Zákaz poskytování služeb typu Airbnb pro vlastníky bytů po celý rok nebo vymáhání hygienických či protipožárních předpisů, které platí pro hotely a penziony. To jsou nejpodstatnější změny, jež má přinést novela živnostenského zákona. Vedení Prahy ji dostalo do hry, když návrhy kopírující opatření v některých evropských metropolích znovu předložilo Poslanecké sněmovně.
Přestože snahy pražské radnice nemají jasnou podporu zákonodárců, nemusejí skončit pod stolem. S podobnou předlohou uspělo město ve Sněmovně už loni, byť umožňuje pouze získávání informací od digitálních platforem, nikoli regulaci tohoto typu podnikání přímo v obcích.
„Nejde o nesmyslná omezení, ale o to, aby krátkodobé ubytování podléhalo normálním pravidlům a byly chráněny zájmy majitelů bytů, kteří v nich bydlí, a vlastníků domů,“ řekla pražská radní Hana Kordová Marvanová. Krátkodobé ubytovací služby kritizuje především v památkových lokalitách.
Jedním z řešení jsou rekolaudace. „Byty není možné využívat k jinému účelu než k soustavnému, trvalému bydlení. To znamená, že ty, které po velkou část roku slouží ke krátkodobému ubytování, by musely být rekolaudovány jako ubytovací zařízení,“ dodala Marvanová. Pokud podle ní někdo nakoupil více bytů a využívá je v rozporu se současnou kolaudací, riskuje střet se stavebním právem.
Kandidát na ministra pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš je záměrům Prahy nakloněn. „V budoucí vládní koalici se budeme snažit nastavit podmínky tak, aby to pro velká města mělo co největší přínos,“ uvedl.
Bartoš souhlasí s vedením radnice v čele se svým stranickým kolegou Zdeňkem Hřibem, že sdílené ubytování často funguje jako hotely a penziony. „Leckdy ale nejsou dodržována pravidla platná pro běžné poskytovatele ubytování, proto by obcím mělo být umožněno je vymáhat. Jde o velkou zátěž pro centra měst a obyvatele s trvalým pobytem,“ podotkl.
Legislativní úprava, která by vrátila sdílenému bydlení jeho původní smysl a narovnala podmínky komerčního ubytování, je proto podle Bartoše na místě. „Regulace služeb typu Airbnb dává smysl, v jiných evropských metropolích už funguje,“ připomněl praxi zavedenou v Berlíně, Londýně nebo v Paříži.
Dohoda o změnách živnostenského zákona nebude jednoduchá. „Stanovisko zaujmeme až po projednání v poslaneckém klubu a s koaličními partnery. Návrh zákona začal vznikat před více než dvěma lety, a je proto potřeba ho znovu posoudit,“ uvedla předsedkyně TOP 09 a zároveň šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Ta navíc vzhledem k epidemii covidu nepovažuje situaci na trhu krátkodobého ubytování za prioritu.
Jednoznačně pro přepsání paragrafů jsou senátoři zvolení v pražských obvodech, jako jsou Renata Chmelová (KDU-ČSL) či Jiří Růžička (TOP 09), kteří prosazují nový zákon. Oproti tomu je Marvanová přesvědčena, že projdou spíše úpravy stávající normy.
Z dat zahraničních webů, které analyzují krátkodobé ubytování, plyne, že v Praze se přes digitální platformy krátkodobě pronajímá 13,6 tisíce bytů. To je důvod, proč je k možným omezením skeptický ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. „Ve městě se ročně kolauduje asi pět tisíc bytů, takže masivní rekolaudace tisíců jednotek na ubytovací zařízení je v horizontu několika let nereálná,“ řekl.
Pražský stavební úřad přitom v září rozhodl, že nemovitosti nabízené ke krátkodobému ubytování musejí být zkolaudovány jako ubytovny. Orgán tak potvrdil dřívější stanovisko stavebního úřadu v Praze 1.
Možné pravomoci obcí
- Ubytovací služby v bytech omezit pouze na určitý počet dnů v roce
- Rekolaudace bytů, které by musely splňovat podmínky jako hotely či penziony
- Povinné licence a registrační čísla, aby bylo jasné, kdo byty pronajímá
- Zajištění rovných pravidel pro všechny poskytovatele krátkodobého ubytování
Časové omezení pronájmů za rok na bytovou jednotku
Amsterdam 30 dní
Berlín 182 dní
Londýn 90 dní
Mnichov 56 dní
Paříž 120 dní
Pramen návrh novely živnostenského zákona a změny prezentované některými senátory
