Prakticky všechny ceníky dodavatelů energií se mění. Skokově rostou ceny elektřiny i plynu. Od září zvedne ceny energií společnost E.ON. O dalším zdražení nedávno informovaly také Pražská plynárenská a ČEZ. K návratu do normálu by měly pomoci zejména energetické investice, na které se kvůli levnému plynu z Ruska zapomnělo. Shodli se na tom zástupci státu a další odborníci na konferenci, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s deníkem E15.
„Když se podíváme do historie, zjistíme, že Česká republika je ve zcela mimořádné situaci. Řada věcí se vyskytuje poprvé. Naše strategická rozhodnutí proto musejí být velice uvážlivá, abychom neudělali více škody než užitku,“ řekl v úvodu náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
Zároveň připomněl, že domácnosti budou moci využít úsporný tarif, který má lidem pomoci zmírnit dopady rostoucích cen plynu a elektřiny. Maximální výše příspěvku má být podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely 16 tisíc korun. Návrh vlády v těchto dnech schvaluje sněmovna.
Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Iva Merhautová, která má na ministerstvu na starosti sociální dávky, připomněla, že se od července výrazně zjednoduší administrativa spojená s žádostí o příspěvek na bydlení. „Vedle přehledné kalkulačky jsme na stránce energetickyprispevek.cz připravili také nové elektronické digitální žádosti o příspěvek na bydlení. Je uživatelsky přívětivější a byly odstraněny i některé přílohy,“ prozradila Merhautová. Znamená to, že lidé nemusejí chodit fyzicky na úřad. Pro vstup do formuláře je možné využít přihlášení prostřednictvím Identity občana nebo Datové schránky.
Podívejte se na záznam konference
V dalším bloku se diskuze zaměřila zejména na důvody situace na trhu. „Problém, který dneska řešíme, je podinvestovaný energetický sektor. Zaprvé je to dáno tím, že u nás byly ceny energií historicky velmi nízké, takže se investice nevyplácely. A zadruhé jsme se naučili využívat levný plyn z Ruska, a proto jsme neměli motivaci dělat investice, které by vytvářely alternativu,“ vysvětlil místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Zmínil také skutečnost, že v energetice netrvají investice měsíce, ale roky. „Kdybychom dnes chtěli uvádět novou technologii do provozu, museli bychom do ní začít investovat někdy kolem roku 2017. Tehdy ale bylo v ČEZ největší téma, zda a jak udržíme naše elektrárny v provozu, protože při cenách 27 eur za MWh si ani ty nejúčinnější elektrárny nevydělaly na běžný provoz a údržbu,“ doplnil Cyrani.
Společnost ČEZ za poslední dva roky zvýšila ročně o sto procent počet fotovoltaických elektráren, ať už na střechy bytových domů, nebo pro firemní zákazníky. „V minulosti jsme měli tak nízké ceny energie, že se v naší části Evropy nepostavily žádné LNG terminály, proto nikdo nechtěl fotovoltaiky na střechy. Stejně tak jsme ještě nedávno čelili otázkám, jestli se vůbec vyplatí dostavba nového jaderného bloku. Teď je dobře, že se jaderná energetika vrací do hry, protože její plánované odstavení nikdy nedávalo smysl,“ popsal historický vývoj Cyrani.
Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor zpochybnil ambiciózní plány Evropské komise, která chce o dvě třetiny snížit energetickou závislost na Rusku. Obává se, že Evropa nemá žádné dopadové studie, jak zvýšení nezávislosti na ruském plynu dosáhnout a jaké to bude mít ekonomické dopady.
„Mnozí politici si to představovali tak, že Rusko bude mít jednoduše o dvě třetiny nižší příjmy z prodeje strategické suroviny. Jenže i kdyby se cíl naplnil, tak Rusko bude mít rekordní příjmy z prodeje plynu. Takže se podle mě tak trochu střílíme do vlastní nohy. Měly být zavedeny takové sankce, které budou znamenat oslabení Ruska. Je to ale vlastně naopak,“ uvedl Gavor.
Se zajímavým pohledem do diskuze vstoupil Martin Hausenblas, podnikatel a filantrop, který je od roku 2014 zastupitelem Ústí nad Labem. Tvrdí, že ve složité situaci musí stát lidem umožnit, aby se energeticky sami zajistili. Dnešní podmínky to ale podle něj neumožňují. Například majitelé fotovoltaik nad 10 kWp (výkon fotovoltaického zdroje v kilowattech za standardních testovacích podmínek – pozn. red.) už se stávají podnikateli v energetice. Potřebují tedy licenci ERÚ.
„Můžeme pomoci i lidem s průměrnými příjmy, kteří často bydlí v bytových domech. Jenže my nemáme pravidla pro komunitní energetiku. Přitom je to věc, kterou bychom mohli udělat smykem,“ nastínil možnosti Hausenblas. Stát by podle něho měl vytvořit nástroj, aby například panelový dům mohl jednoduše postavit fotovoltaickou elektrárnu na střeše a tím snížit svůj rizikový profil. „Pokud si takto lidé třeba v panelovém domě na sídlišti pokryjí čtyřicet procent spotřeby, tak už je i případný rozkmit ceny na trhu tolik nezasahuje,“ dodal Hausenblas.
Často zmiňovanou komoditou, která by pomohla snížit závislost na ruském plynu, je LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. Velký problém ovšem je, jak jej do České republiky a dalších vnitrozemských států efektivně dostat.
Muřický zmínil, že se společně s kolegy z ministerstva dopravy zabývali možností lodní dopravy po Labi. „Klasické říční tankery jsou bohužel nevyhovující, ale existují jiné typy lodí s nižším ponorem, které by teoreticky dokázaly LNG dopravit. Předpokladem ale je, že na Labi dostavíme plavební stupně, které tam chybějí a které tvoří veliký špunt,“ uvedl.
Odborníci na konferenci se ale shodli, že lodní doprava nikdy nebude klíčovou infrastrukturou pro přepravu zkapalněného plynu do Česka. Bude to způsob spíše doplňkový, stejně jako případná doprava po železnici. „Doprava zkapalněného LNG do Česka není technicky možná, železnice ani lodní doprava nemá dostatečnou kapacitu. V rámci diverzifikace a obchodu s LNG rozhodně budeme muset spoléhat na terminály, následné zplynění a dopravu potrubními systémy,“ zhodnotil Gavor.
Česko však má podle Hausenblase ojedinělou možnost, jak využít svoji geografickou polohu. V posledních letech ale ztratilo strategické postavení a nemá světu co nabídnout. Nabízí se podle něj například využití železničních koridorů pro vysokorychlostní tratě.
„V oblasti energetiky můžeme položit stejnosměrná vedení vysokého napětí (kabely HVDC) a umožnit tak Evropě, aby se energeticky propojila. Naše země se tedy může stát evropským interkonektorem a zároveň tak dostaneme kritickou infrastrukturu na naše území. Můžeme tedy na tom postavit naši bezpečnost a zároveň pomoci Evropě,“ uzavřel Hausenblas.
