Sedmadvacítka plánuje postihy čínských firem za pomoc Rusku. Peking hrozí odvetou
Evropské unii dochází trpělivost s obcházením protiruských sankcí prostřednictvím třetích zemí. Za viníky považuje Turecko a některé postsovětské státy. Zvažuje i možnost zákazu exportu do podezřelých zemí. To by mohlo dopadnout i na Česko, odkud nápadně vzrostl vývoz do některých z nich. Na černou listinu se za pomoc Kremlu zároveň může dostat i několik čínských firem. Peking před podobným krokem varoval.
Evropská unie v současnosti chystá už jedenácté kolo sankcí proti Rusku za útok na Ukrajinu. Zaměřit by se mělo i na dlouho kritizované díry v postizích, kvůli kterým se Kreml zřejmě dostává jak k západnímu spotřebnímu zboží, tak k vyspělým součástkám pro výrobu zbraní. Brusel mimo jiné navrhuje zaměřit se na 35 dalších subjektů včetně firem z pevninské Číny, Hongkongu, Uzbekistánu, Arménie či ze Spojených arabských emirátů.
Patří mezi ně čínské společnosti Sinno Electronics, 3HC Semiconductors či Sigma Technology. „Přímo podporují ruský vojenský a průmyslový komplex v jeho útočné válce proti Ukrajině,“ uvádí se v dokumentu Evropské komise podle Bloombergu. Spojené státy už uvalily sankce na několik čínských firem, mimo jiné na technologickou společnost známou jako Spacety China, jelikož podle nich poskytla ruské firmě Terra Tech satelitní snímky Ukrajiny. Washington zároveň opakovaně vyjadřoval obavy, že by Peking mohl Moskvě dodat přímo i zbraně.
Čínskou pomoc Rusku naznačilo i několik investigativních pátrání médií a hovoří o ní i odborníci. „Existují důkazy, že Čína je největším vývozcem polovodičů – často prostřednictvím fiktivních společností v Hongkongu a ve Spojených arabských emirátech – do Ruska,“ řekla před časem BBC expertka na ekonomické sankce z britského Mezinárodního institutu strategických studií Maria Shaginaová.
Nový ministr pro EU Dvořák: Putina a Rusko překvapila Evropa jednotou. Jsme schopni ho porazit
Čína už na plány Bruselu zareagovala a varovala před nimi. „Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, akce EU vážně podkopou vzájemnou důvěru a spolupráci mezi Čínou a EU a prohloubí rozdělení a konfrontaci ve světě,“ uvedl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin. „Je to velmi nebezpečné. Naléhavě vyzýváme EU, aby se nevydala touto špatnou cestou, jinak Čína podnikne rozhodné kroky k ochraně našich legitimních a zákonných zájmů,“ dodal.
Sedmadvacítka zároveň zjevně plánuje tlačit na středoasijské země a Turecko, aby více kontrolovaly přesun zboží přes svá území do Ruska. „Když se podíváme na statistiky vývozu stejného zboží z EU do třetích zemí, pak v některých případech vidíme velmi, velmi strmý vzestup,“ citoval Bloomberg Jonatana Vseviova z estonského ministerstva zahraničních věcí. „Zajistíme, aby zboží neskončilo v Rusku,“ dodal.
Tato praxe se přitom podle všeho týká i českého exportu. Jeho výpadek do Ruska loni podle viceprezidenta Asociace exportérů Otta Daňka činil 56 miliard korun. Daněk však míní, že přinejmenším třetina tohoto objemu se tam i přesto dostala jinými kanály. Český vývoz do některých postsovětských zemí loni totiž stoupl i čtyřnásobně, o miliardy korun vzrostl i export do Turecka.
Německá agentura DPA informovala o tom, že bruselské návrhy zahrnují i zákonnou možnost zakázat vývoz zboží do třetích zemí podezřelých z obcházení sankcí. Očekává se přitom, že zvláštní důraz bude kladen na zboží dvojího užití, které lze použít pro civilní i vojenské účely. Evropská komise zmiňuje například vybavení pro lovce či bezpečnostní firmy s noktovizory.
Daněk je však k unijním plánům potlačit obcházení sankcí v tuto chvíli poměrně skeptický. „Nedokážu si představit, jak by se to dalo učinit kromě absolutního zákazu vývozu do zemí SNS a Turecka, a to si myslím, že je neprůchodné,“ uvedl. Pokud by se zákaz obecně vztahoval na zboží dvojího užití, byl by to podle něj pro Česko problém. „Poškodilo by to spoustu našich výrobců a exportérů,“ domnívá se.
Připouští, že někteří exportéři mají zájem hledat skuliny a pokračovat nějakým způsobem v exportu do Ruska, protože na něm byli silně závislí. „Z hodiny na hodinu se dá těžko najít náhradní teritorium. To si žádá vysoké náklady, musíte vytlačit konkurenci, protože světové trhy jsou dnes rozdělené,“ vysvětluje.
Také kupříkladu ministr hospodářství v Berlíně Robert Habeck připustil, že Německo se rovněž podílí na obcházení sankcí. Nejmenoval však ani konkrétní společnosti, ani zprostředkovatelské země. Doposud panovala všeobecná neochota veřejně je zostouzet, podle dostupných zdrojů by se však i toto mohlo změnit.
EU se zřejmě zároveň pokusí zalátat i díry, které se týkají embarga na import ruské ropy a produktů z ní a cenových stropů na toto zboží. Plavidla, jež se pokoušejí obejít sankce uvalené na ruskou ropu, by mohla přijít o přístup do unijních přístavů. Brusel by tak chtěl postihnout především v poslední době stále více rozšířenou praxi přečerpávání nákladů z lodě na loď nedaleko Řecka a Španělska.
„Zaznamenali jsme velký nárůst lodních přesunů ve Středozemním moři,“ řekl minulý měsíc CNN Matthew Wright, analytik nákladní dopravy ve společnosti Kpler. „Menší plavidla připlouvají z ruských přístavů, překládají náklad na větší plavidla a pak tato větší plavidla zamíří do Asie,“ dodal. Evropské společnosti se přitom nijak nesmějí podílet na obchodech s ruskou ropou nad cenovým stropem ve výši šedesáti dolarů za barel.
Představitelé členských zemí o novém balíku sankcí budou jednat ve středu. Neočekává se však brzká shoda. V některých státech kupříkladu panují obavy, že by unijní kroky proti obcházení sankcí mohly být velmi riskantní mimo jiné s ohledem na to, že Turecko čekají ostře sledované volby. Poslední obchodní statistiky přitom naznačují, že Ankara přestává být k reexportu do Ruska tolerantní.
