Finále Ligy mistrů bude rozlučkou s tradičním formátem soutěže. UEFA přenastavuje stroj na peníze

Stadion Wembley v Londýně

Stadion Wembley v Londýně Zdroj: profimedia

Pozornost stovek milionů diváků z celého světa se v sobotu večer koncentruje do Wembley, fotbalového chrámu v severozápadní části Londýna. Real Madrid zde vyzve Borussii Dortmund v grandiózním finále Ligy mistrů. Čeká se velkolepá show, která bude zároveň i rozlučkou s tradičním formátem miliardářské soutěže. UEFA totiž i na nátlak některých velkoklubů od podlahy přenastavuje svůj poklad a neomylný stroj, který evropskému fotbalu každoročně generuje astronomické částky. Nový formát a příjmy z něj plynoucí si na vlastní kůži vyzkouší i mistr české soutěže z příští sezony.

I letošní finále Champions League, jehož vítěz si polepší o dvacet milionů eur, slibuje mimořádně atraktivní podívanou. Slavná éra Barcelony je dávno passé, španělské lize i Lize mistrů v posledních letech dominuje královský klub z Madridu. Nejprestižnější evropskou soutěž, která jen letos mezi své účastníky rozdělila přes dvě miliardy eur, vyhrál pětkrát za posledních deset let. Veškeré tyto finálové účasti proměnil v zisk titulu, naposledy v sezoně 2021/2022, když v Paříži zdolal obávaný Liverpool.

Neobstát v blížící se sobotní zkoušce by bylo pro Real obrovským zklamáním. Účast Dortmundu ve finále je totiž asi největším překvapením letošního ročníku Ligy mistrů. Vždyť v domácí Bundeslize skončila Borussia až pátá a není divu, že na její triumf nad Realem sází jen zlomek hráčů. Například u Fortuny si hráči dosud vsadili přes 3,5 milionu korun na Real a přes 260 tisíc na německý klub.

Ten se do Wembley kvalifikoval díky vyřazení francouzského Paris Saint-Germain. Na zdolání poslední překážky před finále reagovaly také akcie Borussie, a to růstem o více než šest procent. Do finále se Dortmund probojoval historicky teprve potřetí. V roce 1997 v Mnichově porazil italský Juventus a v roce 2013 podlehl největšímu rivalovi Bayernu Mnichov 1 : 2 – shodou okolností ve Wembley, kam se nyní vrací.

Ať už dopadne vyvrcholení letošního ročníku jakkoliv, výsledek nic nezmění na tom, že se značce s názvem Champions League dlouhodobě daří a pro UEFA představuje mimořádně cenné zlaté vejce, které jen loni vygenerovalo přes 3,2 miliard eur tržeb. Ne všem beneficientům to ale stačí – třeba uskupení A22, tedy několika předním evropským velkoklubům v čele s Realem Madrid, Barcelonou, Juventusem nebo Arsenalem Londýn.

Pod hlavičkou A22 se v roce 2021 pokusily o vlastní projekt, jímž měla být Superliga. Tedy uzavřená soutěž, ve které by měly kluby jistotu nejen účasti, ale i většího množství zápasů nejlepších s nejlepšími, tedy těch nejlukrativnějších soubojů hvězd. Naopak by se vyhnuly méně výdělečným zápasům s méně atraktivními celky.

Více hvězd, více příjmů

Ambiciózní snaha o revoluci na evropském fotbalovém trhu však „skončila“ už pár desítek hodin po oznámení. Vyvolala totiž masivní protesty fanoušků, klubů i politiků. Navzdory prvotnímu neúspěchu však některé velkokluby neopouštějí snahu o vznik Superligy, třeba prezident Realu Madrid ho dál považuje za „nezbytnost“.

I proto UEFA překopává stávající Ligu mistrů. Nově – tedy už od příští sezony – má nabídnout větší vyrovnanost, dramatičnost, ale především více zápasů mezi elitními kluby, a tedy i vyšší příjmy z utkání. Soutěž už nebude hrát 32, ale 36 klubů. Ty byly až dosud rozlosovávány do osmi skupin po čtyřech. Každý s každým tak odehrál v rámci jedné skupiny dva zápasy, jeden doma a jeden venku.

Nově vznikne jediná „skupina“ o 36 týmech. Každý účastník bude mít jistotu osmi zápasů, z toho polovinu na domácím hřišti. Podobnou proměnou projdou i dvě nižší kontinentální soutěže UEFA, tedy Evropská liga a Evropská konferenční liga.

UEFA tak částečně odpovídá na nevoli z řad velkoklubů. Nový formát nabídne jednak více zápasů v hlavní fázi – každý klub jich neodehraje šest, ale nově osm – a jednak více nejlukrativnějších utkání gigantů mezi sebou. V rámci dosavadního formátu se totiž kluby jako Manchester City, Paris Saint-Germain či Bayern Mnichov často střetávaly až ve vyřazovací části.

Zatímco v dosavadním systému byl ve skupině jeden, nanejvýš dva týmy s odleskem evropské extratřídy, což zaručovalo jistotu maximálně dvou zápasů top týmů mezi sebou, nový formát slibuje hned čtveřici takových zápasů pro každý jeden velkoklub. Kluby totiž budou rozdělené do čtyř výkonnostních kategorií, každý odehraje dva zápasy proti dvěma soupeřům z každé kategorie, tedy osm utkání. Novinka má přinést zkrátka i více zábavy, každého účastníka nově čeká osm střetů s osmi různými soupeři místo dosavadních tří dvojzápasů se třemi soupeři.

Stovky milionů pro českého mistra

Přibude také nejsledovanějších zápasů ve vyřazovací části. Osm nejlépe umístěných týmů v hlavní fázi soutěže postoupí přímo do osmifinále. Tomu bude předcházet nově vzniklé vyřazovací kolo, ve kterém se o postup utkají týmy umístěné na devátém až 24. místě v hlavní fázi. Přibude tak šestnáct vyřazovacích zápasů, tedy šestnáct příležitostí, jak navýšit příjmy z vysílacích práv, sponzoringu či vstupného.

Změny formátu soutěže pozná i některý z předních českých klubů. Už v příští sezoně se může do hlavní fáze kvalifikovat Sparta Praha i Slavia Praha. Český mistr z nadcházejícího ročníku domácí ligy pak má účast ve skupině nové Ligy mistrů v sezoně 2025/2026 jistou. A s ní i pohádkové příjmy.

Jen za účast ve skupině Ligy mistrů letos obdržel každý klub 15,6 milionu eur, tedy necelých čtyři sta milionů korun. K tomu mohly kluby dosáhnout na bonus 2,8 milionu za každou výhru a necelý milion za remízu. Pro kontext: nejdražší posila v historii české ligy stála pražskou Slavii čtyři miliony eur, zhruba sto milionů korun. Tolik utratila letos v lednu za příchod reprezentačního stopera Davida Zimy z FC Turín.