Burzovní pády sebraly lidem z úspor na důchod miliardy, náprava může trvat léta
Kolaps akciových trhů se začíná projevovat v náladě českých střadatelů na penzi. Zejména se to týká desítek tisíc účastníků penzijních fondů s ofenzivní investiční strategií, kteří do vesměs akciových fondů nalili za poslední dva roky kolem padesáti miliard korun. Mnohdy přitom přešli ze staršího typu fondů, který sice nevynášel, na druhou stranu je chránil před ztrátami. Aktuální tržní propad, který kupříkladu zcela vymazal zisky z posledního roku, přitom destruuje úspory účastníků tempem, které doposud nezažili.
Už během prvních dubnových dnů se stav portfolií fondů orientovaných na akcie začal vracet na úrovně z loňského léta. Tak například cena podílových listů ČSOB dynamického účastnického fondu, který může být podle stanov kompletně investován do akcií a který soustřeďuje přes dvanáct miliard korun klientských vkladů, se od poloviny února do třetího dubna propadla o bezmála dvanáct procent na hodnoty z loňského srpna. Novější údaj o výkonu fondu není veřejně k dispozici.
Zároveň to znamená měsíční pokles hodnoty fondu o bezmála půldruhé miliardy korun. Obdobně pak například šestimiliardový Růstový účastnický fond NN od třetího března do čtvrtého dubna prodělal 12,5 procenta. Takový trend vládne po celém trhu, jen o svých aktuálních ztrátách někteří z účastníků penzijního spoření ani neví, protože fondy publikují hodnoty podílových listů mnohdy i s větším než týdenním zpožděním.
„Investování v penzijních fondech je dlouhodobá záležitost. Vždy doporučujeme klientům s převažující akciovou složkou, aby nepanikařili při krátkodobých propadech, a stejně tak, aby příliš nejásali při rychlých nárůstech,“ uvádí mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Vývoj penzijní jednotky, tedy v hantýrce penzijních společností ekvivalentu akcie fondu, podle Sedláčka přirozeně kolísá po celý rok, a to zvlášť u dynamických fondů.
VIDEO: Večírek po studené válce skončil. Evropa se už nemůže spoléhat na Spojené státy, říká Pojar ve FLOW.
„Současný pokles mohou trhy v průběhu roku ještě mnohokrát dorovnat. A pokud ne, bude rok 2025 patřit mezi ty horší, což by vzhledem k tomu, že poslední dva roky byly skvělé, neznamenalo nic hrozného. Naopak se teď otevírá možnost levněji nakupovat, kterou portfolio manažeři určitě využijí,“ dodává Sedláček.
Účastnické fondy jsou relativně novou součástí penzijního systému v Česku a vznikly v rámci reformy penzijního spoření, která začala platit od roku 2013. Zájemci si vybírají z několika stupňů rizikovosti od konzervativních po dynamické. Z celkových 228 miliard korun, které měli střadatelé na důchod podle Asociace uložené ve všech typech účastnických fondů, připadalo zhruba 80 miliard právě na dynamické strategie, tedy orientované na akcie.
Právě tyto ofenzivnější fondy, které zažívají momentálně největší propady, jsou přitom pohledem objemu úspor z nabídky penzijních společností nejpopulárnější. Současná intenzita propadů trhu pak z hodnoty rizikovějších fondů ukrajuje zhruba deset miliard korun. Jak uvádějí experti, účastníci rizikovějších fondů by se neměli výkyvy kurzů nechat vyvést z míry.
„Musí počítat s tím, že na akciovém trhu nastane čas od času korekce. To je to, co sledujeme i nyní. Ztráty hodnot akcií dosahují i dvouciferných úrovní a jejich dorovnání posléze po stabilizaci situace zabere měsíce a spíše i jednotky roků,“ soudí ekonom a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že právě pro tuto vlastnost se dynamické fondy doporučují pouze pro střadatele, kteří mají před nástupem do penze ještě dlouhou dobu.
Kolaps trhů v důsledku globálních celních válek ale zanechá v zájemcích o spoření na důchod dlouhodobější stín pochybnosti. „Celkově dojde k nižší stabilitě výnosů, což s největší pravděpodobností odradí řadu malých investorů od investic do dynamických strategií; přitom ty jsou dlouhodobě klíčové pro udržení reálné hodnoty jejich úspor,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička.
Některé z fondů ještě před letošními vrcholy trhů upravovaly svá investiční portfolia, ani tak se ale ztrátám neubrání. „Efekt Trumpa jsme na konci minulého roku řešili přesunem části akciových investic mimo USA či do tradičních průmyslových sektorů. Důvodem nebyla ani tak očekávaná cla, ale spíše z našeho pohledu neopodstatněné ceny některých globálních technologických firem,“ říká například Tereza Píchalová za Rentea Akciový účastnický fond ze skupiny Partners. Pokles hodnoty investice se ale podle ní ani tak klientům Rentea nevyhne. Obdobně postupovali i další manažeři tuzemských penzijních fondů.
"Byli jsme v nastavení portfolií konzervativní a drželi míru akcií na podvážených úrovních. Navíc jsme zvyšovali podíl defenzivních, tedy hodnotových akcií a akcentovali jsme spíše Evropu. Ze stejných důvodů jsme zajišťovali měnové riziko vůči dolaru," uvádí na adresu penzijních fondů České spořitelny šéf Erste Asset Management Martin Řezáč. Současné propady přitom vyděsily i spořku. "Ze současných poklesu trhů radost nemáme, jsou určitě ještě hlubší a impulsivnější, než jsme čekali," dodává Řezáč.
Aktuálně penzijní fondy zatím nechávají své investice ve stávající podobě. „V případě potřeby přistupujeme k taktickým úpravám portfolií, nicméně k zásadním změnám investiční strategie v tuto chvíli nepřistupujeme,“ uvádí Veronika Hešíková ze skupiny Uniqa.
Penzijní společnosti v Česku provozují devítku ofenzivně nastavených účastnických penzijních fondů orientovaných na akcie. V poslední dekádě jejich průměrný roční výnos dosáhl necelých deseti procent.
