Zemědělci po celém světě musejí v posledních letech přehodnocovat pěstování plodin citlivých na nedostatek vody, teplo či extrémní počasí. V dříve tradičních kávových lokalitách se rozmáhá pěstování citrusů. Na jih Evropy proniká exotické ovoce jako mango a liči. Na sever kontinentu se stěhují víno a čaj.
Británie proslula oblibou čaje. Plodina je však podle odborníků v tradičních domovinách v důsledku rostoucích teplot a extrémního počasí ohrožena. Dá se tak čekat, že kupříkladu v Keni do poloviny století poklesne plocha vhodná k pěstování lístků oblíbeného nápoje o 25 až 40 procent. Ovlivněna bude ale i výnosnost v Číně, Indii a na Srí Lance.
„Po generace jsme pečlivě kultivovali naše farmy a jsme hrdí na to, že pěstujeme nejlepší čaj na světě. Klimatické změny pro nás představují skutečnou hrozbu,“ řekl listu The Guardian 72letý keňský zemědělec Richard Koskei.
Prémiový čaj od Cardiffu
Britům však svítá naděje, že když nebudou mít čaj z Dárdžilingu, mohou ho mít z plantáží u velšské metropole Cardiffu. Farmářka Lucy Georgeová se tam rozhodla komerčně pěstovat čaj místo ovoce. „Stále mám pochybnosti. Rozhodně to není snadné, aby zde vyrostl,“ svěřila se BBC. Doufá však, že pomalejší růst než u rovníku dodá čaji specifickou, snad dokonce lepší chuť.
„Dovezli jsme semena z celého světa, abychom vybrali ta, která si poradí se zdejšími podmínkami,“ dodala. Nyní už má rostliny ryze velšského původu. Očekává, že její čaj bude prémiový, vidí však prostor i pro další menší pěstitele, kteří potřebují diverzifikovat zaměření.
Francouzský vinařský magazín Viti nedávno napsal, že klimatické změny mají své vítěze i poražené. A velkým vítězem je v tomto směru Švédsko. Ještě před dvěma dekádami tam vinice v podstatě neexistovaly, nyní zabírají sto hektarů a očekává se rozšiřování plochy.
Jedním z největších producentů je Felix Ahrberg, který pěstuje hrozny v regionu Skane. „Sotva kdy máme sníh a v zimě žádné drsné teploty. Léta jsou docela suchá, největším problémem ale zůstávají brzké jarní mrazy, stejně jako jinde,“ řekl webu magazínu.
Vinař pěstuje zejména v Německu vyšlechtěné odolnější odrůdy jako solaris. „Klimatické změny jsou však nevyzpytatelné. Pravděpodobně budeme mít více krupobití, silných bouří i více sucha,“ obává se.
Francouzské vinaře zaskočilo falešné jaro
Vinařská velmoc Francie letos zažívá smutný rok. Chladné jarní počasí zničilo velkou část úrody, škody se odhadují na dvě miliardy eur. Na vině je podle odborníků „falešné jaro“, které předcházelo mrazům. Jejich červnová zpráva spojuje katastrofu se změnami klimatu. Už loni si přitom vinaři stěžovali, že musejí sklízet hrozny o měsíc dříve, než byli zvyklí, a je nutné to dělat v noci.
„Jestli to bude pokračovat, skončíme pěstováním španělských odrůd v Anglii. Už nemůžeme popírat změnu klimatu. Musíme přemýšlet o budoucnosti, možná používat jiné odrůdy nebo hybridy,“ uvedla podle AFP enoložka Anne Tixierová.
Papája a liči pronikají na Sicílii
Itálie se potýká s masivním úbytkem olivovníků, které od roku 2013 ničí bakterie Xylella fastidiosa. V poslední době přicházejí nadějné zprávy o léčbě stromů, ale na Sicílii pěstitelé hledají i alternativy k olivám. Jsou jimi tropické a exotické plodiny mango, avokádo, papája nebo liči.
„Převážná část produkce manga a avokáda je soustředěna do tropických zemí, ale v poslední době se jejich pěstování rozšířilo mimo tradiční oblasti do Středomoří, zejména do Egypta, Izraele, v Evropě do Španělska a Itálie,“ konstatoval podle Deutsche Welle profesor zemědělství na univerzitě v Palermu Vittorio Farina. Expanzi na sever podle něj umožnily mírnější zimy, výzvou ale zůstávají suchá léta a extrémní počasí. Je proto otázkou, zda bude pro tyto plodiny dost vody, zlepšit se musí zavlažovací technologie.
Místo kávy pomerančový džus
Smráká se i nad budoucností kávových plantáží v tradičních lokalitách. Podle některých studií bude v roce 2050 polovina půdy využívané k pěstování vysoce kvalitní kávy neproduktivní. Kupříkladu kostarické ministerstvo zemědělství hlásilo už v roce 2019, že produkce v jižní části země klesla za patnáct let o polovinu.
Farmáři se snaží úpadku čelit novými odrůdami a zlepšením pěstebních metod nebo přecházejí na jiné plodiny. Většinou na pomeranče a další citrusy, které jsou méně citlivé na výkyvy teplot, sucha i na vydatné deště. Nejsou si však jistí, jak dlouho se plodinám bude na místě dařit.
