Migrace z běžných na spořicí účty vynesla tuzemským střádalům v prvním pololetí miliardy korun na úrocích navíc. Jen Česká spořitelna tak například vyplatila na úrocích o více než miliardu korun více než v prvním pololetí loňského roku. I středně velké finanční ústavy vyšly úrokové výplaty na vyšší stovky milionů. Výsledkem je propad bankovních zisků v prvním pololetí oproti byznysově legendárnímu loňskému roku až o desítky procent. I tak lidé podle analytiků stále „okrádají“ sami sebe. Podíl peněz uložených na atraktivněji úročených kontech totiž roste jen pomalu.
„Čisté úrokové výnosy banky poklesly o 6,4 procenta a dosáhly tak výše 6,48 miliardy korun. Pokles je způsoben primárně vyplácením vyšších úroků klientům, a to zejména na spořicích účtech,“ píše se v pondělní výsledkové zprávě Raiffeisenbank za první pololetí. Šlo zároveň o rozhodující faktor více než pětinového propadu pololetního zisku banky.
„Prostředí vyšších úrokových sazeb vedlo k růstu objemu vkladů a změně struktury směrem k vkladům s vyšší úrokovou sazbou,“ uvádí i pololetní zpráva České spořitelny. Šestnáctiprocentní propad zisku banky jde rovněž v rozhodující míře na vrub vyšším výplatám střádalům. Přes šest set milionů korun pak vyšší vyplácené úroky stály i banku Moneta Money Bank.
„Vyšší výnosy z aktiv začaly banky postupně promítat do depozitních produktů a pokračoval zájem klientů o lépe úročené vklady. Konkurenční prostředí tak způsobilo nárůst nákladů bank na depozita,“ zdůrazňuje lídr projektu Partners Banky Marek Ditz.
Jak uvádějí statistiky České národní banky, podíl běžných účtů na vkladech domácností klesl na současných 40 procent z 54 procent na začátku roku 2022. Podstatně výrazněji migrovaly na lépe úročené vklady firmy. Zatímco na počátku loňského roku nechávaly polovinu svých peněz na běžných účtech, aktuálně tak činí jen necelá pětina firem.
„Pokles úrokových výnosů nastává zejména u velkých bank. Menší ústavy ve druhém pololetí nezažily tak prudké zdražení depozit, protože úroky na vkladech zvyšovaly průběžně, aby nalákaly nové klienty,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Zatímco především menší české banky se s úročením nejatraktivnějších vkladů blíží šesti procentům, průměrný úrok spořicích účtů napříč českými bankami byl koncem června podle statistik ČNB pouhých 2,86 procenta. Banky se přitom hojí na penězích, které mají samy uloženy u České národní banky za aktuálně platnou sedmiprocentní sazbu a zdroje na výplatu úroků střádalům jsou bohaté.
„České domácnosti přesouvají kapitál do bank s vyššími úroky na spořicích a termínovaných účtech pomalým tempem a kvartálně se připravují o vyšší jednotky miliard korun,“ zdůrazňuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Jak uvádějí statistiky regulátora, jen za první čtvrtletí si český bankovní sektor přišel díky úložkám u centrální banky na zhruba 130 miliard korun. Vyplatil naopak 90 miliard. „Úrokové náklady vyplacené domácnostem představovaly 18 miliard korun, tedy domácnosti dostaly čtrnáct procent celkových úrokových výnosů bank. U malých bank se tento poměr blíží k 25 procentům, u velkých bank je pod deseti procenty,“ počítá Tomčiak.
Analytik to považuje za odraz stále nízké finanční gramotnosti lidí. „Kdyby se domácnosti více zajímaly o efektivní uložení peněz, tak by podíl jejich výnosů na celkových úrokových výnosech bank mohl být vyšší,“ připomíná Tomčiak.
Banky zvedají úrokové platby na pozadí historicky nejlepších výsledků svého podnikání. Za loňský rok tak například bankovní byznys v Česku vydělal podle dat ČNB přes 101 miliard korun, což je suverénně nejlepší výsledek v tuzemské finanční historii a o zhruba dvanáct miliard korun více než v roce 2019, kdy bankovní byznys ještě nebyl dotčen pandemií.
