Čína brzdí úvěrový boom. Dopad to má i na Home Credit
V Číně pokračuje nepříznivé období pro spotřebitelské úvěry. Před rokem o ně výrazně srazil zájem koronavirus a rozsáhlá karanténní opatření. Nyní Peking přistoupil k tvrdé regulaci kvůli úvěrovému boomu. Za iniciativou stojí blízký spolupracovník čínského prezidenta a vicepremiér Liou Che, který chce snížit riziko nekontrolovaných půjček. Vliv to má i na skupinu Home Credit, pro niž Čína představuje hlavní trh.
„V Číně jsou rychlé oživování poptávky a pokles rizika poněkud zastíněny pokusy regulátorů potlačit úlohu velkých technologických a jiných nebankovních společností ve prospěch bank. Dosahují toho omezováním jejich přístupu k refinancování, což se dočasně projevuje i na nás,“ uvádí Milan Tománek, ředitel komunikace skupiny Home Credit.
Nejviditelnějším příkladem přísnějšího postupu čínských úřadů proti poskytovatelům úvěrů je v závěru loňského roku zrušená emise akcií finančního kolosu Ant Group, který vlastní miliardář a zakladatel internetového obchodu Alibaba Jack Ma.
Následně se však čínské úřady zaměřily i na další technologické společnosti včetně kolosu Tencent. Nejhlasitější signál přišel nedávno od prezidenta Si Ťin-pchinga, který zdůraznil potřebu lépe regulovat velké technologické firmy.
Od začátku roku čínské úřady dohlížející na finanční trhy zavedly řadu opatření, která zpřísňují poskytování úvěrů. Bude společnosti hodnotit podle nového skóringu, v němž se odrazí riziko, kapitál nebo informační technologie jednotlivých firem. Poskytovatelům drobných úvěrů pak zakázala poskytovat půjčky univerzitním studentům. „V Číně je větší tlak na regulaci, což může ten byznys srážet,“ dodává Tomáš Pfeiler, portfolio manažer makléřské firmy Cyrrus.
Změna orientace Číny ze spotřeby, která se měla stát motorem ekonomiky, je patrná i na loňských výsledcích. Zatímco čínské hospodářství jako jediné z hlavních světových ekonomik loni zažilo růst o 2,3 procenta, tak spotřeba naopak ve srovnání s rokem 2019 klesla o 3,9 procenta. Tahounem čínského hospodářství bylo stavebnictví a investice.
Přísnější regulace ale nemusí být pro Home Credit jen nepříznivou zprávou. Týká se totiž zejména velkých „platforem“, jak čínské vedení nazývá technologické giganty. „Na druhé straně je pro nás do jisté míry pozitivní, že vliv velkých internetových hráčů je omezován,“ upozorňuje Tománek s tím, že strategií společnosti je upřednostnit kvalitu půjček před jejich kvantitou. „Cílíme na bonitnější klienty, nabízíme menší půjčky na kratší dobu a usilujeme o to, abychom získali co nejčastější interakci s klienty,“ popisuje novou strategii Tománek.
Čínské úřady se navíc zaměřovaly zpočátku zejména na takzvané peer-to-peer poskytovatele úvěrů, kdy si půjčky poskytují napřímo lidé nebo firmy mezi sebou. Tyto úvěry využívaly společnosti, které nedosáhly na bankovní financování. „Regulace těchto platforem může znamenat, že se utáhnou měnové podmínky a řada firem může bojovat s financováním,“ tvrdí Pfeiler.
Nyní se však regulace zaměřuje i na fintech a financování nemovitostí. Přísnější regulace ale může nepříznivě ovlivnit celou ekonomiku. „Čína zažila neuvěřitelný ekonomický růst díky tomu, že dovolila, aby tržní síly hrály větší roli, a také změnou pobídek, které řídí chování podnikatelů a jednotlivců,“ uvedla pro list Financial Times Diana Choyleva, hlavní ekonomka londýnské Enodo Economics. Stranická kontrola odshora dolů bude podle ní „brzdou, a nikoliv motorem růstu“.
