Česko rychle postupuje po své zlaté stezce. Hodnota zásob drahého kovu v sejfech České národní banky v závěru srpna dosáhla téměř 32 miliard korun. Vedle nového rekordu to znamená i dvojnásobek zlatých rezerv, které centrální banka držela ještě začátkem tohoto roku. Fyzicky tak letos do Česka přibylo bezmála devět tun zlata a podíl drahého kovu na celkových aktivech České národní banky překročil v závěru prázdnin premiérově jedno procento. Perspektivně se zásoby zlata mají ještě dramaticky zvyšovat, experti se ovšem neshodnou v tom, nakolik je to pro zemi přínosem.
„Zvyšování podílu zlata na devizových rezervách je správná cesta ze dvou důvodů. Zlato na rozdíl od zahraničních měn v portfoliu nemá žádného emitenta a nehrozí u něj systematická devalvace hodnoty. Zadruhé zlato má unikátní vlastnosti z hlediska diverzifikace portfolia, kdy dokáže tlumit kolísavost cenných papírů například při geopolitických událostech,“ soudí ekonom J&T Banky Pavel Ryska.
Současná hodnota zlata v ČNB je krom razantního dokupování i výsledkem jeho letošního zhodnocení. Drahý kov totiž letos podražil zhruba o pět procent. Za tradiční faktory růstu cen zlata se považuje napjatá geopolitická situace či inflační hrozby, přičemž letos přišly ke slovu oba tyto důvody.
„Trend u centrální banky vyspělé země na Západ orientované země smysl nedává. Blízko historických maxim je spíše příležitost se zlata zbavovat, než ho nakupovat,“ soudí naopak ekonom společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Zlato má podle něho větší smysl pro země, které se snaží snížit svou závislost na západních zemích. „Zlato nepřináší žádné výnosy, a tak je jeho cena ovlivňována jen nabídkou a poptávkou. Jeho cena je tak dána psychologickými faktory a fascinací některých lidí touto komoditou a její pohádkovou aurou,“ připomíná důvody jeho držby Tyl.
Guvernér Aleš Michl dlouhodobě hovoří o cíli v podobě stovky tun zlatého kovu v majetku ČNB, což by ze současné zásoby na prahu 21 tun znamenalo zhruba zpětinásobení jeho množství.
„Nevím, jaká bude cena zlata za rok dva, chci ho kvůli diverzifikaci. Zlato má nulovou korelaci k akciím nebo indexu nejistoty VIX, je dobré do velkého dlouhodobého portfolia,“ uvedl už v roce 2021 pro e15 Aleš Michl. Sto tun zlata by v současnosti odpovídalo hodnotě kolem 150 miliard korun a představovalo by přibližně pět procent všech aktiv centrální banky.
Podíl zlata v aktivech ČNB je nicméně vůči okolním zemím relativně malý. „Ani pětiprocentní podíl by nebyl nikterak výrazný. Bylo by to stále výrazně méně, než kolik drží například Polsko či Maďarsko, kde se poměr pohybuje zhruba od 10 do 14 procent,“ zdůrazňuje Ryska.
Nákupy zlata nicméně patří v poslední době k trendům centrálního bankovnictví. „Centrální banky jako celek loni koupily nejvyšší objem zlata v historii, a to právě hlavně z důvodu rostoucích geopolitických rizik ve světě,“ připomíná Ryska.
Extrémní hromadění zlata v majetku centrálních bank, což ovšem není český případ, zůstává podle analytiků primárně doménou rozvíjejících se zemí.
„Udržovat nadproporční váhu žlutého kovu se může vyplatit bankám z regionu emerging markets, jejichž primární motivací je snaha vymanit se z dolarového finančního systému. Zejména více autokratické vlády vyděsily kroky západních centrálních bank, které na začátku rusko-ukrajinské války zmrazily část ruských devizových rezerv. Zlato funguje jako určitý nástroj, jak se těmto sankcím vyhnout,“ dodává ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
