Šimůnek odpovídá, že takovou cestu si prostě on a jeho lidé vybrali. Koncepce Forbesu je ostatně na celém světě stejná. Na tom není nic divného, divné to je v případě médií, která byla původně investigativní, hledala společenské, ekonomické i politické neplechy, a nyní je začíná opanovat nekonfliktní, pozitivní zpravodajství.
O potřebě „ukázat svět z lepší strany“ se dočtete ve velké části rozhovorů či článků lidí, kteří mají vliv na chod českých novin, časopisů, televizí či zpravodajských webů. A jak říkají, tak činí. Ještě před několika lety byly české deníky plné investigativních článků, které vytvářela velmi solidní generace investigativních novinářů. Největší komerční televize nabízela pořady jako Na vlastní oči či Občanské judo. Dnes existuje na Prima TV publicistický pořad Josefa Klímy, ale zůstal jen stínem jeho dřívější práce. Noviny jsou plné spotřebitelských témat, zpráv ze showbyznysu, irelevantních politických sporů, ale pořádná negativní zpráva nikde.
Když se podívám na poslední čísla ABC ČR o prodeji deníků, nemám pocit, že nová vlídnější tvář žurnalistiky lépe prodává. Propad se sice na první pohled zastavil, ale jen po započítání nesmyslných předinstalovaných aplikací na tabletech či telefonech. V podstatě je to podvod. Pokud chcete ukázat, že váš titul je úspěšný, jediný relevantní údaj je prodej na stánku. V tomto případě je situace ani ne tak katastrofická, jako kataklyzmatická. V současnosti všechny deníky na stánku prodají téměř tolik, co v minulosti nejúspěšnější český titul. Jasně, máme internet, ale o to tady vůbec nejde.
Cynismus prodává
Britský psycholog Tom Stafford před nedávnem na serveru BBC uveřejnil zajímavou studii, která dokazuje, že lidé automaticky dávají přednost negativním zprávám, aniž by si to uvědomovali. Výzkum byl velmi jednoduchý a zakládal se na skupině lidí, kterým vědci promítali negativní a pozitivní zprávy. Respondenti si samozřejmě lépe pamatovali ty negativní, ale tvrdili, že dávají přednost pozitivním. Média se podle nich příliš zaměřují na negativní zprávy. Je to ovšem jejich přání, nikoliv realita.
Když jsem před mnoha lety začínal s novinařinou, moji nadřízení mi vštěpovali, že špatná zpráva je jediná správná a přitáhne pozornost. Je to možná cynické, ale vidíte, že to funguje. Zkrátka si všichni myslíme, že svět je růžovější, než ve skutečnosti je. Každopádně cesta pozitivních zpráv je slepá. Škoda, že nyní na to přicházíme prostřednictvím vědců, když jsme to sami věděli a znali. Ano, jeden nebo dva pozitivní tituly na jednom trhu fungovat mohou, ale zbytek médií by neměl rezignovat na odkrývání společenské špíny. Pokud tak nečiní, stávají se irelevantními. A nikdo je samozřejmě nebude kupovat.
