Čínská centrální banka do tamní ekonomiky náhle nalila téměř dva biliony

Budova Čínské lidové banky

Budova Čínské lidové banky Zdroj: Profimedia.cz

Čínská lidová banka
2
Fotogalerie

Čínská centrální banka ve středu napumpovala rekordních 560 miliard jüanů (1,8 bilionu korun) do tamních bank prostřednictvím odkupu krátkodobých dluhopisů. Jedná se o historicky vůbec nejvyšší jednodenní finanční injekci. Krok centrální banky signalizuje, že čínská ekonomika se dostává pod výrazný tlak, píše CNBC.

Výnos z desetiletého čínského dluhopisu klesl během středečního odpoledne pod 3,1 procenta, což je podle finanční databáze Wind nejníže za poslední více než dva roky. Ppokles výnosů obvykle signalizuje očekávání zpomalení hospodářského růstu.

“Nacházíme se na vrcholu zdaňovacího období, celková likvidita bankovního systému prudce klesá," uvedla Čínská lidová banka na svých stránkách.

Likvidita je zvláště důležitá pro firmy, které potřebují zaplatit daně a zároveň si zachovat dostatek prostředků na běžné operace. Již více než rok se řada čínských podniků potýká s pomalým hospodářským růstem, narůstajícími finančními problémy i požadavky jejich zaměstnanců. Kromě toho, oslavy čínského Nového roku, v rámci kterých většina firem alespoň na týden zavírá, jsou už v podstatě za dveřmi.

Čao Po-wen, ředitel výzkumu pekingské společnosti Blue Stone Asset Management, uvedl, že dle odhadů čínské podniky jen během tohoto týdne zaplatí více než miliardu jüanů na daních. Historicky nízká úroveň bankovních vkladů a konec splatnosti střednědobých úvěrů v hodnotě 390 miliard jüanů také přispívají k napjaté finanční situaci.

"V současné době je postoj vlády takový, že je třeba odvrátit tlak na hospodářský pokles a podniknout v prvním čtvrtletí nového roku správný krok tímto směrem," uvedl Po-wen podle CNBC. Dodal také, že centrální banka pracuje na uvolnění celkových úvěrových podmínek a koordinuje své kroky s očekávanou velkou emisí dluhopisů.

Dosud nejvyšší jednorázovou injekci přitom napumpovala centrální banka do systému v lednu 2016, kdy čínská ekonomika také čelila potížím. Tehdy ale, narozdíl od současnosti,  banka ke svému rozhodnutí žádný komentář nepřipojila.

Čínský premiér Li Kche-čchiang již dříve v lednu oznámil, že vláda sníží svůj požadavek na minimální rezervy bank (v roce 2018 došlo už ke čtyřem takovým škrtům). Kromě toho ve středu oznámil, že se jeho vláda chystá využít i fiskální nástroje k podpoře ekonomického růstu.

“Naše země se musí letos připravit na ekonomické těžkosti. Chceme ale udržet hospodářský růst v rozumném rozsahu, navýšíme veřejné investice,” řekl Kche-čchiang.