Starší podnikatelé se úvěrům vyhýbali, mladší generace se je nebojí používat, říká Dita Pasquier
Geopolitická situace investory zaskočila, ale zahraniční investice stále mají v portfoliu své místo. „Stále platí, že dolarové investice dávají z dlouhodobého pohledu smysl,“ upřesňuje Dita Pasquier, ředitelka privátního bankovnictví v Komerční bance.
Jak dnes vypadá váš typický klient a co s ním obvykle řešíte?
Nejčastěji jsou to podnikatelé, padesátníci, kteří mají svůj byznys generující zisky. Přemýšlejí, jak diverzifikovat své portfolio a zdroje příjmů. Hledají možné investice mimo svůj základní obor podnikání, aby ochránili majetek.
Přicházejí do privátního bankovnictví i mladší generace?
Obecně se snažíme pracovat s celými rodinami našich klientů, takže zpravidla zahrnujeme i děti a další rodinné příslušníky hlavního klienta. Ale určitě vidíme přicházet i mladší klienty mezi třiceti a čtyřiceti lety, kteří sami budují úspěšné podnikání. Většinou v oblasti IT nebo e-commerce.
Mění se s jejich příchodem témata nebo celkově i oblast privátního bankovnictví?
U mladších klientů mnohem víc pracujeme s financováním. Starší klienti se buď už nechtějí zadlužovat kvůli věku, nebo taková byla a je jejich celoživotní strategie. Často se nám na schůzkách „chlubí“, že celé podnikání a rodinný majetek vybudovali bez úvěrů, nikdy si nepůjčili. Mladší generace je mnohem víc otevřená tomu, aby majetek násobila třeba prostřednictvím zapákování investic, tedy využívání stávajícího majetku na nákup dalších aktiv. Půjčují si na nemovitosti, případně využívají krátkodobé nebo lombardní úvěry, kdy banka půjčuje proti investičnímu portfoliu.
Ještě v něčem se jejich přístup k investování liší?
Mladší generace je přirozeně mnohem digitálnější. Očekává od nás, že nabídneme online nástroje. Tam se snažíme dohnat trend a už směřujeme k nové aplikaci, kam postupně převedeme i nejmovitější klienty. U mladších klientů také vnímám větší zájem o trhy, snahu investovat samostatně a nesvěřovat nám správu celého portfolia. Možná tam vzniká jistý hráčský efekt, klienti s námi „soupeří“. Spravujeme jim část portfolia, oni si napřímo investují do akcií, dluhopisů, případně komodit a potom se s námi a s našimi portfolio manažery porovnávají, komu se za dané období dařilo lépe.
Mění se u mladších klientů také vaše komunikace s nimi, je to jiné, než na co jste byli zvyklí u předchozích generací?
U některých klientů starší generace vnímám to, že jsou vztahovější a možná trochu loajálnější. Někteří mladší klienti jdou primárně po výkonnosti svých investic, po jednoduché obsluze a o budování vztahu zase tolik nestojí.
Zaznamenala jste v poslední době větší příliv žen do privátního bankovnictví? Třeba v té mladší generaci?
Není to silný trend, i když samozřejmě vidíme, že k nám přicházejí nové podnikatelky a také klientky z řad dědiček nebo manželek. Tam je zajímavé pozorovat i to, jak mezi sebou někteří manželé přistupují ke správě majetku. Tedy jestli probíhá veškerá správa pod účtem manžela, který majetek vybudoval, nebo jestli část prostředků převede na ženu. Jednou jsme třeba řešili situaci, kdy manžel převáděl na manželku relativně vysoké obnosy peněz coby uznání její podpory a role v rodinném byznysu. A nebylo to proto, že by se rozváděli.
Ale i k takovým situacím jistě dochází.
Ano, ale řada klientů se už možná poučila z mediálně známějších případů a víc se nad tím zamýšlí. Často se tomu snaží předejít rodinnými holdingy nebo jinými strukturami, které stále vnímám jako velký trend.
Vnímáte třeba i rostoucí zájem o svěřenské fondy?
