Ode dneška mohou firmy zasažené opatřeními proti pandemii koronaviru žádat o státní příspěvek na mzdy zaměstnanců. Stát proplatí 60 až 80 procent mzdy zaměstnanců, kteří nemohou kvůli vládním nařízením plně pracovat. „Příspěvek je nízký a nepomůže udržet kvalifikované pracovníky. Kurzarbeit je nicméně dobrý nástroj," říká v rozhovoru pro E15.cz šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
V rámci kurzarbeitu mohou firmy získat od státu příspěvek na mzdy zaměstnanců, nejvýše 39 tisíc korun pro zaměstnance z uzavřených provozoven a maximálně 29 tisíc pro lidi z dalších zasažených firem. Připadá vám to málo?
To odpovídá průměrné mzdě v České republice včetně odvodů. Samozřejmě to pomůže firmám, které zaměstnávají manuální dělníky například ve výrobě autodílů. Nepomůže to ale firmám, které zaměstnávají velmi kvalifikované lidi, kteří mají platy někde úplně jinde.
U dělníka u pásu jako zaměstnavatel víte, že vám stát zaplatí osmdesát procent, ale u programátora to bude jen patnáct, dvacet procent. A pokud máte kvůli současné situaci nulové příjmy, nemáte jak toho člověka udržet.
Ve chvíli, kdy kvůli zastropování vláda nepomůže celými osmdesáti procenty mzdy, ale jen třiceti, čtyřiceti, tak je bohužel logičtější ty lidi propustit. A to je chyba. Firmy budou nucené propouštět ty nejkvalifikovanější a potom bude velmi těžké je znovu nabrat.
A neměl by stát přece jenom pomáhat těm nejzranitelnějším? Takový programátor si pravděpodobně najde rychle práci jinde.
Takhle to srovnávat nejde. I manuálně zručný člověk si také najde práci jinde. Tady jde o pomoc firmám. Pokud tady říkáme, že Česko má být lídrem v moderních technologiích, tak by dvojnásobně mělo smysl tyto lidi v českých technologických firmách udržet. Jinak přejdou k velkým nadnárodním firmám, které mají momentálně větší rezervy.
Cílí tedy dotyčný program spíše na velké firmy, které zaměstnávají hůře placené pozice?
Pomáhá to všem. Pro velké firmy je to jednodušší administrativně. Co by bylo úplně ideální, by bylo podobné nastavení jako v Německu. Zaměstnavatel jenom pošle státu seznam zaměstnanců, kolik mají dostat a číslo účtu. A stát všechno pošle. Zatímco u nás musíte jako zaměstnavatel mzdy zaplatit a pak peníze dostanete zpátky.
Ale spousta firem už žádné peníze nemá. Typicky například firmy, které prodávají oblečení. Většinu peněz mají uloženo ve zboží, které ale nemohou kvůli zavřeným obchodům prodat. Takže jejich situace je komplikovanější.
A pomůže kurzarbeit malým firmám? Nebo se jim musí pomoci například odpuštěním nebo odkladem odvodů na pojištění za zaměstnance či na zálohách na DPH?
Odložení odvodů pro malé firmy je věc, která se měla udělat už před třemi týdny. Tyto firmy nemají žádné rezervy, jedou hodně nadoraz. Snaží se šetřit peníze, aby měly primárně na mzdy zaměstnancům. Odvádět státu DPH v tuto chvíli je strašně nesmyslné.
Jednal jste o tom s vládou?
Opakovaně jsme o tom mluvili a oni říkali, že když bude mít někdo zásadní problém, tak si může o odklad záloh na DPH požádat. Ale ti malí na to často nemají kapacitu ani schopnosti.
Problém mají i velké firmy. Například obchodní centra řeší, že většina obchodů je zavřená a téměř nikdo nezaplatil za nájem kromě potravin a drogerií. A chtějí tak odklad placení DPH. Výsledek byl takový, že si finanční úřad vyžádal asi třicet různých dokumentů a kromě toho chtěl také byznysplán daného obchodního centra na další tři roky.
V této situaci přitom nejste schopni predikovat vůbec nic. Tak úřad přišel s tím, aby to obchodní centrum dalo úřadu něco do zástavy. Všechno je přitom v zástavě v bance. Takže je to naprosto nerealizovatelné.
Kurzarbeit je zatím ohraničen nouzovým stavem, měl by se program prodloužit?
Smysl by mělo období nouzového stavu plus minimálně jeden nebo dva měsíce. Protože výroba bude najíždět postupně, restaurace budou otevírat postupně. Aby to skončilo s koncem nouzového stavu, to nedává smysl.
