Jeden z posledních úseků spojující Středočeský a Jihočeský kraj, které je nutné postavit či zrekonstruovat, měří 32 kilometrů. Podle dopravního experta Petra Šlegra dálnice poslouží jako test dopravních staveb za sokromé peníze, který se může hodit například při stavbě vysokorychlostních tratí.
V tuzemských dálničních plánech je snad zase o něco jasněji. Nově byl splněn důležitý krok k tomu, aby se směrem na jih a dál do Rakouska dalo jet alespoň trochu důstojně. Plánovaná dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem získala od ministerstva životního prostředí kladný posudek EIA.
Kdy se začne opravdu stavět, zatím není úplně jasné, podle posledních informací z ministerstva dopravy za dva roky. „Pro dobu mezi EIA a zahájením stavby bude rozhodující doba do finanční uzávěrky. Pokud se současná konjunktura nezbortí, banky by mohly rozhodnout do dvou let,“ odhaduje Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory.
Tendr za téměř 25 miliard korun na výstavbu dálnice byl přitom vypsán už v půlce května. A stát stále věří, že úsek postaví za soukromé peníze. O dostavbu projevilo zájem sedm konsorcií, ministerstvo dopravy seznam chtělo zúžit na čtyři, která mají o zakázku dál soutěžit.
„Po deseti promarněných letech se můžeme projekty PPP opět naučit. Budeme to potřebovat i pro vysokorychlostní tratě,“ říká Šíp s tím, že se úředníci ministerstev musejí naučit celý proces přípravy a řízení PPP, aby mohli kvalifikovaně spolupracovat s poradcem a následně koncesionářem. Zájmy veřejného sektoru místo nich nikdo neobhájí. „Z tohoto pohledu D4 dobře poslouží,“ tvrdí.
Vítěz soutěže má být zodpovědný nejen za stavbu a její přípravu, ale také za její financování. Následně má dalších 25 let odpovídat za provoz a údržbu dálnice, zatímco stát by měl během této doby vítězi náklady postupně splácet. „Nejsme proti PPP projektům, záleží ale na podmínkách, aby nešlo jen o jakousi formu úvěru. Na řadě soukromých dálnic v zahraničí je to tak, že koncesionář – firma, která dálnici staví – je motivován k co největší dostupnosti komunikace například tím, že přímo vybírá mýto. U nás bude dostávat pouze platbu od státu,“ upozorňuje Petr Šlegr, expert z Centra pro efektivní dopravu. Vítěz českého tendru by měl mít také na starosti už postavený šestnáctikilometrový úsek rozestavěné dálnice a pak by měla být celá předána do vlastnictví státu.
V plánech Ředitelství silnic a dálnic mají nové dálniční kilometry D4 vzniknout rozšířením a přestavbou stávající silnice I/4, v úvahu ale připadá i nové vedení trasy. Na té má být celkem pět mimoúrovňových křižovatek a 21 dálničních mostů. Součástí plánu je i výstavba další potřebné infrastruktury a vybavení komunikace, úpravy a přeložky dalších komunikací, vegetační úpravy a rekultivace opuštěných úseků silnic. Součástí stavby jsou i tři odpočívky, z nichž budou dvě nové zahrnovat čerpací stanice. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravovat na jiné modely financování, jako je právě PPP projekt,“ řekl už dříve ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Směrem na jih se nyní dostavuje také dálnice D3. Zatím poslední úsek dlouhý 5,1 kilometru otevřelo ŘSD loni v říjnu. K hranicím s Rakouskem by tato trasa měla být dovedena do roku 2024 a ve stejném roce by se měla začít stavět D3 ve středních Čechách. „Spojení Prahy a jižních Čech je sice důležité, je ale špatně, že se staví paralelně vedoucí dálnice D3 přes Posázaví. Smysl má jedna dálnice,“ tvrdí navíc Petr Šlegr s tím, že D4 vyjde kvůli příznivějšímu terénu levněji.
