Vlna insolvencí přijde ve druhé polovině roku | E15.cz

Vlna insolvencí přijde ve druhé polovině roku. Dlužníky zatím chrání moratorium

Vladan Gallistl, dnv

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V roce 2021 se již očekává, že se ekonomika zmátoří z loňské brutální recese způsobené koronavirovou pandemií. Zároveň ale letos v plné síle udeří vlna insolvencí. Dlužníky v potížích totiž zatím chrání vládní zásahy.

„Nárůst počtu insolvencí lze očekávat spíše ve druhé polovině příštího roku, až skončí podpůrná a ochranná opatření zavedená v souvislosti s pandemií COVID-19,“ říká právník Tomáš Jelínek z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland. Právě koncem června totiž skončí možnost dlužníků požádat o mimořádné moratorium a zároveň dlužníci na sebe nemusejí do té doby podat insolvenční návrh. Pokud ovšem nepřijdou další vládní zásahy.

„Insolvenční scénář na poměrně dlouhou dobu přestává být mimo hru a majitelé si jeho blízkost nepřipouštějí. Bohužel je tento efekt nešťastný,“ uvedl advokát kanceláře Deloitte Legal Tomáš Brožek. „Řízená a včasná insolvence totiž může být v mnoha směrech výhodná pro všechny zúčastněné. Pokud se s ní však otálí, stejně nakonec přijde, jen s mnohem horším dopadem,“ dodal. 

Insolvence se tak jen odložily, ale je jasné, že řada firem nepřežije. Naznačují to ostatně i žádosti dlužníků o odložení splátek v bankách. „O odklad požádalo v průběhu listopadu a prosince zhruba čtyři tisíce retailových a dvě stě firemních klientů,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. 

Podobně se vyjadřují i další banky. „Od 1. listopadu jsme obdrželi necelých 950 žádostí o odklad v objemu jedné miliardy,“ dodává Michal Teubner z Komerční banky. 

Potvrzuje to ostatně i zpráva České národní banky, která popisuje rizika pro finanční stabilitu včetně toho, jak začnou splácet dlužníci po ukončení úvěrového moratoria. „Banky poskytly ČNB ke konci září 2020 informaci, že po ukončení moratoria očekávají přechod do stavu selhání u třinácti procent úvěrů nefinančním podnikům v moratoriu (27 miliard korun), respektive u sedmi procent úvěrů na bydlení (13 miliard) a u patnácti procent úvěrů na spotřebu (devět miliard korun),“ uvádí zmíněná zpráva. K těmto sumám se však mohou přidat i dlužníci, kteří moratoria nevyužili.

„Krize se nejvíce dotkla sektorů, jako je letecká, námořní nebo železniční doprava, automobilový průmysl, maloobchod a služby včetně hotelnictví, pohostinství a cestovního ruchu,“ doplnil Jelínek z Eversheds Sutherland s tím, že se ztrátami se počítá rovněž u prodejců luxusního zboží.

Problémy ale firmám často nezpůsobil jen koronavirus, ale i vlastní chyby. Koronavirová pandemie pak zapůsobila jen jako katalyzátor, který všechna pochybení zvýraznil. 

Příkladem jsou existenční potíže investiční skupiny Arca Capital, která dlouhodobé projekty financovala z velké části krátkodobými směnkami splatnými například už za čtvrt roku. Potíže ještě před koronavirovou pandemií měla rovněž letecká skupina Smartwings, která spoléhala kvůli snižování nákladů jen na dodávky letadel od Boeingu. Problémy kvůli tragickým haváriím modelu Boeing 737 MAX ovšem vedly přede dvěma lety k uzemnění třetiny z celé flotily aerolinek.

Největší firmy v existenčních potížích

Smartwings Group

Letecká skupina Smartwings miliardářů Jiřího Šimáně a Jaromíra Šmejkala, kam patří i České aerolinie, již loni v létě využila mimořádného moratoria, které chrání firmy před věřiteli. Ke konci loňského listopadu bylo moratorium prodlouženo. Letecká doprava patří mezi odvětví nejvíce zasažená koronavirovou pandemií. Skupina nyní pracuje na plánu restrukturalizace. Ten může ovšem komplikovat vlastnická struktura, kdy téměř polovinu skupiny ovládá čínská státní skupina Citic, která v minulosti situaci tuzemského leteckého dopravce neřešila.

Arca Capital

Příběh slovenské skupiny s velkou částí byznysu v Česku cloumá od podzimu byznysovou sférou. Firma ovládaná Rastislavem Veličem řeší, co si počít s dluhy kolem 19 miliard korun. Většinu závazků tvoří směnky. Arca den před Vánoci navrhla vyřešit trable insolvenční reorganizací uskutečněnou v České republice. Věřitelům v takovém případě slibuje vrátit nejméně 50 procent pohledávek. Lze očekávat, že výraznou postavou dění kolem předlužené skupiny bude její bývalý akcionář Pavol Krúpa. S Veličem si vzájemně předhazují dluhy a obviňují se z poškozování firmy. 

Skupina C2H

Retailová část koncernu podnikatele Michala Mičky se snaží s Českou spořitelnou coby zajištěným věřitelem dohodnout podporu pro vyřešení svých dluhů prostřednictvím insolvenční reorganizace. Minimálně pro síť prodejen s módou Pietro Filipi. Sesterské obchody Kara jsou na tom o fous lépe, ale ani jejich osud není jistý. Na vyřešení situace napjatě čekají mimo jiné držitelé dluhopisů C2H. Firma jich prodala za stovky milionů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah