníváme se, že za předpokladu stabilní tvorby cash flow, představuje dluh (vzhledem k současným nízkým úrokům) atraktivní formu financování.
