Jarní mrazy, letní sucha v některých částech světa a přívalové deště v jiných, vytvářejí velký tlak na globální zemědělství. V ohrožení je kvantita i kvalita řady plodin od kávy přes ovoce po obiloviny. Počasí má dopady i na živočišnou výrobu. Experti varují, že špatné letošní zemědělské podmínky se mohou promítnout do cen ve vyspělých zemích a projevit se potravinovou nouzí v těch nejzranitelnějších státech.
Symbolem letošních meteorologických katastrof je káva arabica. Zhruba čtyřicet procent světové sklizně připadá na Brazílii, která se letos potýká s velkým suchem. Aby toho nebylo málo, nedávno zasáhly zemi dekády nevídané mrazy. Výsledkem jsou obavy o sklizeň na kávových plantážích a růst cen komodity na šestileté maximum.
„Neexistuje žádná jiná země na světě, která by měla takový vliv na světový trh. To, co se děje v Brazílii, ovlivňuje všechny,“ konstatoval podle agentury Bloomberg Michael Sheridan z americké pražírny a obchodu s kávou Intelligentsia Coffee. Lidé z odvětví naznačují, že výsledkem bude brzké zdražování konečných produktů pro zákazníky.
„Za poslední rok jsme zaznamenali prudký růst nákladů na ingredience či dopravu, kvůli čemuž budeme muset přijmout přiměřená opatření,“ uvedla podle Reuters společnost JDE Peet’s, jeden z největších výrobců balené kávy na světě. Nejde přitom pouze o kávu, Brazílie je též velkým exportérem pomerančového džusu a cukru. Tyto produkty jsou kvůli rozmarům počasí rovněž v ohrožení.
Špatný rok zažívají také evropští vinaři. Předčasné jaro následované mrazíky napáchalo značné škody na francouzských vinicích. Nyní francouzské, ale také německé hrozny ohrožují přívalové deště a záplavy, které v posledních týdnech sužují Evropu. Jen v německém údolí řeky Ahr hlásí výrobci vína škody za padesát milionů eur. Potopa nepoškodila jen stojící úrodu, ale i plné sudy a lahve a zemědělskou a zpracovatelskou techniku.
Připomeňte si, co dalšího zdražuje:
Francouzští vinaři především v Alsasku se navíc kvůli deštivému počasí potýkají s plísní. O kvalitu úrody se v postižených částech Evropy obávají také pěstitelé pšenice a dalších obilovin, ačkoli objem výnosů by neměl být lijáky ovlivněn. Hrozí však, že zrní neskončí ve mlýnech, ale jako součást krmiva pro zvířata.
Farmářům v některých částech Spojených států a Kanady naproti tomu dělá starost i kvantita produkce v důsledku vysokých teplot, sucha a požárů. Mnozí už naděje vzdali a pokosili obilí na slámu. Rančeři také rozprodávají dobytek, protože pastviny jsou vyschlé a nemají dost krmiva a někde ani vody. Kanadská vláda postiženým zemědělcům přislíbila pomoc.
Ceny za jarní pšenici z oblasti Velkých planin jsou nejvyšší za posledních osm let. Očekává se, že její úroda tam bude nejslabší od roku 1988. Vzhledem k tomu, že velká část z ní jde na export, bude to mít i globální dopady. „Zaplatí za to mlynáři a my také. Dobrou zprávou je, že v každém bochníku chleba nebo balení cereálií je pšenice v hodnotě pouze několika centů,“ komentoval situaci analytik americké společnosti Price Futures Group Jack Scoville.
Extrémní počasí může ovlivnit živočišnou výrobu i jinak než nedostatkem krmiva pro dobytek. Nedávné záplavy v Číně zasáhly i silně agrární oblast Che-nan a utonulo tam při nich mnoho prasat. Farmář Čcheng ještě v pondělí čekal, až bude moci obhlédnout škody a spočítat, kolik zvířat mu zbylo.
„Jsou už pár dní pod vodou a nemohou jíst, nemyslím si, že mi nějaké prase zůstane,“ strachoval se podle South China Morning Post. V oblasti jsou přitom tisíce podobných farem, zemědělci se navíc bojí šíření nemocí od zvířecích mrtvol. V loňském roce v zemi na několika místech propukla africká prasečí chřipka.
Globální ceny potravin stabilně rostly už v posledních měsících. Jejich cenový index, který vytváří OSN, se v květnu vyšplhal na nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Poté v červnu mírně klesl, stále však byl o 34 procent výše, než ve stejném období minulého roku. Po červencových potížích hrozí jeho opětovný nárůst.
Ekologičtí aktivisté varují, že extrémní počasí je důsledkem klimatických změn. Podle nich je potřeba připravit se na to, že zemědělství a potravinářství budou jedny z nejvíce postižených odvětví.
Světový potravinový program (WFP) tvrdí, že změny klimatu jsou jasnou příčinou současného hladomoru na Madagaskaru, kde roky nedostatku dešťů a písečných bouří učinily pole neobdělavatelnými.
