Uprostřed druhé světové války vyvinuli v kopřivnické Tatře první nákladní automobil se vzduchem chlazeným motorem. Nápady, které konstruktéři tehdy uplatili, se pak s úspěchem používaly v Tatře další dlouhá desetiletí.
Na Sibiři má pomník a sama se významnou měrou zasloužila o vybudování řady staveb, které pak byly dlouhá léta komunistickým vedením oslavovány jako symboly socialismu.
Řeč je o Tatře 111, prvním nákladním automobilu z produkce kopřivnické Tatry, který si získal světové renomé.
Blíží se prezidentské volby 2018. Kdo z devíti kandidátů na prezidenta zvítězí? Sledujte volební speciály s komentáři i okamžitými online výsledky. První kolo prezidentské volby 2018 se bude konat už 12. a 13. ledna. Pokud žádný kandidát nezíská dostatečnou převahu, druhé kolo prezidentských voleb 2018 se uskuteční o dva týdny později, 26. a 27. ledna.
Za vznikem Tatry 111 stojí ale požadavek německého Wehrmachtu během druhé světové války, který potřeboval těžký nákladní automobil pro východní frontu. Podvozek vozu je odvozen od staršího modelu Tatra 81.
Stejně jako u všech dalších nákladních vozů z Kopřivnice je tedy i zde použita centrální nosná roura s výkyvnými polonápravami. První kusy vznikly již v roce 1942, stojedenáctka tedy právě slaví své pětasedmdesátiny.
Vůz poháněl nově vyvinutý motor. Jednalo se o dvanáctiválcový vznětový agregát se zdvihovým objemem válců 14.825 cm3, přičemž dvě řady válců byly rozevřeny pod úhlem 75 stupňů.
Motor byl chlazen vzduchem, čemuž napomáhaly dva čelní ventilátory poháněné klínovými řemeny od klidového hřídele. Původně byly dokonce použity řetězy.
Zajímavé je, že nejprve měl motor větší výkon – 210 koní (154,4 kW) než v pozdějších verzích, kdy byl ponížen na 154 kW. Současně se snížily otáčky při maximálním výkonu z 2250 na 1800, což přispělo ke znatelnému zvýšení spolehlivosti.
Právě na tu si totiž německá armáda při válečném nasazení vozu stěžovala. Také jí, z poměrně logických důvodů, nevyhovovala hlučnost motoru, kterou způsobovaly především větráky a jejich řetězový pohon.
Traduje se ale, že Tatrovákům se do nějakého vývoje během války nechtělo, a tak se konstrukční změny aplikovaly až po jejím skončení.
