Nedělní zavírání řetězců nedává smysl. V Polsku jedou nepřetržitě, říká šéf svazu obchodu

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza Zdroj: Michaela Szkanderová

Tomáš Prouza, Svaz obchodu a cestovního ruchu, prezident
Tomáš Prouza, Svaz obchodu a cestovního ruchu, prezident
Tomáš Prouza, Svaz obchodu a cestovního ruchu, prezident
Tomáš Prouza, Svaz obchodu a cestovního ruchu, prezident
5
Fotogalerie

Od čtvrtka začala v Česku platit další zpřísněná opatření, která mají zbrzdit dramatický nárůst počtu nakažených koronavirem. Kromě toho, že obchody budou zavírat už v devět, v neděli vůbec neotevřou. „Opatření zcela nechápu, pouze zvyšuje koncentraci lidí v obchodě. Například Polsko postupuje zcela opačně – tamní vláda po řetězcích chce, aby pracovní dobu prodlužovaly, ty velké až na nepřetržitý provoz,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR 

Jak dopadá lockdown na maloobchod? 

Dopady lze spatřit ve všech typech maloobchodu, dokonce i u potravin vidíme propady prodejů o sedm až devět procent. Je vidět, že lidé v posledních měsících začínají výrazně šetřit a kupují levnější varianty zboží. V nepotravinářském sektoru je vliv pandemie samozřejmě ještě větší, například prodej elektroniky klesl o více než čtvrtinu. Nejhorší situace je ale u obchodů s oblečením, které byly těsně před uzavřením zhruba na čtyřiceti procentech obvyklých prodejů. Dnes jsou ale už téměř na nule, protože obuv a oblečení se na internetu samozřejmě nakupuje velmi obtížně.

Máte odhady, kolik obchodů zůstane uzavřených i po konci lockdownu, kolik jich to nezvládne finančně?

Bude záležet na tom, jak rychle se lidi přestanou bát o budoucnost. Mnohem důležitější je už psychika než samotný lockdown. Pokud by stejně jako v létě i nyní většina lidí věřila, že se jedná o krátkodobá záchvěv, který se nebude opakovat, myslím, že problémy by měly spíše jen jednotky procent obchodů. Na druhé straně, pokud významná omezení potrvají i přes Vánoce, bez problémů to finančně zvládne jen málokdo. Vánoce mají pro všechny obchody zcela klíčovou roli. Většinou si z nich dokážou udělat rezervy na leden a únor, které jsou prodejně nejslabší.

Co řetězce a jejich uzavření v neděli?

Toto opatření zcela nechápu, pouze zvyšuje koncentraci lidí v obchodě. Například Polsko postupuje zcela opačně – tamní vláda po řetězcích chce, aby pracovní dobu prodlužovaly, ty velké až na nepřetržitý provoz. 

Nemůže mít opatření smysl alespoň z pohledu zaměstnanců, například, že jim to umožní fungovat ve skupinách, které vzájemně nepřijdou do kontaktu?

Rozdělení směn už dávno funguje, takže bohužel, žádný praktický důvod v tom skutečně nevidím. Naopak, z hlediska zaměstnanosti se málo ví o tom, že v první vlně řetězce jako jedny z mála nabíraly lidi, když ostatní propouštěli. Nyní se přidají ke zbytku ekonomiky, když budou potřebovat o sedminu méně prodavaček. Ti, co zůstanou, zas přijdou o příplatky za neděli. Takové politické rozhodnutí vůbec nedává smysl, zejména když ministerstvo zdravotnictví opakovaně potvrdilo, že obchody nejsou významným místem šíření nákazy.

Proč kritizujete, že nárok na státní podporu budou mít pouze zavřené provozy?

Dám příklad: zavřený hotel i restaurace dostanou kompenzaci, ale prádelna, která pro ně pere, už ne, a to navzdory tomu, že je na jejich fungování zcela závislá. Po vládě proto chceme, aby tento nesoulad co nejrychleji napravila. Na jaře byla podpora plošná, takže nevím, proč by to nešlo i nyní, pokud jsou firmy jednoznačně zasaženy rozhodnutím vlády. Nemůžeme pomáhat jen někomu, když jsou ty dopady pro všechny stejné.

Je reálné, aby váš návrh vláda vyslyšela?

Myslím, že ano. Jednáme o tom s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíček a mám pocit, že si ten problém uvědomuje a chce najít rozumné řešení. 

Jak moc může obchodům v dnešní době pomoci alespoň rozvážka zboží? 

Určitě to pomáhá a je také dobře, že kvůli pandemii musela spousta firem začít brát e-commerce vážně. Problém je ale například u rozvážek jídla, kde je vztah restaurací a rozvážkových firem neférový. Když si rozvoz bere na provizích 30 až 40 procent ceny jídla, pak restaurace vaří za výrobní náklady. Bylo by mnohem férovější, kdyby zákazník platil samostatně za cenu jídla a samostatně za cenu dovozu. Dnes se některé rozvážkové firmy tváří, že jídlo rozvážejí zdarma, ale nic takového bohužel neexistuje. Pokud někdo chce skutečně zachránit svou oblíbenou restauraci, udělá nejlíp, když si pro jídlo dojde sám.