STEM/MARK: Protikuřácká opatření trápí jen menšinu kuřáků

Protikuřácká opatření trápí jen menšinu kuřáků

Protikuřácká opatření trápí jen menšinu kuřáků Zdroj: Pixabay

Má/měla na vaše rozhodnutí přestat kouřit vliv nějaká osvětová protikuřácká kampaň?
Ovlivňují vaši chuť/nechuť ke kouření a rozhodnutí kouřit/nekouřit krabičky s drastickými obrázky na obalu?
Vadí vám představa, že by byly všechny značky cigaret prodávány v jednotných obalech?
4
Fotogalerie

V exkluzivním výzkumu agentury STEM/MARK pro Strategii se ukázalo, že v názorech na propagaci tabákových výrobků je česká internetová populace v posledních letech poměrně konzistentní. Pro zachování současných omezení reklamy na tabákové výrobky je pětina dotázaných a další 2/5 jsou pro její úplný zákaz. Při srovnání s rokem 2013 je celkový podíl „odmítačů“ stejný, zesílil jen příklon k úplnému zákazu. Striktní zákaz častěji podporují nekuřáci a lidé s vyšším stupněm dosaženého vzdělání.

Co se týká protikuřáckých kampaní a jejich vlivu na spotřebu tabákových výrobků, dělí se populace na dvě zhruba stejné části. Dvě pětiny soudí, že kampaně mohou mít alespoň částečný protikuřácký vliv. Ovšem stejně velký podíl respondentů tento předpoklad zamítá a ostatním je to jedno. Střízlivější v odhadu účinnosti kampaní jsou samotní kuřáci a lidé nad 45 let, naopak pozitivní vliv na omezení kouření připisují kampaním nekuřáci (což jsou častěji také lidé s VŠ vzděláním).

Ptáme-li se dále samotných kuřáků (i bývalých), zda jim někdy nějaká kampaň pomohla v odhodlání přestat kouřit, naprostá většina konstatuje, že nikoliv. A pokud se přece jen někdo takový najde (8 procent dotázaných, kteří někdy přestávali kouřit), jeho pokus končí neúspěchem. Je tedy zřejmé, že skutečný přerod z kuřáka na nekuřáka je podložen jinými, zásadnějšími motivacemi.

V rámci tzv. protikuřáckého zákona má dojít k různým opatřením na podporu nekouření. Varovné až drastické obrázky na krabičkách cigaret (jako např. poškozených plic či zmrzačených dětí kuřaček) by vyvolaly zamyšlení u necelé pětiny (16 procent) kuřáků, častěji u těch nejmladších do 29 let a u mužů. (Tento fakt může být způsoben jak výraznější mužskou reakcí na vizuální podněty, tak větší ženskou rezistencí vůči protikuřáckým argumentům, což ale nebylo předmětem výzkumu.)

Další variantou protikuřáckého opatření je zavedení jednotného obalu pro všechny značky cigaret. Tento zásah by vadil téměř třetině kuřáků. Právě pro ně je totiž důležité, jak jejich značka vypadá a že je vidět na první pohled.