V Česku přibývá pilotů malých letadel, chtějí se vyhnout ucpaným dálnicím | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

V Česku přibývá pilotů malých letadel, chtějí se vyhnout ucpaným dálnicím

Michal Tomeš

Michal Tomeš

V Brně z Prahy za padesát minut, na Ostravsko za méně než půldruhé hodiny. Takovou rychlost dopravy slibuje chystaná síť vysokorychlostní železnice, jejíž první úseky se začnou stavět nejdříve za šest let. Stále více Čechů však za zlomek času ve srovnání s auty nebo vlaky cestuje už nyní. Počet držitelů pilotních licencí totiž poslední dekádu kontinuálně roste. 

Ke konci loňského roku letecké úřady evidovaly přes 17 tisíc leteckých licencí napříč jednotlivými kategoriemi. Především v těch určených pro sportovní létání vzrostl počet za posledních deset let až dvojnásobně.

Stále častěji za knipl usedají muži a ženy, pro které létání není celoživotním snem a koníčkem. „Více a více lidí si od létání slibuje zefektivnění svého času během cestování po Česku a blízkém zahraničí,“ vysvětluje Igor Šlajchrt, majitel letecké školy Blue Sky Aviation. Napomáhá tomu podle Šlajchrta také ekonomická situace Čechů, kteří stále častěji považují čas za cennou komoditu, kterou díky létání mohou získat. „Zjednodušeně řečeno stále více lidí létá kvůli špatnému stavu české dopravní infrastruktury,“ dodává šéf Asociace leteckých výrobců Josef Kašpar.

Malí a velcí piloti

„Vnímáme nejen rostoucí zájem o pilotní výcvik, ale také počet zaregistrovaných letadel,“ potvrzuje trend Aleš Trtil, prezident Letecké amatérské asociace ČR. Ta je největším českým leteckým hnutím, které se z pověření ministerstva dopravy stará o certifikaci a vydávání pilotních oprávnění pro piloty kluzáků, paraglidů nebo ultralehkých letadel.

Boeing letos vyexpedoval méně letadel, zřejmě ztratí pozici největšího světového výrobce

Ke konci loňského roku asociace evidovala 14 393 platných průkazů, o dekádu dříve jich bylo pouze 8255. Nejvíce Čechů létá na padákových kluzácích, celkem přes sedm a půl tisíce. Nejoblíbenějším motorovým strojem jsou pak ultralighty. Maximálně dvojmístná letadla se vzletovou hmotností kolem půl tuny mohou pilotovat čtyři a půl tisíce Čechů. Registrovaných strojů ultralehké kategorie je v zemi více než půldruhého tisíce.

Obdobně hovoří i čísla Úřadu pro civilní letectví, který dohlíží nad „dospělým“ létáním v Česku, tedy vším od cessen po boeingy. Průkazů soukromého pilota úřad evidoval na konci loňského roku 2677, růst zájmu potvrzuje i počet letadel v kategorii do 5,7 tuny. Loni jich nad Českem létalo více než 2800, v roce 2008 to bylo o tisícovku méně.

Cestování nalehko

Prudký růst počtu pilotů ultralehkých letadel odborníky z oboru nijak nepřekvapuje. Dlouhodobě patří Česko co do počtu pilotů ultralightů mezi světové lídry, ještě pevnější postavení pak mají české firmy, které se výrobou sportovních létajících aparátů zabývají. „Patříme mezi světovou velmoc v jejich výrobě a na některá se čeká opravdu dlouho,“ říká Robert Skribuckij z konzultační a výcvikové společnosti Fly Czech.

„Zájem o letadla je lehce větší než v uplynulých letech, a to ze všech koutů světa , obzvlášť ze zemí Střední a Jižní Ameriky a Číny,“ říká obchodní ředitel výrobce Zall Jihlavan Andrzej Migus. Firma prodá do zahraničí až čtyři pětiny produkce, která ročně čítá asi 35 ultralightů. 

Počítače od Applu s vadnou baterií nesmí do letadel, mohly by způsobit požár

Dnešní ultralighty jsou přitom stroje plně vybavené pro cestování, mají kompletní digitální navigaci nebo systém autopilota. Lákavá je pro zájemce především cena, letová hodina na ultralehkém letadle začíná asi na patnácti stokorunách, čtyřmístný cestovní letoun si zájemci pronajmou minimálně za čtyřnásobek. Obdobný rozdíl v nákladech je také u ceny pilotních průkazů, za osvědčení na ultralehké letadlo se v letecké škole platí asi 60 tisíc korun. Na rozdíl od licence soukromého pilota – jejíž získání začíná na 130 tisících korunách – však není možné oprávnění dále rozšiřovat až k osvědčení profesionálního pilota na velkých letadlech.

