Rychlá železnice vyjde na půl bilionu, povozíte se ale nejdříve za 18 let
Pokud se stát pustí do výstavby rychlostních tratí, svezou se na nich Češi nejdříve v roce 2035.
Stát bude muset v příštích letech investovat stovky miliard korun, pokud bude chtít alespoň trochu srovnat krok s moderním železničním světem. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy k vysokorychlostní železnici, který má deník E15 k dispozici. Dokument naznačuje nejen náklady, ale třeba i jízdné v superrychlých vlacích.
To by se například mezi Prahou a Brnem mělo pohybovat na úrovni 257 korun, což je zhruba stejně jako základní jízdné v dnešním vlaku. Další čísla už jsou ale o poznání hůře představitelná. Jen páteř vysokorychlostní železnice v délce zhruba šest set kilometrů vychází při střízlivém odhadu na 500 miliard korun, při zahrnutí rezervy na pokrytí rizik se účet vyšplhá na téměř 650 miliard v cenách loňského roku.
To je v průměru více než miliarda na kilometr. Za to by se postavily rychlotratě mezi Prahou a Drážďany, Prahou a Brnem plus několik kratších úseků, například tunel z Prahy do Berouna a trať z Ostravy do Přerova. Nejdražší by přitom byla přestavba pražského uzlu, kde náklady na jeden kilometr činí čtyři miliardy, přestavět by se musel i uzel Brno.
Za klíčové označuje studie spojení mezi Prahou a Brnem, první na řadě by ale byla vysokorychlostní trať z Prahy do Lovosic. Ta v dokumentu slouží jako modelový příklad. V příštích dvou letech by měla být dokon- čena studie proveditelnosti, první cestující by se pak svezli kolem roku 2035. To ukazuje na neustálé oddalování plánů na výstavbu vysokorychlostní železnice v tuzemsku, neboť zmíněný úsek je zahrnut do základní evropské sítě, která má být hotova do roku 2030.
Ministerstvo zároveň poukazuje na fakt, že na rozdíl od dálnic dostává vysokorychlostní trať smysl až v okamžiku úplného dokončení mezi cílovými městy. Úřad navíc důsledně pracuje s pojmem rychlá spojení, což je mix plnokrevných vysokorychlostních tratí pro rychlosti přes 300 kilometrů v hodině (zmíněná páteř), běžných nových tratí pro dvousetkilometrovou rychlost (například Brno–Přerov) a vylepšených dnešních tratí.
Dokumentem by se měla v březnu zabývat vláda. „Tento dokument by nás měl posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě,“ sdělil deníku E15 ministr Dan Ťok.