Berňák prohrál dvě pětiny sporů k zajišťovacím příkazům | E15.cz

Berňák prohrál dvě pětiny sporů k zajišťovacím příkazům

Ondřej Souček

Finanční správa masivně používá zajišťovací příkazy, které leckdy zlikvidují zdravé firmy, od roku 2013. Z ukončených soudních sporů jich vyhrála 54, postižené firmy 35. Daňoví poradci tvrdí, že finanční odvolávací úřad firmám paušálně znemožňuje účinnou obranu.

Zajišťovací příkaz – nástroj, který používá Finanční správa, aby u podezřelých případů vybrala daně – je u mnoha firem užíván špatně a soud jej musí následně rušit. Například minulý týden o jeho zrušení rozhodl Nejvyšší správní soud s konečnou platností u přepravní frýdecko-místecké firmy Lija. Ta však mezitím skončila v insolvenci.

Podobný scénář se týká velké části firem, na které dopadne zajišťovací příkaz. Správa jim v rámci příkazu zablokuje účty, nebo dokonce zabaví majetek, což jejich fungování ochromí. „Taková firma může těžko dál podnikat. Do problému se většinou dostane během několika dní,“ uvedl vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR Tomáš Hajdušek.

Finanční správa prohrála další soud o zajišťovací příkazy, firma ale vleklé řízení nepřežila

Finanční správa začala masivně vydávat zajišťovací příkazy už v průběhu roku 2013, největší nárůst ale přišel v následujících dvou letech. Zatímco v roce 2013 jich úřad vydal 457, o dva roky později už 1605. Podobně vzrostl i počet soudních sporů k zajišťovacím příkazům. Celkem už jich je 122, přičemž pravomocně ukončených je už 89. Zatímco Finanční správa vyhrála 54 sporů, firmy 35, tedy zhruba 39 procent.

Podle daňových poradců je počet sporů, který prohrála Finanční správa, alarmující. „Každý prohraný soudní spor de facto znamená, že finanční úřad nepostupuje tak, jak má,“ míní Hajdušek.

Úřad se hájí tím, že bojuje proti daňovým podvodům a počet vydaných zajišťovacích příkazů v posledním období klesá. „Uvědomujeme si možné důsledky použití zajišťovacích příkazů, a proto ho využíváme zcela mimořádně a výhradně ve zvláště závažných případech,“ uvedl Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství s tím, že loni navíc správa vydala metodický pokyn, který sjednocuje, zpřesňuje a zkvalitňuje současnou praxi vydávání zajišťovacích příkazů.

Finanční správa prohrála další spor. Soud: Zajišťovací příkazy nemají podnikatele trestat

Velký počet soudem zrušených příkazů naznačuje, že špatná rozhodnutí nejsou individuálním selháním, ale systémovou chybou. Podle Hajduška ale problémem není jen to, že finanční úřad často chybuje, ale také nefunkční odvolací úřad, který firmám znemožňuje se rychle a účinně bránit. Odvolací Finanční ředitelství v Brně podle něj odvolání jen plošně zamítá a firmy se tak musejí domáhat spravedlnosti až u soudu.

„Dokud bude ředitelství v Brně odvolání zamítat jako na běžícím páse, likvidacím firem nezabráníme. Alespoň částečně by pomohlo zrušení odvolacího řízení, které zbytečně zabere zhruba třicet dní. Další zrychlení by nastalo v případě, že by soudy mohly žaloby na zajišťovací příkazy projednávat přednostně před ostatní daňovou agendou,“ nastiňuje Hajdušek. Soudní řízení k zajišťovacím řízením dnes podle něj trvají tři roky až šest let.

Jak fungují zajišťovací příkazy

Opatření mají zajistit, aby byl majetek firem vyhýbajících se placení daní vymahatelný ještě předtím, než ho firma vyvede někam, kam české úřady ani soudy nemohou. Úředníci používají zajišťovací příkazy především na řetězové podvody, u kterých si firmy ve složité pavučině předávají zboží a služby, přičemž poslední článek řetězce si od úřadu nárokuje odpočet daně, aniž první firma daň zaplatila.

Aby úřad mohl zajistit daň, je nutné, aby podezřelá firma kumulativně splnila tři podmínky. „Musí být důvodný předpoklad, že daňový subjekt bude povinen zaplatit určitou daň. Pak existuje důvodný předpoklad, že budoucí daňová povinnost bude v určité výši, a také musí být splněn předpoklad, že existuje důvodná pochybnost, že až by jednou byla daň splatná, daňový subjekt by nemusel být dostatečně solventní, aby uhradil daňové povinnosti,“ vysvětlil soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier.

Než je zajišťovací příkaz vystaven, prochází uvnitř úřadu kontrolním mechanismem. Návrh k vydání zajišťovacího příkazu podávají kontroloři z územního pracoviště Finanční správy. Následně ho vyhodnocuje vymáhací oddělení, které ho pak pošle na útvar řízení rizik. Pokud se tento útvar neshodne s kontrolním útvarem, rozhoduje o vydání ředitel finančního úřadu, případně Generální finanční ředitelství.

Nejznámější oběti Finanční správy

Frýdecko-místeckou firmu Lija obvinila Finanční správa z řetězového podvodu. Přestože měl podnik před jejím zásahem v roce 2015 obrat až dvě miliardy ročně, v současnosti má rozprodaný majetek a chystá se jeho rozdělení mezi věřitele.

Ještě známější je kauza kolem obchodníka s pohonnými hmotami, firmou FAU. U ní loni Nejvyšší správní soud zrušil zajišťovací příkaz z toho důvodu, že úředníci vymáhali stejnou daň dvakrát.

Na společnost Eurobit Group, která se zabývá obchodem s palivy, dopadly zajišťovací příkazy také dvakrát. Když to Finanční správě napoprvé nevyšlo, zkusila to znovu. V prvním případě podle soudu k příkazu nebyl dostatečný důvod, ve druhém jej soud zrušil, neboť úřad má mít na zajištění daní jenom jeden pokus.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!