Poslední předcovidové roky se obchodní řetězce předháněly v tom, kdo přidá svým zaměstnancům více. Tahounem růstu mezd byly obchody Lidl, které zvýšily nástupní mzdy v průměru o dvě procenta na 28,6 tisíce. Obrat nastal loni, kdy některé řetězce mzdový nárůst odložily, nebo jej vyměnily za jednorázové odměny určené zaměstnancům za nasazení v době covidu. Letos situace pokračuje a mzdy zatím v tradičním termínu od března nezvýšil ani Lidl.
„Zdrženlivost Lidlu v oblasti mzdového nárůstu lze přičíst tomu, že se přizpůsobil konkurentům a nemá v současné době potřebu mzdy zvyšovat. Samozřejmě, že u všech společností mají vliv na finanční a mzdovou strategii firmy také výdaje spojené s pandemií,“ uvádí Renáta Burianová, prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. Připomíná přitom, že v Lidlu není uzavřena kolektivní smlouva.
Německý řetězec patřil k lídrům mzdového růstu v posledních letech a následoval jej celý trh. Naposledy se mzdy všech provozních zaměstnanců zvyšovaly v Lidlu od loňského března. Nástupní mzda prodavačky a pokladní na plný úvazek se před rokem zvedla o dvě procenta na 28,6 tisíce. V Praze šlo o vyšší částku, 30 857 korun. Kromě toho obdrželi zaměstnanci podle mluvčího řetězce Tomáše Mylera ještě na jaře a před Vánoci speciální prémie.
„O případné úpravě mezd společnost Lidl vždy včas informuje,“ uvádí Myler na dotaz, zda se letos mzdy v Lidlu zvyšovat nebudou.
Pozice č. 1 obsazena
Důvodů, proč Lidl zatím k růstu mezd nepřistoupil, může být několik. „Zájem o práci v retailu nyní je, takže není ani důvod mzdy zvyšovat. V minulosti tak činili, aby nalákali zájemce z jiných segmentů a získali výhodu nad konkurencí, která již není tak třeba,“ uvádí František Jareš z Agentury Student, která nejen pro obchodní řetězce zajišťuje brigádníky. Těch je nyní více z postižených oborů jako gastro.
Lidl má nicméně podle Jareše nadále pověst řetězce, který platí nejlépe. „Ale už ne tak velkou, rozdíly se stírají. Rozhodně už není mezi zájemci vnímán pozitivně s tak velikým náskokem jako v letech předchozích,“ dodává za agenturní pracovníky František Jareš s tím, že nyní má německý řetězec zřejmě jiné priority.
Žádné zvýšení mzdy zatím neoznámil ani Kaufland, který patří spolu s Lidlem stejné mateřské skupině Schwarz. Na zaslané otázky neodpověděl.
Většina dalších obchodních řetězců svým zaměstnancům přilepšuje i letos. Penny Market zvýšil od března svým zaměstnancům na prodejnách a v logistických centrech v průměru mzdy o tři procenta, minimálně o tři procenta si polepšili i zaměstnanci Albertu.
Růst mezd zpomaluje
Vyšší nárůst, v průměru o pět procent, mají letos slíbený pracovníci dalšího řetězce, Billy. Ti si na něj ale museli počkat, protože loni jim mzdy nahoru nešly. Odborářům se tehdy nárůst a novou kolektivní smlouvu nepodařilo prosadit. Byl uzavřen pouze dodatek, v jehož rámci Billa zvýšila jen penzijní připojištění či příspěvek na stravenky.
Podobně jako Billa na tom byli loni pracovníci v německém obchodním řetězci Globus. „V Globusu bohužel k navýšení mezd nedošlo a odborové organizace předloží požadavek na navýšení mezd v průběhu prvního čtvrtletí roku 2021,“ uvádí Renáta Buriánová. Globus na otázky neodpověděl.
V půlce roku obvykle upravuje mzdy i britské Tesco. Loni zvedlo od července základní tarifní měsíční mzdy v průměru o pět procent. „Jednání s našimi partnery bude teprve probíhat, a proto je nyní předčasné předjímat další vývoj,“ uvádí odborový předák Tesca Milan Matušík. I Tesco loni třikrát vyplatilo speciální bonusy.
Podle Renáty Burianové, šéfky odborů v obchodech, tak činí mzdový nárůst dohodnutý pro letošní rok v průměru tři až pět procent. „Tento stav se vztahuje k potravinářským řetězcům. U nepotravinářských firem, jejichž provozovny byly, nebo stále jsou uzavřeny, je situace odlišná v tom, že se v některých případech sociální partneři dohodli na dočasném zmrazení mzdového nárůstu,“ dodává.
Tajné mzdy
Konkrétní výši mezd svých zaměstnanců obchodní řetězce uvádí většinou velmi nerady. Jednou z výjimek je zmíněný Lidl, který začal v roce 2017 výdělky výrazně zvyšovat a táhnout vzhůru celý trh. Minimální základní mzdu bez příplatků zveřejňuje i Penny, kde je nyní tento údaj 25 tisíc korun.
Albert je ochotný zveřejnit například jen to, kolik bere pražský pekař (26 540 korun) či řezník (27 810 korun). „Průměrnou výši mezd nezveřejňujeme. Vzhledem k chybějící jednotné metodice by jedno číslo mohlo být zavádějící,“ vysvětluje za Albert ředitel komunikace Jiří Mareček. Podobně jsou na tom i Billa, Tesco či Globus, které také průměrnou mzdu uvádět nechtějí.
Na zpomalení mzdového nárůstu v řetězcích má vliv také nynější pandemie koronaviru. Velké obchody s potravinami sice mohou být otevřené a netrpí tak jako jejich nepotravinářská konkurence, ale musely hodně investovat do nejrůznějších opatření. Podle dřívějších odhadů jdou na zvýšení hygienických a bezpečnostních opatření v souvislosti s covidem stovky milionů korun. Nyní jim k tomu ještě přibylo povinné testování. Navíc poslední opatření dopadla i na velké obchody, protože nemohou prodávat nepotravinářské zboží.
V dosud zveřejněných hospodářských výsledcích zatím není dopad pandemie vidět. Jsou totiž publikovány s minimálně ročním zpožděním. „Nejčerstvější“ výsledky tak mají zatím Lidl a Kaufland, jejich finanční rok končí únorem. Lidl v tomto posledním známém roce předběhl s tržbami 63,5 miliardy korun Kaufland a je nejziskovějším řetězcem na českém trhu, když vydělal 5,8 miliardy korun.
