Penzijním fondům se otevírá cesta k investicím do státních dálnic i železnic a úrokům bez rizik

Penzijní fondy mají pokrýt část masivní investice, kterou si vyžádají státní dálnice a železnice. Umožnit to má nový zákon o Národní rozvojové bance. Z těchto prostředků by mohly být pokryty i práce na největším mostu na dálnici D1.

Penzijní fondy mají pokrýt část masivní investice, kterou si vyžádají státní dálnice a železnice. Umožnit to má nový zákon o Národní rozvojové bance. Z těchto prostředků by mohly být pokryty i práce na největším mostu na dálnici D1. Zdroj: Metrostav

Více než 150 miliard korun má dle návrhu státního rozpočtu v příštím roce utratit Státní fond dopravní infrastruktury, výdaje na stavbu dálnic či železnic mají dle ministerstva dopravy už v roce 2026 převýšit hranici dvou set miliard. Protože by pouze samotné národní zdroje rozpočet zdaleka nepokryly, hledá stát další způsoby, jak zapojit soukromý kapitál. Vedle častějšího využívání takzvaných PPP projektů by nákladné investice na budování dálniční sítě nebo vysokorychlostních tratí mohly spolufinancovat i soukromé penzijní fondy. Umožnit jim to má nový zákon o Národní rozvojové bance, jehož vznik řeší pracovní skupina zahrnující odborníky ministerstev dopravy a financí a této banky.

„Chceme do strategických investic vtáhnout soukromý kapitál i jinou formou než PPP. Národní rozvojová banka by byla nositelem projektu. Navázala by různé zdroje financování a poskytovala je pro strategické investice. Fondy by měly zajištěný výnos, úrok by byl garantovaný státem, pro který by to mohl být výhodný zdroj prostředků,“ řekl v rozhovoru pro e15 ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Objem prostředků penzijních fondů je značný. Jen Penzijní společnost České spořitelny má aktuálně 950 tisíc klientů, kterým spravuje prostředky za více než 120 miliard. I tyto peníze by se mohly samy zhodnocovat investováním do dopravních staveb.

„Je to reálný výhled, jak zajistit peníze pro klíčové stavby nejen v tomto vládním období,“ dodal Kupka s tím, že inspiraci hledají tvůrci nové úpravy například u německé rozvojové banky. Ministrův plán plně podporuje nejsilnější opoziční hnutí ANO, uvedl místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

K využití penzijních fondů je třeba vznik nového zákona o státem ovládané Národní rozvojové bance. Ministerstvo financí e15 potvrdilo, že by mělo brzy zhotovit detailnější materiály v podobě věcného záměru o novém zákonu. „V dohledné době lze očekávat rozhodnutí vlády, na jehož základě bude moci ministerstvo financí přistoupit ke zpracování věcného záměru nového zákona o Národní rozvojové bance. Ten následně projde standardním legislativním procesem,“ popisuje mluvčí rezortu Filip Běhal.

Národní rozvojová banka předpokládá, že by společně s ministerstvem financí mohla předložit návrh zákona k mezirezortnímu připomínkovému řízení do konce letošního roku, sdělila mluvčí banky Marie Lafantová.

České domácnosti patří k nejspořivějším v Evropě, jejich úspory ale často „leží“ na velmi konzervativních investičních produktech, či dokonce na běžných účtech a příliš se nezhodnocují. Díky novému zákonu by se mohli klienti penzijních fondů zapojit do financování dálnic či železnic a vydělat více, byť se úroky u tohoto typu produktů pohybují na úrovni jednotek procent. Pokud by produkt emitovala Národní rozvojová banka, úroky by se odvíjely také od ratingu, který by bance udělily ratingové agentury.

V řadě západoevropských zemí už penzijní fondy a společnosti dávno mohou investovat do infrastrukturních oblastí, ať už jsou to dopravní stavby, energetika nebo bytová výstavba, poukazuje Aleš Poklop, předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny.

„Výnos z těchto investic je obvykle vyšší než inflace. Možnost penzijních fondů investovat do infrastrukturní oblasti proto vnímáme jako nástroj pro zvýšení finančního zdraví účastníků penzijního spoření a stejně tak jako nástroj pro zvýšení prosperity celé společnosti. Protože penzijní fondy mohou takto výrazně podpořit státní financování v oblasti strategických investic,“ říká Poklop, jenž je zároveň prezidentem Asociace penzijních společností.

„Úroky by logicky měly být nižší než u komerčních nebo jiných úvěrů. Osobně bych podpořil, aby měla železnice výhodnější parametry než silnice z titulu její ekologičnosti,“ míní Kolovratník.

Bude-li mít chystaný produkt stejnou nebo „o trochu“ vyšší výnosnost než běžné státní dluhopisy a bude-li existovat státní záruka, pak hlavně konzervativnější účastníky fondů zaujme, věří Poklop.

„Zcela proti snahám ministerstva dopravy pak jdou aktuální kroky ministerstva financí, které do sněmovny předložilo návrh zákona plánující odebrat státní příspěvky v penzijním spoření téměř milionu starobních důchodců s již uzavřenými smlouvami a vyhnat je tak ze systému. A spolu s nimi i zhruba 150 miliard jejich úspor, které by mohly být použity právě pro zmíněné financování rozvoje klíčové dopravní infrastruktury,“ tvrdí Poklop.

Investice do státní dopravní infrastruktury sice mají návratnost – například i v přilákání zahraničních investorů do země – obtížně se ale kvantifikuje. „Proto bude nutné vytvořit fiktivní odhad budoucích příjmů z investic do infrastruktury. V tom je riziko či nejistota. Jak kvantifikovat něco jako fiktivní příjem z investic, jak ocenit z toho plynoucí riziko a zdali penzijní fondy, bude-li jim to umožněno, budou k takovému riziku přistupovat,“ upozorňuje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Stát by se podle ní mohl inspirovat u Evropské investiční banky, jež má s tímto modelem rozsáhlé zkušenosti.

K jedněm z investičně nejnáročnějších dopravních projektů, které stát připravuje, patří vysokorychlostní tratě. Šéf Správy železnic Jiří Svoboda v rozhovoru pro e15 uvedl, že už po roce 2025 budou na stavbu „vrtek“ potřeba desítky miliard ročně. Celkové náklady mají převýšit bilion. Další prostředky si vyžádá dobudování dálniční sítě nebo správa vodních cest.

„Ve střednědobém desetiletém výhledu očekávám, že národní zdroje mohou pokrýt čtyřicet až padesát procent nákladů. Patnáct až dvacet procent připadne na PPP projekty, až sedmnáct procent na evropské peníze, asi patnáct procent na prostředky od Evropské investiční banky,“ odhadl Kupka.

Banner odkazující na kalkulačku nejvýhodnějšího penzijního spoření