Trump boří pravidla mezinárodního obchodu

Donald Trump

Donald Trump Zdroj: Reuters

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa podkopává systém, na němž stojí poválečný mezinárodní obchod. Hrozí, že se jednostranné zavádění cel ze strany USA zvrhne v celosvětové omezování volného pohybu zboží a služeb.

Seděl po boku amerických ocelářů a hliníkářů, aby oznámil světu, že zavede plošná cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Ale ještě než se k ocelářským clům dostal, spustil americký prezident Donald Trump tirádu, od nástupu do funkce ostatně už několikátou, jak zbytek světa USA ubližuje. „Světová obchodní organizace je pro tuto zemi katastrofou. Je skvělá pro Čínu a hrozná pro Spojené státy. Lidé nemají ani tušení, jak zle se k naší zemi chovají jiné státy. Zničily naše ocelářství, hliníkářský průmysl a další odvětví,“ hřímal Trump.

Zatím poslední salvu proti zažitým obchodním pořádkům vystřelí Trump tento týden. Na neomezenou dobu zavede 25procentní cla na dovoz oceli, desetiprocentní cla na hliník. Vyjde vstříc nářkům amerických výrobců, kteří se nedokážou prosadit proti levnější konkurenci v zahraničí a už několik let se potácejí ve ztrátách.

Podobně už prezident vyhověl výrobcům praček a solárních panelů, když v lednu podepsal nařízení, kterými zavedl časově omezená dovozní cla a kvóty. Z projevů amerických představitelů a z letošní vládní zprávy o obchodní politice navíc vyplývá, že tyto jednostranné kroky nemusejí být zdaleka poslední.

Po Trumpově projevu se proti ocelářským a hliníkářským clům ohradila Kanada jako největší dovozce těchto komodit do USA. Podle ministryně zahraničí Chrystie Freelandové přijme Kanada protiopatření, která ochrání její obchodní zájmy a pracovní místa. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že komise v příštích dnech přijde s návrhem na odvetná opatření v souladu s pravidly WTO. Odvetná cla však mohou státy zavést až v okamžiku, kdy orgány pro řešení sporů při WTO konstatují, že USA porušily obchodní pravidla.

Američané argumentují, že dovoz oceli podkopává národní bezpečnost. Pravidla WTO tuto výjimku připouštějí, ale musí se týkat zbraní a dalšího zboží, které přímo nebo nepřímo nakupuje armáda. Americké ministerstvo obrany uvádí, že armáda spotřebuje jen tři procenta americké produkce oceli.

Trump ovšem pojal národní bezpečnost šířeji. Ocel se používá i na stavbu kritické civilní infrastruktury, do níž stát hodlá do roku 2025 investovat 4,5 bilionu dolarů. Závislost na dovozu prý může ohrozit schopnost udržovat a stavět tuto infrastrukturu nutnou pro chod ekonomiky.

Ocelí to začíná, auty pokračuje
 Prezident Donald Trump pohrozil v sobotu na Twitteru „zavedením daně“ na dovoz automobilů z EU. Reagoval tak na zprávy, že evropští činitelé zvažují 25procentní clo na některé výrobky z USA. Tyto úvahy však zase reagovaly na předchozí prezidentovo prohlášení, že USA chtějí zavést dovozní cla na ocel a hliník. „Tomuhle se říká obchodní válka,“ uvedla americká zpravodajská společnost Axios. USA jsou hlavním odbytištěm motorových vozidel vyrobených v EU. V roce 2016 tam mířila čtvrtina celkového vývozu, většinou z Německa. 

K použití bezpečnostní výjimky se v minulosti uchýlily i jiné země, jako třeba Rusko při odvetě za uvalení sankcí ze strany Evropské unie. Uspět v nynějším sporu s USA by znamenalo napadnout uplatňování výjimky. „Zatím její použití u WTO žádný stát nezpochybnil, takže chybí jakékoli precedentní rozhodnutí,“ vysvětluje Lucie Vondráčková, ředitelka odboru obchodní politiky na českém ministerstvu průmyslu.

Spory u WTO trvají přes rok a EU a další země se budou muset vypořádat s důsledky amerických cel. Ta mají zabránit dovozu třinácti milionů tun oceli do USA ročně. Oceláři si proto budou hledat jiná odbytiště. Na začátku roku už skokově vzrostl dovoz do EU. Proti takovým výkyvům se státy mohou podle pravidel WTO bránit ochrannými cly.

„Evropská komise bude monitorovat vývoj a v případě potřeby navrhne opatření na ochranu unijního trhu,“ ubezpečuje evropské oceláře komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Komise už má údajně tato opatření připravená. „Zatím nevíme, jakou budou mít podobu a jak budou technicky přijata,“ dodává česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Ochranná opatření ale nebudou mířit proti Spojeným státům. Doplatí na ně státy jako Turecko, Čína, Jižní Korea nebo Japonsko. Problém, kam s třinácti miliony tun oceli, se posune od evropských hranic dál a ochranné bariéry budou nejspíš chtít zavést i další země.

Začíná proto růst obava z nové vlny obchodního protekcionismu. „Z hlediska obchodní politiky se vracíme do minulého století. EU samozřejmě musí hájit své zájmy. Ovšem ne eskalací obchodních překážek, ale důslednou obranou pravidel světového obchodu,“ komentuje Vladimír Bärtl, náměstek pro obchod na ministerstvu průmyslu.

Pozitivní zpráva zatím zní, že jednotlivé státy hodlají americká cla napadnout standardní cestou prostřednictvím systému pro řešení sporů WTO. Jenže už za necelé dva roky může tento systém zkolabovat. Trumpova administrativa blokuje doplnění panelu rozhodců, kteří řeší odvolání států proti prvoinstančním verdiktům. Těch má být sedm, ale třem už skončil mandát. O dalšího člena přijde odvolací panel v září.

Zůstane trojice arbitrů, což je nejmenší přípustný počet. Z nich skončí dvěma funkční období příští rok v prosinci, takže odvolací panel bude nefunkční. „Pak nebude moci věc posoudit a spor nebude možné uzavřít. Se situací nefunkčního odvolacího panelu se v systému řešení sporů vůbec nepočítá,“ připomíná Vondráčková.

I kdyby pak některý stát chtěl cla jiného člena WTO napadnout a vymoci si legální cestou odvetu, neuspěl by. Státy by nadále neměly důvod řídit se dohodnutými pravidly. Dosavadní jednání mezi Bruselem a Spojenými státy o doplnění odvolacího panelu ztroskotala. Do řešení se zapojil také Evropský parlament. Když není řeč s Trumpovou vládou, začali europoslanci lobbovat přímo v Kongresu, kde se části republikánských poslanců a senátorů nelíbí Trumpova obchodní politika.

„Zhruba přede dvěma měsíci jsme posílali kongresmanům dopis, v němž jsme vysvětlovali, jak Trumpova politika ohrožuje celý systém založený na WTO. Zatím jsme nedostali odpověď,“ uvádí europoslankyně Charanzová. Americká administrativa tvrdí, že arbitři v odvolacím panelu překračovali své pravomoci a vykládali pravidla WTO aktivisticky.

Z projevů vládních představitelů je ale spíše cítit nechuť podřizovat se jakýmkoliv verdiktům, které jdou proti zájmům USA. Příkladem může být řečnická otázka Roberta Lighthizera, amerického vládního představitele pro obchodní politiku z konce ledna: „Který suverénní národ by svěřil rozhodcům nebo snad hodu mincí kompletní ochranu proti nekalému obchodu?“