Po poslední ekonomické krizi před 14 lety z Česka téměř zmizely regionální plátky a obecně se stavy v redakcích výrazně ztenčily. Ve Spojených státech od roku 2008 se počet lidí pracujících v mediálním průmyslu snížil o 28 procent. Současná, stále teprve začínající krize nebude jiná, zvláště česká média totiž nezvládla přechod do digitálu a nepřesvědčila tuzemské čtenáře, že za obsah je potřeba platit. Tuzemské plátky zároveň selhávají v lákání nových, mladých čtenářů, kteří dávají přednost sociálním sítím.
V roce 2009 v Česku fungovalo 60 lokálních médií, v roce 2019 už jich bylo pouze 29. A za dalších deset let jich bude zřejmě zase o něco méně. Právě finanční krize po pádu amerického realitního trhu ukončila zlatou éru české žurnalistiky. Prořídly také stavy celostátních médií, propouštění v mediálních domech se v posledních týdnech opakuje.
Zatím nejviditelněji svou mediální divizi proškrtal tuzemský technologický obr Seznam. V posledních týdnech nejprve oznámil propuštění 11 procent zaměstnanců v redakci online zpravodajství, načež se k tomu přidalo zrušení zpravodajství na Televizi Seznam. Počet propuštěných by se tak nakonec měl vyšplhat na desítky. Není to ovšem jen o Seznamu, několik tištěných titulů letos zrušila také vydavatelství Mafra a Czech News Center (které vydává také deník E15 – pozn. red.). Škrty, a s ním tedy propouštění, se nevyhnuly ani vydavatelství Economia, kde o práci přišli i novináři ze zpravodajství. Celkově letos na trhu skončilo hned 12 tištěných titulů. Ceny tisku, papíru a celkově nákladů rostou příliš rychle a v kombinaci s klesajícím zájmem čtenářů nedává smysl držet některá média při životě.
Další ránou, snad pouze v krátkodobé perspektivě, je pro některá média v Česku nedávno schválená legislativa, která upravuje vztah mezi médii a technologickými korporacemi, jako jsou Google nebo Facebook. Kvůli ní v krátkodobém horizontu některá média přijdou o miliony korun, které jim Google vyplácel v rámci program Google News Showcase. Tohoto programu se účastnily například tituly z Economie, Deník N nebo list Forum24.
Pro redakce nejde o zanedbatelnou částku a v situaci, kdy se ekonomická situace zhoršuje, se každá korun počítá. Mediální domy možná nakonec díky schválené legislativě získají od technologických obrů větší obnosy, tomu ovšem zřejmě budou předcházet právní tahanice, které nějakou dobu potrvají. To pro některé, jež nemají silné vlastnické zázemí, může být v krátkodobém horizontu problematické.
| Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí plné verze newsletteru, jež chodí do e-mailu, je také jeden odemčený článek z PREMIUM+ a tipy na trendy ze zahraničních webů. |
Podobně neradostná situace panuje i ve Spojených státech. Letos propouštění oznámily jak zavedené značky jako CNN, Vice Media nebo BuzzFeed, tak i menší projekty Morning Brew nebo server Protocol. Jde tak o zřejmý trend, který touto vlnou škrtů pravděpodobně neskončí.
Média se přitom v mezidobí mezi dvěma krizemi nedokázala adaptovat na digitální dobu. Předplatitelský model funguje spíš velkým globálním médiím, jako je list The New York Times, jehož publikum je v podstatě geograficky neomezené. Redakce, které mají značně menší publikum, s tímto modelem zatím spíše bojují a potřebovaly by na adaptaci více času. Značná část redakcí navíc stále ani nevyužívá dostatečně potenciál digitálních forem novinařiny.
Zároveň si média za poslední dekádu vytvořila silnou závislost právě na technologických gigantech. Zpočátku si možná rizika příliš nikdo neuvědomoval, deníky, týdeníky a vlastně všichni na sociální sítě hrnuli svůj autorský obsah, na čemž ve výsledku vydělávaly právě platformy jako Facebook, Instagram nebo Twitter. Dnes už všichni vědí, že příchody ze sociálních sítí budou tvořit jen velmi malý podíl z celkové návštěvnosti.
S tím, jak dynamiku vývoje sociálních sítí pomalu přebírá TikTok, tak před zpravodajskými médii vyrostl další problém: jak komunikovat svůj obsah na platformě, která rozhodně předávání informací nesvědčí? Jelikož média na tuto odpověď otázku nenašla, otěže přebírají influenceři, kteří tuší, jakým směrem se ubírat. Výsledkem pak je, že tito zprostředkovatelé vyrostou díky předávání informací – paradoxně by ale bez médií nemohli existovat. Nepřinášejí zpravidla nic nového, jen přežvýkají do srozumitelné formy pro své diváky už existující obsah.
Ať už se média během následující krize změní, pravděpodobně to nebude k lepšímu. Menší příjmy budou znamenat méně lidí, „tiktokizace“ sociálních sítí zase bude zpravodajství tlačit k clickbaitovému, a tedy podbízivému způsobu fungování, ve kterém se často ztratí to podstatné a zaujme pouze to šokující. Zkrátka krize média oslabí a s nimi i informování o světě kolem nás, na čemž ve výsledku proděláme všichni.
