Kamnáři a kominíci se v nynější době zdražujících energií stávají nedostatkovým zbožím. Řada lidí si pořídila kamna na dřevo a nyní potřebuje jejich montáž nebo kontrolu komína. Tito řemeslníci jsou vytížení prakticky na celý příští rok a zdražují.
Revize komína stála loni 500 až 700 korun, letos zákazník zaplatí 700 až 1000 korun. „Kontroly jsme zdražili a prodraží se i stavba nového komína, vložkování i frézování (zvětšení vnitřního otvoru komína, kterým proudí spaliny – pozn. red.). To u standardního sedmimetrového komína vyjde na 45 tisíc. Nový komín pak stojí od 40 do 60 tisíc,“ vypočítává kamnář a kominík Radek Horn.
Jak topit ekologickými briketami
V minulých letech lidé poptávali služby kamnářů především od září do dubna, tedy v období, které ohraničuje topnou sezonu. V létě nastával pokles zájmu, uživatelé řešili spíše způsoby jak domácnosti chladit. „Letos však poptávka v letních měsících meziročně vzrostla, a to zhruba o dvacet procent,“ uvedl Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou krbových a kamnových systémů. Zákazníky od nákupu nových kamen na dřevo neodradily ani rostoucí ceny.
„Některé typy z trhu zmizely úplně, jiné podražily až o osmdesát procent. Nejvíce se to projevuje u kachlových kamen, jejichž cena například meziročně stoupla z 23 na 58 tisíc,“ říká Hron s tím, že přijímá objednávky až na rok 2024.
Potvrzují to i další řemeslníci. „Termíny mám rezervované na rok dopředu. S kolegou děláme větší kamnové stavby a vyrábíme si vlastní kachle. I tak ale každý měsíc řeším poptávky po realizacích nerezových komínů či připojení nebo stavbu malých kamen, což už bohužel nestíháme,“ uvádí kamnář Ondřej Šplíchal.
Hlavní náplní současných zakázek přitom není pravidelná údržba topného systému jako v minulých letech, ale zejména instalace nových kamen či krbů. Slouží jako náhrada starších elektrických či plynových vytápěcích systémů. „U zákazníků pozorujeme před topnou sezonou zejména obavy z nárůstu cen energií, alternativou v podobě vytápění dřevem chtějí výrazněji ušetřit. Většina z nich totiž počítá s tím, že pokud ceny elektřiny či plynu v budoucnu klesnou, bude to spíše kosmetická změna než návrat k cenám z dřívějších let,“ doplňuje Banasinski.
Rostoucí poptávka po kamnářích však podobně jako u jiných řemesel může narážet na nízký zájem o tento obor z řad učňů. „Napříč ročníky máme v našem oboru deset až dvanáct učňů. Není to mnoho, navíc se podle naší zkušeností budou kamnařině ve finále věnovat maximálně dva z nich,“ sdělil Ondřej Šplíchal, který vyučuje na Středním odborném učilišti v Horní Bříze.
S podobnou situací se lze setkat v Praze. „Učni nemají o tento obor v drtivé většině velký zájem. V Praze jich máme pět, jsou přitom sesypaní ze tří různých ročníků,“ říká Vít Pešek ze Střední odborné školy Jarov, který je zároveň viceprezidentem Cechu kamnářů ČR.
Aby nastalo uklidnění po nadcházející topné sezoně, musely by se náklady na energie v co nejbližší době vrátit na dřívější hodnoty. „Ačkoli je situace špatně čitelná, taková změna na obzoru momentálně není. Na řadu lidí působí i psychologický efekt. Když vidí, jak rychle může k nárůstu cen u plynu či elektřiny dojít, začínají tyto zdroje výrazně vytěsňovat a soustředí se na vlastní energetickou soběstačnost. To znamená i výrazně větší orientaci na dřevo,“ uzavřel jednatel společnosti Hoxter.