Lákavá investice

Rostoucí zájem o cestování v oblacích má ale také negativní důsledky. „Mohu potvrdit jednoznačný nedostatek cvičných letounů vhodných pro letecké školy,“ říká obchodník s letadly Martin Nepovím. „Nové školní letouny, které by se svou spolehlivostí a servisní nenáročností vyrovnaly těm ze šedesátých let, se nevyrábějí. Ty staré dosahují neočekávaně vysokých náletů,“ dodává. Na letištích zastupovala český průmysl především letadla Zlín, i ta ale postupně mizejí. „Končí jejich životnost a stávají se velkou vzácností. Nová letadla tohoto výrobce již u nás nejsou moc rozšířená hlavně z ekonomických důvodů,“ dodává Skribuckij.

Stoupá výroba i dovoz

• Český statistický úřad sleduje pouze data o produkci letounů s hmotností do dvou tun; v roce 2017 se jich v Česku vyrobilo 264, o rok dříve to bylo 189 strojů.

• Podle dat ČSÚ o mezinárodním obchodu import malých letadel do Česka dlouhodobě roste, stejně jako export, který však loni mírně poklesl. V roce 2018 činil asi 661 milionů, rok předtím firmy vyvezly letadla za téměř tři čtvrtě miliardy.

• Objem letecké výroby v zemi je však mnohem větší také proto, že se většina firem soustředí pouze na výrobu komponent pro průmysl. Export podle statistického úřadu loni činil přes 30 miliard.

Jiří Liebreich: U záběrů z dronu improvizujte. Nikdy nelze vše naplánovat předem

I na českém nebi se tak od devadesátých let začaly postupně objevovat americké cessny, zachovalý stroj ze šedesátých let se dá získat od milionu korun. Nejpopulárnější model 172 je proto silně rozšířený i v Česku, v různých modifikacích jich zde létá asi osm desítek. Stále častěji se však letecké školy nebo soukromníci rozhodují třeba pro italskou konkurenci. Jak uvádí Vítězslav Hezký z Úřadu pro civilní letectví, přibližně devadesát procent nově registrovaných letadel pro obecné letectví je zahraniční výroby. 

Ekonomika provozu takových letadel je však podle odborníků nesrovnatelná například s osobními auty. Náklady na údržbu letadel se řídí přísnými předpisy, zachovalé stroje se nicméně mohou majiteli vyplatit. „Nárůst cen například u Cessny 172SP je až o 40 procent za posledních pět let,“ vysvětluje Nepovím. Mimo letecké kluby i přesto stále vede trend podílnictví na jednotlivých strojích. „Jako majitel několika letadel mohu potvrdit, že vlastnit sám letadlo a využívat ho jen pro sebe se prostě čistě ekonomicky vzato nikdy nevyplatí,“ uzavírá Igor Šlajchrt.

Nová asijská „superletiště“ už nejsou jen dopravními uzly, stávají se z nich města

Z ultralightu do boeingu cesta nevede

Ačkoliv létání ultralehkými letadly vyžaduje značné zkušenosti, v kariéře dopravního pilota člověku nepomůže.

Prvním krokem je získání licence soukromého pilota (PPL) poté, co se absolvuje výcvik o délce 45 hodin na malém letounu, například cessně nebo zlínu.

Pokud se zájemce rozhodne výcvik dopravního pilota neabsolvovat najednou (například z finančních důvodů), musí v průběhu minimálně dvou let získat několik dalších stupňů licencí.

Samostatně studenti skládají například doložky na létání podle přístrojů v noci, výcvik na dvoumotorových strojích nebo potvrzení o schopnosti pracovat ve vícečlenné posádce.

Aby pilot mohl vozit cestující v rámci aerotaxi nebo provádět vyhlídkové lety, musí být držitelem licence obchodního pilota (CPL).

Posledním krokem je získání vrcholné licence ATPL(A) a typové zkoušky na daný letoun. O práci u aerolinky je ale možné žádat ještě před jejich obdržením. Cena celého výcviku začíná na dvou milionech korun.

Zájem o luxusní leteckou dopravu roste, Češi si připlácejí za první třídu i soukromá letadla
Další letadlo má problémy s řízením. Airbus našel chybu v modelu A320

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!