Mezi paragrafy: K čemu je právní ochrana podnikatelů

..

.. Zdroj: Profimedia

paragraf
Ilustrační snímek.
Paragraf
paragraf
5
Fotogalerie

V České republice není pojištění právní ochrany tak běžné jako v zahraničí, jeho užitečnost a význam pro ty, kteří si jej sjednají, jsou však nepřehlédnutelné.

Chce-li být obchodní společnost úspěšná, nemůže si dovolit stagnaci ve formě toho, že bude spolupracovat vždy jen s těmi klienty a ob chodními partnery, které má dobře prověřené například dlouhodobou spoluprací, a vybírat si jen zaměstnance na doporučení. Pojištění právní ochrany jí pak dává záruku, že pokud nastane problém, má se na koho obrátit, aniž by riskovala velké nečekané finanční výdaje nejen za potřebnou právní pomoc.

Cílem pojištění právní ochrany je v ujednaném rozsahu hradit náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva a poskytovat služby s tím spojené. V případě právního sporu se tak pojištěný nemusí obávat, že není finančně či odborně připraven vést právní spor nebo že nemůže riskovat jeho prohru, neboť potřebné náklady za něj hradí až do výše sjednané pojistné částky v pojistné smlouvě pojišťovna.

Ta také standardně prostřednictvím právního poradenství poskytuje pojištěnému pomoc v situacích, kdy si jako laik není zcela jistý, jak správně postupovat, aby si svá práva dopředu ne poškodil či jinak nezkrátil. V praxi může být toto pojištění obchodním společnostem nápomocno například v závazkových vztazích. V případě sjednaného pojištění právní ochrany má společnost jistotu, že klientem či obchodním partnerem neuhrazenou fakturu za zboží, za provedené práce a podobně bude moci dále řešit, ať již je důvodem pouze chybějící platební morálka druhé strany či nařčení z toho, že zboží nebylo dodáno správně nebo že práce byly provedeny ve špatné kvalitě.

Po uplynutí splatnosti faktury fi rma kontaktuje pojišťovnu právní ochrany. Právník pojišťovny, popřípadě jiný její pracovník s ní vše probere a dohodne se s ní, co potřebuje poslat k tomu, aby začal případ řešit a s druhou stranou vstoupil do jednání. Pokud smírná cesta není možná, věc pojišťovna předá advokátovi, kterého si společnost sama vybere nebo kterého si nechá pojišťovnou doporučit, a o nic dalšího už se prakticky nemusí starat.

Náklady na advokáta, na soudní poplatky, náklady na exekuční řízení, úhradu nákladů protistraně v případě prohry a tak dále hradí totiž pojišťovna právě v rámci sjednaného pojištění až do výše sjednané v pojistné smlouvě, kupříkladu jeden milion korun na jeden případ. K tomu je vhodné podotknout, že možnost volby advokáta ze strany klienta je zakotvena přímo v zákoně a pojišťovna ji musí respektovat. Zákon však pojišťovně nezakazuje, aby například v případě velké vzdálenosti advokáta od místa, kde spor probíhá, nehradila z pojištění právní ochrany jeho cestovné a podobně.

Tyto odchylky a všechny ostatní důležité informace vztahující se k uzavíranému pojištění jsou přitom standardně obsaženy v pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách k ní se vztahujících.

Stává se také, že společnost nechce do otevřeného sporu se svým obchodním partnerem z důvodu jinak dobré dlouholeté spolupráce jít. I v takovýchto případech nabízejí některé pojišťovny právní ochrany řešení, a to v podobě možnosti mediace. Náklady na toto řešení sporu jsou přitom z pojištění právní ochrany též hrazeny.

Oblast závazkových vztahů však není jedinou oblastí, kde může být pojištění právní ochrany užitečné. Pojištění standardně také kryje pracovněprávní spory, pojistné spory – ať již při poškození majetku společnosti či např. při sporech o vyplacení pojistného plnění z havarijního pojištění či z pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (takzvaného povinného ručení). Výjimkou také nejsou případy různých správních řízení vedených proti pojištěnému nejčastěji ve sféře silniční dopravy či např. daňové kontroly.

Autorka je právničkou společnosti DAS