Vietnamci sem míří za byznysem, Češi nakupovat. Stále omšelá Sapa se pod povrchem mění
Do pražské vietnamské tržnice Sapa se už pětadvacet let sjíždějí gurmáni z celého Česka za výjimečně autentickou vietnamskou kuchyní. Bún bò Nam Bô ani vyhlášená kapří polévka tady už ale nehrají hlavní roli, dnes je areál v pražské Libuši spíš centrem významných vietnamsko-českých obchodů, kam míří vietnamští byznysmeni z celé střední Evropy. Služby a obory podnikání se za poslední roky v Sapě výrazně proměnily.
Jsem očitý svědek, nebyla jsem tu osm let. Vjíždím do Sapy branou s číslem 4 a snažím se rychle zorientovat, jakými ulicemi mohu autem projet a jaké ulice jsou výhradně pro pěší. Snažím se řídit standardními pravidly silničního provozu, což se záhy ukazuje jako naivní představa. Tady to funguje jinak. Stačí pár minut, abyste pochopili, že tady nejste na běžném „domácím“ území. Sapa je soukromý areál s vlastními regulemi a spoustu věcí vás může dost překvapit – mile i nemile.
„Když tady někdo špatně zaparkuje, místní mají své ‚botičky‘ i pokutový systém. Většina věcí je ale o domluvě,“ uklidňuje mě můj průvodce malou Hanojí Nguyen Manh Tung, zdejší významný podnikatel a spoluzakladatel cestovní a zážitkové agentury Sapa Trip.
Centrum jídla i byznysu
Silné spojení Sapy s gastronomií ovšem trvá, a to jak v rámci pohostinství, tak na obchodní úrovni. Češi o Sapě většinou hovoří jako o vietnamské tržnici s dobrým jídlem, nicméně z tržnice se stalo obchodní centrum, což také stojí přímo v názvu Sapy. Součástí vietnamského názvu celého libušského areálu je zkratka TTTM, tvořená slovy Trung Tâm Thuong Mai. „To se dá doslovně přeložit jako obchodní a kulturní centrum,“ dodává Tung.
Hned vedle velkoobchodní haly Tamda Foods, kterou bychom mohli považovat za místní obdobu Makra, stojí prodejna s názvem Smart Cook, kterou vlastní druhý největší český investor ve Vietnamu, společnost Elmich Group. Bez exportu a importu by se Sapa neobešla. Vietnamští byznysmeni z Polska, Německa, Rakouska, Slovenska nebo z Maďarska sem přijíždějí z osobních, rodinných, a zejména z obchodních důvodů.
„Vietnamská obchodní centra fungují různě po Evropě, nicméně pražská Sapa je největší z nich. Podobná centra jsou například v Berlíně nebo u Varšavy, ale v Praze je větší výběr zboží,“ vysvětluje Tung a kolem zrovna projíždí luxusní vůz s rakouskou registrační značkou. S oprýskanými plechovými boudami kolem nás tvoří trochu bizarní kontrast, ale taková už Sapa je.
Zdejší vietnamská komunita je každopádně velmi činorodá a pestrá, nabídka služeb se přizpůsobuje aktuální poptávce. Vedle nejrůznějších salonů krásy a ručních myček automobilů tu vznikají třeba cestovní agentury. „Máme tady i pobočky pojišťovacích a finančních služeb a také virtuální telefonní operátory využívající sítě od O2 nebo od Vodafonu,“ doplňuje Tung a ukazuje na menší zastrčený baráček operátora nabízející služby především vietnamské, ale i čínské komunitě v Česku. „Vinatel se zaměřuje na zákaznický servis ve vietnamštině, větší objem dat nebo přímé volání do Vietnamu. Proto se jedná o službu, která funguje primárně pro vietnamskou komunitu,“ dodává Tung.
Vietnamská komunita si v Sapě může sjednat i úvěr nebo hypotéku přes společnosti, jako je Broker Trust nebo Fincentrum. Před lety tu působila i poštovní spořitelna Era ze skupiny ČSOB, po ní tu dnes už zůstal jen stále funkční bankomat. Podle mluvčí Michaely Průchové z ČSOB tím skupina „celou lokalitu považuje za dostatečně pokrytou“.
V malém domečku s cedulí „Opravy oděvů“ své služby nabízí Hiên, místní švadlena, která si nepřeje zveřejnit celé jméno. „Práce je pořád strašně moc. V poslední době mám převážně českou klientelu, protože Vietnamci nakupují levné oblečení, takže jim není líto to staré vyhodit a koupit si nové. Češi mají dražší kusy a já jim je dokážu levně opravit,“ popisuje své drobné, ale úspěšné podnikání usměvavá mladá žena u šicího stroje, obklopená hromadou oblečení.
Nedaleký obchod s akvarijními potřebami prý také vyhledávají hlavně Češi, alespoň podle slov jeho majitele. Když vcházíme do prázdné prodejny, pan An (ani on nechce uvést celé jméno) právě čistí akvária. „V posledních letech máme víc českých zákazníků, trh s akvaristikou se u nás hodně změnil. Vietnamci jsou velmi zaneprázdnění, pracují celé dny ve svých večerkách a mají stále méně a méně času na svůj osobní život, natož na péči o rybičky,“ vysvětluje An a s pohledem na akvária pokračuje: „Češi nejčastěji kupují ty malé rybičky. Oproti tomu Vietnamci kupují ty největší.“ Přitom se potutelně usměje a dodá: „Vždycky se smějeme vietnamským mužům, že v životě koukají po mladých, krásných a hubených ženách, ale ryby chtějí ty největší a nejstarší.“
Jeden z největších byznysů se ovšem v Sapě točí kolem již zmíněného vietnamského velkoobchodu Tamda. Jeho vedení není vůbec sdílné, přesto je už několik let zřejmé, že se Tamdě daří. Pobočky má i v Brně nebo v Ústí nad Labem a ta hlavní v pražské Sapě má nově obrovskou halu s velkými chladicími boxy s mraženými potravinami.
