Příliš drahé výnosy. Velké banky se hojí na poplatcích, břímě nesou drobní investoři

Jen trio největších bank si loni přilepšilo díky investorským poplatkům takřka o dvě miliardy korun

Jen trio největších bank si loni přilepšilo díky investorským poplatkům takřka o dvě miliardy korun Zdroj: Grafika e15

Tuzemské bankovní skupiny slaví poplatkové žně. Jen trio největších domácích finančních domů loni od klientů vybralo na poplatcích o bezmála dvě miliardy korun více než v roce 2022, což znamená skokový nárůst až o nižší desítky procent. Zdrojem jsou primárně lidé investující přes bankovní produkty do cenných papírů, zejména prostřednictvím fondů. Bankovní sektor zatížený poklesem úrokových sazeb si tímto záchranným lanem hojí zisky. Tradiční obchody založené na úrocích slábnou, a právě poplatky se tak staly mnohdy nejrychleji rostoucím ziskovým kanálem byznysu bank. Výše pravidelných poplatků je přitom pro výsledek dlouhodobých investic klíčová.

Největší část poplatkového koláče loni na českém trhu inkasovala Česká spořitelna, a to bezmála 10,9 miliardy korun. To znamená o takřka patnáct procent, anebo také o 1,4 miliardy více než v roce 2022.

Největším i nejrychleji rostoucím poplatkovým médiem byly právě poplatky z klientských investic. „Nárůst o 17,8 procenta nastal primárně díky poplatkům za správu investic v podílových fondech a penzijním připojištění,“ uvádí výsledková zpráva České spořitelny za loňský rok. Finanční dům si tak oproti roku 2022 v této kapitole přilepšil o více než 600 milionů korun. 

Takřka 900 milionů korun navíc dokázala loni na obdobných poplatcích vybrat ČSOB. Banka to ve svých výsledcích za loňský rok vysvětluje rovněž především vyššími poplatky za správu investic. Během posledního čtvrtletí loňského roku se bance povedl husarský kousek, když oproti předloňsku stejný typ inkasa narostl o rovnou čtvrtinu.

„Čistý výnos z poplatků a provizí skupiny KB za loňský rok vzrostl o 4,8 procenta na 6,4 miliardy korun. K růstu nejvíce přispěly poplatky z křížového prodeje díky vyšším příjmům za podílové fondy a pojistné produkty,“ uvádí Michal Teubner z Komerční banky. Primárně přeprodej investičních fondů pak stál i za čtrnáctiprocentním nárůstem příjmů z poplatků v případě Moneta Money Bank. Ze šestice největších bank klesly vybrané poplatky jen u Raiffeisenbank a u banky UniCredit. 

 

„Poplatky českých bank za obchodování s cennými papíry jsou relativně vysoké oproti konkurenci specializovaných obchodníků s cennými papíry a digitálních investičních platforem,“ upozorňuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Tlak bank na rozsáhlejší prodeje investic či pojištění je podle něj logický kvůli slabší poptávce po úvěrech.

„Největší české banky mají obrovskou základnu klientů, kteří jsou často velmi nezkušení a ve financích se vůbec neorientují. Tím pádem jim může banka pod hlavičkou své silné značky prodávat investiční produkty, se kterými jsou spojené vysoké poplatky,“ vysvětluje Tomčiak a dodává, že podle něj se na tomto trendu v nejbližších letech nic nezmění. Zejména v případě fondů s vyšší úrovní rizika přitom není výjimkou, když poplatek v prvním roce investice dosáhne čtyř až pěti procent z vkladu investora. 

Především velkým bankám se osvědčil model podmiňující dosažení vyšší úrokové sazby na spořicích účtech investováním části vkladů do nabídky bankovních podílových fondů. Jak v březnu uvedla Asociace pro kapitálový trh, objem majetku Čechů v podílových fondech loni vzrostl o 187 miliard korun, tedy zhruba o čtvrtinu. Rozhodující podíl těchto fondů pak prodala či přeprodala právě šestice největších domácích bank.

„S růstem počtu retailových investorů a se zvyšováním jejich zkušeností a také odvahy je však možné očekávat jejich přesun k nebankovním obchodníkům,“ soudí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička. 

Experti zdůrazňují, že poplatková nákladnost investic je podle typu instituce až řádově odlišná. „U velkých bank mohou poplatky tvořit i více než třetinu očekávaného výnosu, zatímco u levných brokerů to může být i méně než jeho desetina. Tento rozdíl znamená u srovnatelného portfolia o velikosti jednoho milionu korun přeplacení na poplatcích i více než 150 tisíc za deset let,“ vypočítává Tomčiak. 

Zejména pro velké banky je růst poplatků v současnosti nejvýznamnější ziskovou pojistkou proti poklesu jejich byznysu. Na něm se podílela kombinace vyšších úroků vyplácených střadatelům na spořicích účtech a nedostatečné poptávky po úvěrech.

Zatímco například ČSOB vybrala ještě v roce 2022 na přijatých úrocích inkasovaných z poskytnutých půjček přes 31 miliard korun, loni to bylo o dvě miliardy méně. Více než dvě miliardy chyběly ze stejného důvodu i České spořitelně. Ani masivní růst poplatků ale nedokázal nahradit pokles hlavního bankovního byznysu – triu největších tuzemských finančních domů se loni celkové zisky propadly o šest až téměř o dvanáct procent.