Ano, ještě před pár lety jsme je vídali jen u největších klientů z řad miliardářů, teď se zájem přesouvá i mezi klienty, kteří jsou stovkovými nebo i desítkovými milionáři. Už jsem se setkala i se svěřenskými fondy na správu pěti nebo deseti milionů korun. Z právního pohledu jsou postavené mezi fyzickou a právnickou osobou, takže se s tím musíme umět popasovat, ale myslím, že řada bank už s tím dokáže pracovat. Jen je třeba vše správně nastavit.
Když se ještě vrátíme k vašim klientkám. Pořád platí, že ženy-investorky jsou konzervativnější?
Pořád to tak vnímám, i když v poslední době jsem viděla řadu případů, kdy se ženy vrhly do investování naplno. Víc dnes chápou fungování finančních a kapitálových trhů, už tam vnímám lehčí trend ve změně uvažování i větší ochotu riskovat.
Mění se nějak investiční trhy? Zaznamenáváte například odklon od amerických akcií?
Částečný odklon od investic do Spojených států vlivem geopolitické situace vidíme, ale zatím jsou to jednotky procent. Zároveň stále platí, že dolar i přes svůj letošní vývoj zůstává bezpečnou investicí jak pro klienty, tak i pro centrální banky řady zemí, které stále navyšují své dolarové rezervy.
Máte na mysli oslabení dolaru?
Ano, dolar letos oslaboval a mnozí investoři zapomínali na takzvané měnové riziko. To znamená, že i když investice v dolarech mohly růst, po případném převodu na koruny došlo ke snížení zisku. Proto u našich portfolií děláme automaticky měnový hedging, tedy zajištění měny za účelem minimalizace ztrát. To doporučujeme všem klientům, kteří mají v portfoliu cizoměnové investice.
Zesílil zájem o lokální ekonomiku a fondy?
Především v oblasti private equity zájem roste. Jakmile přijdeme s nabídkou fondu s českým, případně středoevropským prvkem, klienty to hodně láká. Podobné je to i u investic do nemovitostí, kde rovněž převládá preference lokálního trhu, případně s mírnou diverzifikací do okolních států.
Zajímají se vaši klienti také o investice do venture kapitálu, nebo jsou ke start-upům spíš obezřetní?
Nabídka investic přímo do start-upů, ať už napřímo, nebo prostřednictvím investičních fondů, na trhu postupně roste, stejně jako poptávka. Víme o tom, že někteří klienti do venture kapitálu investují, případně mají v této oblasti vlastní fondy. My v Komerční bance ale žádný takový fond nenabízíme a v tuto chvíli o něm neuvažujeme. Jsme v tomto ohledu konzervativnější a nechceme jít do takového rizika.
Jaká další rizika na trhu vidíte? Před čím své klienty varujete?
U klientů vnímám obavy z různých podvodných schémat, nicméně nikdy jsem se nesetkala s tím, že by některý z nich přímo naletěl na podvodné investice. Druhá věc jsou ovšem investice do fondů, které nemají tak silné zázemí nebo finanční stabilitu, tam může dojít k ohrožení investic. Proto klienty upozorňujeme, aby se víc zajímali o to, kdo za fondem stojí, kdo ho poskytuje, jak je nastavená správa, jak probíhá oceňování, nákup private equity, nemovitostí nebo dalších aktiv. Totéž u dluhopisů, zase je třeba vědět, kdo za nimi stojí, jakou má strategii, jaká jsou rizika. A dvojnásob to platí s rozmachem digitálních řešení, která přispívají k demokratizaci investování. Je to jednoduché, stačí si někde založit profil a můžete začít investovat. Jenže ne všechny jednoduché cesty vedou ke správnému výsledku.
Když už jsme u digitálních řešení, Komerční banka se letos stala stoprocentním vlastníkem fintechu Upvest zaměřeného na on-line investování do developerských projektů. Nabízíte jej i privátním klientům?
Ano, Upvest se sice zaměřuje především na menší investory, ale snažíme se udělat dva tři úpisy ročně i pro privátní klienty. Ti se pak nepodílejí přímo na financování developerského projektu, ale vstupují do něj kapitálově. K těm novým patří například Hagibor, na kterém spolupracujeme s developerem Crestyl. Hezkou transakci máme se společností Unibail-Rodamco-Westfield, kde Upvest kapitálově vstoupil do Centra Černý Most a klienti si tam mohou koupit podíl.
