Zajišťovací příkazy poslaly řadu firem neoprávněně do insolvence. „Je nemorální, aby zničení firmy bylo přijatelným, byť nechtěným vedlejším důsledkem snahy efektivně vybírat daně,“ říká Ondřej Moravec, člen Rady Unie daňových poplatníků.
Finanční správa argumentuje, že v posledním období zajišťovacích příkazů ubylo. Je podle vás úřad obezřetnější vzhledem k prohraným soudním sporům?
Příčinou poklesu jsou zjevně opakované neúspěchy finanční správy v soudním řízení. To, že dvě pětiny zajišťovacích příkazů byly vydány nezákonně, je alarmující. Tolerovatelný počet nezákonných zajišťovacích příkazů je v řádu jednotek za období deseti let, nikoli jednotek, či dokonce desítek ročně.
Jsou zajišťovací příkazy používaný vhodným způsobem? Nejsou nadužívány vzhledem k tomu, jaké mívají důsledky?
Zajišťovací příkazy mají být použity v takových případech, kde je zcela zjevné, že existuje daňová povinnost a naléhavá potřeba okamžitě zajistit majetek ke krytí daňové povinnosti, neboť jinak by se daň stala nedobytnou. Alfou a omegou je ovšem jistota, že zde nějaká dlužná daň vůbec je.
Dá se nastavená politika z pohledu vybraných peněz považovat za úspěšnou?
Pokud má být oním efektem prostá výše vybrané daně bez zohlednění vedlejších dopadů, pak samozřejmě ano. Pokud ovšem vezmeme v potaz negativní důsledky neoprávněně zničených firem, pak už je ten efekt sporný. Je nemorální, aby zničení firmy bylo přijatelným, byť nechtěným vedlejším důsledkem snahy efektivně vybírat daně.
Jak zmírnit nástroj zajištění daní tak, aby nebyl likvidační pro poctivé firmy?
Určité zmírnění by přineslo, kdyby úřad upřednostňoval zástavní právo namísto exekuce.
