Boj centrální banky s inflací v kombinaci s tvrdou korunou i dědictvím éry devizových intervencí. To jsou dva hlavní důvody, proč Česká národní banka předběžně skončila své loňské hospodaření se suverénně nejhlubší ztrátou od rozdělení Československa. Jak uvádějí její vlastní statistiky, ke konci loňského roku skončila se ztrátou bezmála 412 miliard korun. Jen za prosinec nabrala ztrátu přes 110 miliard korun.
„Samotná ztráta centrální banky není z technického pohledu problém, dlouhodobě může operovat i se ztrátou, kterou bude postupně umořovat ze svých budoucích zisků,“ zdůrazňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Problém vysoké ztráty by podle něho mohl vznikat až v okamžiku, kdy by kvůli tomu trh začal zpochybňovat schopnost centrální banky provádět měnovou politiku. „To však není případ ČNB a obecně se do těchto potíží dostávají centrální banky, jejichž hospodaření je se stáním rozpočtem provázanější, například v Maďarsku,“ zdůrazňuje Seidler.
Na hrozbu rekordní loňské ztráty upozornil deník E15 už minulý týden. „Kromě nejvyšší inflace v historii zdědila nová bankovní rada i nejvyšší ztrátu ČNB v historii,“ uvedl na počátku ledna guvernér centrální banky Aleš Michl.
„Prioritně teď řešíme inflaci. Poté postupně změníme rozložení aktiv v bilanci tak, aby očekávaný výnos aktiv byl v delším horizontu vyšší než očekávaná ztráta na pasivech,“ dodává Michl s tím, že právě to bude předpokladem, aby centrální banka mohla být zisková. ČNB oficiálně zveřejní svůj hospodářský výsledek za loňský rok během prvního čtvrtletí.
Jak uvádí dekádní bilance ČNB, k loňskému silvestru byla banka v kumulované letošní ztrátě 411,8 miliardy korun. Pro srovnání například o rok dříve vykazovala ve stejném okamžiku rovněž ztrátu, ovšem pouhých 37 miliard korun. To ovšem v zemi panovala odlišná ekonomická situace spojená s podstatně slabší korunou i nižšími úrokovými sazbami.
„V současnosti je ztráta tvořena z větší části úrokovými výdaji, které ČNB platí komerčním bankám za peníze, které si u ní ukládají. Ztráta je tedy tvořena reálným peněžním tokem převáděným komerčním bankám,“ vysvětluje ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Koncem listopadu tak například měly banky u ČNB uloženu sumu na prahu 2,5 bilionu korun, což odpovídalo 26 procentům jejich celkového majetku. Vklady jim přitom centrální banka úročí sedmiprocentní úrokovou sazbou. Měsíc co měsíc to znamená úrokové platby bankám ve výši 14,6 miliardy korun. „Problémem je, že devizové rezervy v současnosti negenerují dostatečné zisky k výplatě takových úroků,“ zdůrazňuje Kříž.
ČNB přitom právě loni v souboji se sílící inflací vystoupala na zmíněných sedm procent v dramaticky krátké době, když ještě před rokem byla sazba na pouhých 3,75 procenta. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu.