Budoucnost podle pana Tunga
To je ale možná jen rychlý obrázek návštěvníka zvenčí. Jak se na zdejší podnikání dívá náš místní vietnamský průvodce? Který byznys podle něj v Sapě roste nejrychleji a získává na významu? Podle Tunga jednoznačně cestovní ruch, ve kterém i sám podniká. „Cestovní kanceláře se stále zdokonalují a vyvíjejí a čím dál více jsou nuceny zabývat se především českou klientelou,“ říká. To potvrdilo i naše první ranní setkání v jeho cestovní kanceláři Sapa Trip. V kanceláři si právě početná skupina Čechů domlouvala výlet do Vietnamu. Jak Tung poznamenává, velký zájem je právě o cesty do jeho domoviny na míru.
Podnikatelská pozornost Nguyena Manh Tunga míří ještě jedním, novým směrem. Souvisí to i s prostory, kde kdysi sídlila Era. Ty využívají praktičtí lékaři a podle Tunga dnes v Sapě ordinují už tři (mimochodem léky je tu možné nakupovat v pobočce řetězce Benu). Se zdravím tu ale mají ambicióznější plány: chtějí vybudovat několik zdravotnických center.
Náš průvodce se coby spolumajitel a investor angažuje v jednom z nich: „S kolegou jsme se rozhodli zainvestovat do nového česko-asijského zdravotnického centra, ve kterém bude zubařská ordinace, fyzioterapie, porodní asistenční služby a kurzy, oční optik a podobně.“
Tung chce, aby zde praktikovaná fyzioterapie propojila západní a tradiční vietnamskou medicínu, což podle něj není v Česku běžné. V plánu má i prodej tradičních vietnamských zdravotních doplňků, a dokonce i léků asijského typu. Výjimečné na jeho projektu zdravotnického centra je, že chce cílit především na českou klientelu.
Všichni se tu máme dobře
Procházíme jednou z největších ulic a já si všímám ne zcela běžného způsobu skladování zboží všude možně nebo regálů příliš přecpaných nejrůznějšími produkty. Co policejní a celní šťáry v tržnici, které občas proběhnou médii? „Ano, kontroly do Sapy čas od času chodí, stejně jako celní správa, a občas něco najdou. Je to ale stejné jako všude jinde po světě a určitě to není problém Sapy jako takové. Je to o lidech,“ myslí si Tung.
Stejně tak k odvrácené straně zdejších kontrastů patří i různí zlodějíčci, občas i tady potkáte na první pohled jasné lidi bez domova. „Bohužel se i po Sapě potulují různí lidé. Občas vám někdo může ťuknout do auta nebo nabízet ukradené zboží,“ přiznává Tung, dodává ale, že v téměř celém areálu už jsou nainstalovány bezpečnostní kamery.
Jak procházíme s panem Tungem Sapou, dostáváme se až k velké budově bývalého masokombinátu Libuš. Ten byl v provozu až do konce devadesátých let a po jeho uzavření se areál změnil na tržiště Sapa. Stavba působí na první pohled jako naprosto opuštěný prostor, na dveřích z druhé strany ale visí cedule, že se budova rekonstruuje.
Další z kontrastů, které Sapa nabízí. Na jedné straně malí prodejci oblečení, doplňků nebo jídla v plechových boudách, na straně druhé luxusní mnohamilionové limuzíny a draze oblečení byznysmeni. Jak to dohromady funguje? Podle pana Tunga skvěle: „Všichni se tu mají dobře a nikdo nemá potřebu cokoliv měnit. To se odráží i na vzhledu celého areálu, což ale místní komunitě nevadí. A akcionáři zatím do oprav a rekonstrukcí v blízké době investovat neplánují.“
To odpovídá i skladbě zákazníků Sapy. Jak upřesňuje Nguyen Manh Tung, Češi ji tvoří jen zhruba ze třetiny. Připouští, že tu jsou i podniky a služby, kde se čeští a vietnamští zákazníci dělí půl na půl, někde je dokonce česká klientela i větší. Zatím ale libušský areál zůstává centrem převážně vietnamské komunity.
Až se do toho opře generace Z
Sapa se stále proměňuje, opravdu velká změna ale nejspíš nastane, až řadu tamních podniků a služeb zcela převezme mladší generace. Lidé, kteří se už narodili v Česku a o fungování i vzhledu libušské malé Hanoje přemýšlejí jinak.
„Sapa se designově mění v opravdový Vietnam a ten vizuál je tady velmi rozmanitý,“ popisuje vietnamská blogerka Trang Do známá na sociálních sítích jako Asijatka. „Design obchodů a restaurací, o které se starají starší generace, není příliš vkusný, je tam použito hodně červené barvy. Druhá generace se to snaží dělat jinak a zaměřuje se na estetiku podstatně víc,“ říká Trang Do.
„Druhá generace také ovlivňuje tu první a učí ji, že je potřeba se měnit. Dělají se dvojjazyčná meníčka a podobně,“ popisuje influencerka a připomíná, že pro Vietnamce je jinak tradiční, zažitý model předávání informací a příběhů ústní formou. Upozorňuje ale na to, že se mladí Vietnamci zajímají o moderní marketing, oslovují influencery a snaží se Sapu ukazovat široké veřejnosti prostřednictvím sociálních sítí.
