Na dnešním zasedání vlády se bude jednat o budoucnosti vysokorychlostní železnice v českých zemích. Od ministerstva dopravy dostala vláda na stůl materiál, ze kterého má budovatelské úsilí vycházet.
Ministerstvo výstavbu vysokorychlostní železnice doporučuje, jako důvody uvádí například přetíženou silniční síť, nutnost propojit regionální centra, zajištění konkurenceschopnosti v Evropě a také odlehčení letecké dopravě.
„Stát se ke stavbě rychlých železničních spojení poprvé jasně přihlásí a bude mít základní plán, kterého se můžeme držet během přípravy a výstavby nové sítě železnic,“ uvedl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. V dokumentu, který má deník E15 k dispozici, se přitom zásadně hovoří o takzvaných rychlých spojeních, nikoli čistě o vysokorychlostní železnici.
Rychlá spojení představují mix tratí s rychlostmi od 200 kilometrů v hodině po 350 kilometrů v hodině. Základní síť má spojit Drážďany, Prahu, Brno, Přerov a Ostravu. Křížit by ji pak mělo i rychlé spojení Vratislav–Praha–Plzeň–Mnichov. Jeho součástí bude vysokorychlostní tunel z Prahy do Berouna. Jen první část tohoto plánu (bez úseků Vratislav–Praha a Beroun– Mnichov) v délce 588 kilometrů vyjde i s rizikovou rezervou na 645 miliard korun.
Investici ale bude předcházet dlouhá příprava, ministerstvo ji odhaduje na deset až 15 let. Po prvním úseku plnokrevné vysokorychlostní trati by se měli Češi svézt v roce 2035, a to mezi Prahou a Lovosicemi. Už tento termín svědčí o výrazném zpoždění plánů, Česká republika se totiž původně v Bruselu zavázala stihnout tuto stavbu do roku 2030.
Stavbě budou muset podle ministerstva předcházet i legislativní změny. Úřad například chce, aby bylo možné začít stavět i na pozemku, který ještě nebyl vyvlastněn. K otupení protestů dotčených obcí by navíc měly sloužit finanční kompenzace. Odměnou pak má být cesta mezi Prahou a Brnem za 40 minut, a to za stejné jízdné jako dnes. Ministerstvo odhaduje, že vysokorychlostní vlaky se obejdou bez dotací.
